INDIAN PACIFIC
Naše milá Candice v cestovní kanceláøi, kde máme výborný servis, nám navrhla kombinaci dovolené. Lodí (Diamond Princess) ze Sydney do Perthu a z Perthu zpìt do Sydney vlakem. Na lodi u¾ jsme byli nìkolikrát, ale zaujal nás dálkový vlak ”Indian Pacific.” Austrálie má dva dálkové vlaky, zmínìný Indian Pacific a druhý The Ghan.
Ten má trasu z Adelaide do Darwin a zpìt. Candice zjistila, ¾e loï, na které poplujeme, nás povýšila, za stejné peníze, co u¾ jsme zaplatili, z kabiny uprostøed lodi bez oken, do kabiny s balkónem,. To je dobré znamení, i to, ¾e zkusila zavolat na vlakovou spoleènost, jestli by nás také nepovýšili a to z Gold tøídy na Platinum? Úplnì ten nejlepší servis. Vyrazila nám dech tím, ¾e to šlo zaøídit.
V¾dy se sna¾íme poøídit dovolené co nejvýhodnìji. Tím neèekaným povýšením nás èeká luxusní dovolená. Mu¾ usoudil, ¾e to tak má být, ¾e si to zaslou¾íme. Dobrá tedy, kdy¾ si to myslí. Uvidíme, co za zázrak nás èeká. Nìco víc informací k dálkovému vlaku ”Indian Pacific”. Cesta z Perthu do Sydney trvá tøi noci, ètyøi dny. Vyjí¾dí od Indického k Tichému oceánu a naopak Nezapomenutelná trasa mìøí 4 352 km pøes Nullarborskou planinu, kolem solných jezer a dun v Ji¾ní Austrálii, Modrých hor v Novém Ji¾ním Valesu.
Vlak uhání prùmìrnou rychlostí 85 km/hod. Mìøí 774 m a vá¾í 1 400 tun. Lokomotivu pohání nafta, souèasnì s elektrickou. První vlak vyjel na cestu v únoru roku 1970.
Po dvanácti dnech odpoèinku na lodi jsme se ètyøi dni zdr¾eli ve mìstì Perth, v našich oèích nejkrásnìjší mìsto Austrálie. Kdy¾ jsme v urèený den nastoupili do vlaku, hosteska z Platinum oddìlení nás zavedla do naší kabiny. Platinum kabina je dvakrát tak vìtší ne¾ standardní Gold kabiny. Má man¾elskou postel, pøíslušenství a 24 hod. pokojovou slu¾bu. Krásné velké okno a pod ním stolek. Na nìm u¾ na pøivítanou stály dvì sklenièky plné šampusu. Rádio vyhrávalo australskou trampskou muziku. Dalo se pøepnout na informaèní program oznamující, kudy vlak projí¾dí a hlavnì o historii ka¾dého významného místa. V cenì bylo zahrnuto pití alkoholických i nealko nápojù, jídlo a výlety mimo vlak. Jednalo se o ètyøi zastávky.
Po ubytování jsme si udìlali vlakovou procházku, a» zjistíme, kde je naše jídelna. Vlak jich má nìkolik podle kategorie a místa, kde jsou lidé ubytování. Pøed jídelnou jsme objevili vagón upravený jako spoleèenská místnost s barem. Tam u¾ bylo shromá¾dìno nìkolik cestujících, vehementnì debatovali a pøipíjeli na úspìšnou dovolenou. Byli tam pøevá¾nì Australani, Novozélanïani a Amerièani. Zapojili jsme se do hovoru s nìkolika lidmi a dostali typy na místa, která je nutno navštívit. Z Perthu vlak zapoèal jízdu v 11 hod. dopoledne. První jeho zastávka byla skoro po dvanácti hodinách jízdy ve zlatokopeckém mìsteèku Kargoorlie. Prùvodkynì z našeho vagónu nás upozornila, ¾e objednaná túra v Kargoorlie- Boulder ( pøilehlé mìsteèko) zaèíná ve 23hod. Vstup z vlakù na Perón z naší sekce bude ze spoleèenské místnosti ve 20.30.
Autobusy jsou pøipraveny z druhé strany nádra¾í. No, to je paráda! Túra skoro o pùlnoci, to jsme ještì nikde neza¾ili. V Austrálii je však všechno mo¾né. U nádra¾í stály tøi autobusy. Vlezli jsme do jednoho z nich a náš øidiè, zároveò prùvodce, zahájil jízdu osvìtlenou hlavní ulicí mìsta Kargoorlie. Krásnì osvìtlena radnice a historické budovy nás vítaly svou originalitou. Øidiè-prùvodce upozoròoval na pohled vlevo nebo vpravo na tu èi onu budovu. Pak jsme vjeli do pøilehlých menších u¾ ne tak osvìtlených ulic a bylo obtí¾né v tom pøítmí rozeznat, na co ukazuje. Turisty v autobuse urèitá místa k nerozeznání rozesmála. Autobus po prohlídce mìsta zamíøil èernou krajinou k Hannan’s dolùm a ohromné otevøené šachtì. Prošli jsme muzeum, fotili se u ohromných mašin, které na televizi nevypadají a¾ tak gigantické jako jsou ve skuteènosti. Doly byly osvìtlené a místní prùvodci vypadali oproti unaveným turistùm svì¾e, i kdy¾ u¾ vládla pùlnoc. K vlaku nás odvá¾eli v jednu hodinu ráno druhého dne a pùl hodiny nato vlak uhánìl dál. Šli jsme spát a tìšili se na další výlet v osadì jménem “Cook” situované na nejdelší rovinì svìta. Cook je vzdálen 1523km od mìsta Perth.
Nejbli¾ší dálnice od osady je Eyre Highway a to 100km. Nejbli¾ší mìsto je “Ceduna”, pìt hodin jízdy autem. Díky tìmto vzdálenostem je Cook pro Indian Pacific vlak velmi dùle¾itá zastávka. Tam se doplòují zásoby potravin, palivo a voda. Po snídani jsme z okna pozorovali míhající se krajinu. Rovina Nullarborské planiny nás fascinovala. Sem tam jsme vidìli skákat klokany, divoké velbloudy z dob afghánských pøistìhovalcù, kteøí Austrálii seznámili s tìmito pomocnými zvíøaty. Afghánci pomáhali Australanùm pøi výstavbì dráhy a po dokonèení vypustili pomocné velbloudy na vlastní risk do pøírody. V Austrálii se jim natolik rozmno¾ili, ¾e bìhají krajinou bez jakékoliv kontroly. Všude jinde na svìtì jsou velbloudi v zajetí, pouze v Austrálii jsou divocí. Nehrozí jim ¾ádné nebezpeèí dravé zvìøe, tak¾e se spokojenì mno¾í jako králíci, lišky a ostatní zvìø, co byla døíve této zemi pøedstavena. Vùbec nikdo netušil, jakou škodu to Austrálii pøinese. V osadì Cook bude vlak stát pouze pùl hodiny. To nemyslí vá¾nì? Za pùl hodiny se pøece nedá nic vidìt? Zamìstnanci vlaku nás upozornili, ¾e pùl hodiny je hodnì a ¾e se brzy pøesvìdèíme sami.
Vylezli jsme s ostatními zvìdavci z vlakù a málem jsme hned bì¾eli nazpátek. Padesáti stupòové horko, které nás ovanulo, bylo neúnosné. V osadì bylo pár domkù, spoleèenská hala a nemocnice, která u¾ dávno neléèí. Cook døíve hostil pøibli¾nì 120 obyvatel, nyní tam ¾ije pouze pìt lidí ( rodina). Jsou tam se šestiletou holèièkou.Chuderka malá, nemá ¾ádný kontakt s dìtmi. Bylo nám jí líto. Lidé, co tam ¾ijí, jsou zamìstnanci vlakové spoleènosti. Mobily nevlastní, ale mají pøístup k E- mailùm. Andrea, která se tam narodila, øíká, ¾e není isolovaná. Ve velkém mìstì se tak ale cítí.
Osadu jsme proletìli v deseti minutách, staèili udìlat nìkolik fotografických zábìrù a vklouzli bleskovì do vlaku. Vidíte”? Pùl hodiny tady staèí“, øekla hosteska a my souhlasili. Chlazený vlak byla balada. Tøetí zastávka nás èeká ve mìstì ADELAIDE (Ji¾ní Austrálie). Tam pro zmìnu vlak dorazil v šest ráno a túra zaèala v sedm hodin.
Pøistavìný autobus nás zavezl na nejvyšší kopec nad mìstem. Tam jsme mìli vidìt ADELAIDE v plné kráse svrchu. Nic jsme nevidìli, nebo» byla ranní mlha rozprostøena nad celým mìstem. To se nám snad jenom zdá, a nebo další zá¾itek? Vidìt, nevidìt?
V jedenáct dopoledne se vlak dal do pohybu smìrem mìsto BROKEN HILL, známé jako støíbrné a také nejstarší dùlní mìsto.Pùda kolem dokola je bohatá na zinek a ¾eleznou rudu. Nejkrásnìjší støíbrné šperky vlastní prodejny v BROKEN HILL. V místì je mimo jiné ú¾asná galerie známého australského malíøe, PRO HART. Galerii jsme v minulosti navštívili, kdy¾ umìlec ještì ¾il. Nyní po jeho smrti jsou ceny za jeho práce vymrštìny do nehorázných rozmìrù. Jedna z prohlídek mìstem byla zastávka v památkovém centru, kde jsme litovali obzvláštì mladých lidí, kteøí pøi dolování støíbra neš»astnou náhodou zahynuli. Ve mìstì BROKEN HILL nìjaký èas pùsobila v opeøe naše krajanka, operní zpìvaèka Miluška Šimková. Cesta dále pokraèovala pøes Unescem chránìnou oblast BLUE MOUTAINS (Modré Hory) a konèila v metropoli „SYDNEY”.
Celý výlet se vydaøil a¾ na jídlo, kterým nás ve vlaku krmili. To nám moc nechutnalo. Všechno umrtvené v mikrovlnce na co nejsme zvyklí. Tuto smrtící troubu potravin nevlastníme.
-2304x1536.JPG)
-2304x1536.JPG)
-2304x1536(1).JPG)