Svìtlo svíèek
Proè kupujeme svíèky? Nìkdo má svíèky prostì rád, jsou barevné, nìkteré pìknì voní a je dobøe, kdy¾ je mù¾eme vhodnì u¾ít. Já je zapaluji nìjak stále èastìji a to pøevá¾nì, kdy¾ v kalendáøi dojdu k výroèí úmrtí nìkoho blízkého. Je to alespoò malá vzpomínka, kterou si ti, kteøí nám byli blízcí od nás zaslou¾í.
Pøed nìkolika dny jsem právì opìt zapalovala svíèku, jako v¾dy kdy¾ je výroèí úmrtí jedné krajanky mojí velmi blízké pøítelkynì. Byla to právì ona, která mi nikdy nezapomnìla pøipomenout, ¾e bude Advent a nyní, kdy¾ zapaluji tu svíèku, jakoby se ptala – nezapomnìla jsi?
Ne, opravdu ne a opìt budou Vánoce, ty nejkrásnìjší svátky v roce, sejde se celá rodina, ne pro dárky, ne pro všechno to dobré na stole, ale hlavnì, aby si pøipomnìli proè se tyto svátky stále svìtí a nikdy svìtit nepøestanou. Však i ti nejmladší brzy pochopí, ¾e nejde jen o ty dáreèky a dobroty, ale to zále¾í jen na nás, rodièích a prarodièích. Jako ji¾ prababièka to vím, vìøte mi.
V¾dy» také všechny koledy nám to krásnì vyprávìjí.
A tak to opravdu je. Zaèíná to tím adventním vìncem, ozdobeným vánoèním stromkem a nakonec všemi tìmi dárky a všemi dobrotami. Všechno ji¾ voní vánoèním cukrovím a tu vùni jen podpoøí rybí polévka, sma¾ená ryba, bramborový salát, jableèný závin a vánoèka.
Tak jsem Vánoce pro¾ívala v dìtství, pozdìji také s mladší sestøièkou. Kdo se netìšil na Vánoce?
Já jsem se také tìšila, opravdu tìšila, jen musím pøiznat, ¾e na rybí polévku ani trochu. Urèitì ji moji rodièe umìli velmi dobøe uvaøit, vaøili rádi oba, ale pro mne byla nevím pøesnì proè témìø trestem.
Pøe¾ila jsem to ve zdraví a¾ do Austrálie. Tady jsem snad asi po roce objevila v obchodech rybí jikry a mlíèí. To mì nadchlo – podívejme se, rybí polévka mù¾e být pøece bez kapøí hlavy a masa a pøesto bude rybí ! Ale jak ji udìlat?
Takhle prosím Nakrouháme ne pøíliš najemno mrkev, petr¾el, celer a osma¾íme na másle. Do horké zeleniny pomalu opatrnì vmícháme pokrájené jikry a mlíèí. Kdy¾ je to obdìlané zalijeme vše vaøící vodou, ještì necháme trochu povaøit, hlavnì kdy¾ ještì pøidáme uvaøené a pokrájené krevety. Potom polévku zahustíme máslovou jíškou a posypeme nastrouhanou citrónovou kùrou. Pøiklopíme a necháme ještì odpoèinout.
Mo¾ná mi nebudete vìøit, ale témìø padesát let to vaøím, posledních dvacet let dokonce ji¾ v devítilitrovém hrnci, vìtší bych asi nezvládla. Rodina se nám rozrostla a nejenom ta polévka, ale i èeský bramborový salát jim všem moc chutná. Tak babièka prababièka vaøí a jak ráda.
(Mimo jiné, tu mojí rybí polévku najdete v kní¾ce paní Jiøiny Bohdalové „Hádej kam pùjdeme na flám“.)
Ty nejkrásnìjší svátky v roce jsou za dveømi a neznamenají jenom výmìnu dárkù a pøejídání dobrotami a proto pøeji všem ty pøicházející pravé Vánoce plné radosti a lásky.
