Nová expozice pro krajty zelené v Zoo Ostrava Vedle vánoèního dárku pro dìti v podobì volného vstupu na Štìdrý den a oba následující vánoèní svátky pøipravila ostravská zoologická zahrada pøedvánoèní novinku pro všechny návštìvníky – v pavilonu Papua vznikla nová expozice pro krajty zelené.
Nová expozice v Zoologické zahradì a botanickém parku Ostrava pro krajty zelené vznikla v pavilonu Papua – nejvìtším akvaterarijním komplexu ostravské zoo. Nové akvaterárium najdou návštìvníci v prùchodu do Voliéry Papua.
Kromì krajt, které se staly prvními zástupci hadù v tomto pavilonu, jsou ve vodním prostøedí k vidìní i dva zástupci paprskoploutvých ryb. Jedná se o hejno støíkounù pìtitrnných – ryb se zajímavou strategií lovu potravy – a murénu sundskou, co¾ je jediný druh murény, která v dospìlosti obývá sladké vody. Vybudováním nového akvaterária došlo k rozšíøení a zpestøení prostoru prezentujícího návštìvníkùm vzácné zástupce papuánské pøírody. Spoleènì s otevøením nového akvaterária bude zároveò znovu zprovoznìna expozice Písèiny øeky Fly, její¾ souèástí je akvárium o objemu 8000 litrù, které prošlo v minulých mìsících rozsáhlou opravou. Akvárium obývají dva druhy ¾elv – karetky novoguinejské a dlouhokrèky Siebenrockovy – a starobylé ryby baramundi severní. Více v následujícím videu.
Krajta zelená (Morelia viridis) obývá celou Papuu (ostrov obecnì znám jako Nová Guinea) a pøilehlé malé okolní ostrùvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. „Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadnì od Papui. Na tìchto ostrùvcích se nachází tropický deštný les se spoustou èasto bezejmenných øíèek. Jedna z nich se stala pøedlouhou pro naše nové akvaterárium,“ vysvìtluje vedoucí zoologického oddìlení Jiøí Novák.
V pøírodì tento škrtiè pøes den odpoèívá stoèený v typické poloze na vìtvi a aktivní je v noci. Mladí jedinci loví pøevá¾nì drobné plazy (napøíklad scinky), v jídelníèku starších jedincù se vyskytují hlavnì menší savci a také ptáci. „V pøírodì zatím nepatøí k ohro¾eným druhùm, v lidské péèi se však mno¾í pomìrnì vzácnì. Zoo Ostrava získala dvì dospìlé samice ze spøátelené Zoo Plzeò, kde se tito hadi úspìšnì rozmno¾ují,“ dodává Jiøí Novák.
Støíkoun pìtitrnný (Toxotes chatareus) obývá estuária, mangrovové porosty, ale proniká také do sladkovodních øek a malých potokù, ¾ije dokonce i v jezerech. Zde preferuje bøehy s pøevislou vegetací. Podobnì jako sedm dalších druhù støíkounù se ¾iví pøevá¾nì hmyzem.
Na rozdíl od jiných ryb støíkouni neèekají, a¾ potrava dopadne na vodní hladinu, ale vystøikují vodu z tlamky a zasahují hmyz sedící na vegetaci nad hladinou. Sestøelený a na hladinu spadlý hmyz je støíkouny rychle lapen. Støíkoun pìtitrnný však loví také korýše a malé rybky a na rozdíl od jiných støíkounù ¾ere také rostlinnou potravu. Hlavní potravou však zùstává hmyz, který doká¾e sestøelit na vzdálenost a¾ 150 cm.
Muréna sundská (Gymnothorax polyuranodon) jedná se o murény ¾ijící v moøích, v estuáriích i øekách, pøièem¾ jejich ¾ivotní cyklus není pøesnì znám; nicménì se zdá, ¾e mláïata tráví poèáteèní cyklus svého ¾ivota v moøském prostøedí a poté migrují do sladké vody. V øekách bývají pozorovány a¾ 20-30 km od moøe.
Nedávná studie z chránìné oblasti Wet Tropics of Australia naznaèuje, ¾e odrostlá mláïata a dospìlí jedinci skuteènì preferují sladkovodní prostøedí a estuária, co¾ z tohoto druhu dìlá jediný skuteènì sladkovodní druh murény.
obývá celou Papuu (ostrov obecnì znám jako Nová Guinea) a pøilehlé malé okolní ostrùvky, kde se vyskytuje v mnoha barevných formách. „Krajty v Zoo Ostrava pocházejí z malého souostroví Aru jihozápadnì od Papui. Na tìchto ostrùvcích se nachází tropický deštný les se spoustou èasto bezejmenných øíèek. Jedna z nich se stala pøedlouhou pro naše nové akvaterárium,“ vysvìtluje vedoucí zoologického oddìlení Jiøí Novák..jpg)
obývá estuária, mangrovové porosty, ale proniká také do sladkovodních øek a malých potokù, ¾ije dokonce i v jezerech. Zde preferuje bøehy s pøevislou vegetací. Podobnì jako sedm dalších druhù støíkounù se ¾iví pøevá¾nì hmyzem.
jedná se o murény ¾ijící v moøích, v estuáriích i øekách, pøièem¾ jejich ¾ivotní cyklus není pøesnì znám; nicménì se zdá, ¾e mláïata tráví poèáteèní cyklus svého ¾ivota v moøském prostøedí a poté migrují do sladké vody. V øekách bývají pozorovány a¾ 20-30 km od moøe.