Sonja Ba»ová V úterý 20. února zemøela v Torontu legenda kanadského veøejného ¾ivota, Sonja Ba»a. Narodila se do "historické švýcarské rodiny, která si nezadala s ¾ádnou". Jednomu z jejích dávných pøedkù se na konferenci, která v roce 1648 skonèila mírem Westfálským, podaøilo pøesvìdèit Habsburky, aby uznali nezávisost Švýcarska (Švýcarsko se prohlásilo nezávislým mnohem døíve, ale Habsburkové to odmítali pøijmout jako historickou skuteènost). Její otec, George Wettstein, mladý právník na zkušené v Paøí¾i, pracoval pro obhájce ¾idovského dùtojníka francouzské armády, Alberta Dreyfuse, nespravedlivì odsouzeného vojenským soudem pro velezradu k degradaci a k do¾ivotnímu vyhnanství. Pozdìji - èlánkem o výmìnì vìzòù - urychlil rozšíøení agendy Èerveného køí¾e v o blasti ochrany váleèných zajatcù; v roce 1943 zalo¾il ve svém mìstì Rotary Club.
Sonjin otec zastupoval zájmy Ba»ovy rodiny ve svìtì, a kdykoliv nìkdo z Ba»ovy rodiny pøijel do Švýcar, bydlel u jejích rodièù. Pár rokù pøed válkou pøijel na pracovní návštìvu se svým otcem a jeho spolupracovníky i hodnì mladý Tomáš. Ponìvad¾ vedle domu Sonjiných rodièù bylo pìkné sáòkování, rozhodl se, ¾e si zasáòkuje. A vyklopil se. Sonja ho oprašovala. Ale opravdu se setkali a¾ po válce, kdy¾ Tomáš pøijel z Kanady, kam pøesídlil na jaøe v roce 1939 se skupinou zamìstnancù z mateøského podniku ve Zlínì a polo¾il základy k vybudování prùmyslového støediska v ontarijské Batawì. (Na lodi, která na jaøe 1939 vezla zamìstnance do Kanady, byl tehdy také dvouletý - a dosud velmi statný - Alexander Havrlant a jeho rodièe). Pøíbìh Sonji a Tomáše je jednou z nejpìknìjších variací na téma "boy meets girl" (chlapec potká dìvèe). Vzali se v roce 1946, usadili se v Torontu - a tak zaèala podivuhodná odysea èesko-švýcaraké dvojice v zemi, kterou si Tomáš vyvolil, ponìvad¾ v jeho oèích se v ní prolíná kulturní dìdictví Evropy a dravá podnikavost Spojených státù.
Bylo to neobyèejnì úspìšné man¾elství. Jejich ètyøi dìti si vedou skoro stejnì zdatnì jako jejich rodièe: syn Tomáš Jiøí pøevzal vedení Ba»ových podnikù a jedna z dcer se provdala za jednoho z magnátù kanadského ekonomického ¾ivota.
V projektech, kde pracovali spolu, Tomáš a Sonja byli partnery, kteøí se øídili heslem, ¾e láska a obchod se nemají míchat dohromady. A oba byli stoupenci zodpovìdného kapitalismu. Tomáš Ba»a a Ba»ova rodina vidìli obchod a podnikání jako veøejný závazek pøispívat vytvoøením hospodáøského rozvoje k blahobytu lidstva po celém svìtì.
Tomáš - kapitalista se sociálním svìdomím - syn moravského ševce (v deváté generaci) zalo¾il podnik, jemu¾ bylo dáno stát se nejvìtším rodinným obchodem na svìtì (4,700 prodejen a 60 továren na boty v tøiceti zemích).
Sonja v Tomášovi našla zalíbení (krásné slovo s biblickou ozvìnou) nejen proto, ¾e byl mladý a pìkný a mìl hezké chování, ale také proto, ¾e od mládí obdivovala lidi, jejich¾ ¾ivot mìl úèel, a Tomáš chtìl vylepšit svìt uskuteènìním snu svého otce: obout ka¾dého mu¾e, ¾enu a dítì na svìtì.
Její instinkt pro módní pøemìny a nemalé podnikatelské nadání byly pro jejich spoleèný cíl nemalým pøínosem. Oba byli pøesvìdèeni, ¾e obèané demokratických zemí mají mravní povinnost dát své talenty do slu¾eb svých komunit, a aèkoiiv její úspìchy v obchodní sféøe jsou pozoruhodné (zasedala - vedle Bata Company - ve správní radì spoleèností tak významných jako Alcan Aluminum Limited, Canada Trust a Canadian Commercial Corporation), pøesto ponìkud blednou ve srovnání s výsledky její èinnosti lidumilné.
Její práce v charitativních organizacích v oborech vzdìlání, zdravotnictví a ¾ivotního prostøedí má sotva obdobu. Zastávala funkce pøedsedkynì National Design Council, pøedsedkynì a èestné pøedsedkynì World Wildlife Fund Canada (organizace, která v¾dycky mìla speciální koutek v jejím srdci), byla pøedsedkyní Governor´s Council, North York General Hospital, The Council for for Business and Arts Canada, zakládající pøedsedkyní Bata Shoe Museum v Torontu, pøedsedkyní organizace Junior Achievement (mimoøádnì se pro tuto organizaci exponovala v Rusku, kde Junior Achievement má pùl milionu èlenù). Zastávala funkci v Trustee Art Gallery of Ontario.a významné funkce v Shastri Indo-Canadian Institute, organizaci zalo¾ené tehdejším kanadským guvernérem Rolandem Muchine French Schoolrem pro výmìnu pofesorù mezi Indií a Kanadou,v Council for Canadian Unity, Canadian Club of Toronto a Girl Guides World Finance Committee, byla zakládající èlenkou Toronto French School a byla Governorem of York University.
A také byla èestným kapitánem kanadského námoønictva (pokøtila jednu loï) a èlenkou správní rady Royal Military College v Kingstonu (mimochodem vidìla - nejen z vojenského, ale i hospodáøského hlediska obrovský význam Arktidy, kudy v budoucnosti mo¾ná povede nejdùle¾itìjší obchodní cesta na tomto kontinentì.
Zajímavý byl její pohled na školství: domnívala se, ¾e v bývalých komunistických zemích (ale nejen v nich) se nevìnuje dost pozornosti základním ekonomickým potøebám. Vidìla pasivitu mladých lidí ve vytváøení vlastních osudù. Pøíliš spoléhají na vládu, ¾e jim zamìstnání opatøí, místo aby se dívali kolem sebe a hledali pøíle¾itost pro uplatnìní svých talentù a své energie. Po jejím soudu pracovních pøíle¾itostí bude v budoucnosti ubývat a iniciativa jednotlivcù ve vytváøení vlastní hospodáøské základny bude tím dùle¾itìjší.
Nejviditelnìjším památníkem Sonjina ¾ivota bude zøejmì Bata Shoe Museum v Torontu. Sonja zaèala boty sbírat u¾ ve 40. letech a v 70. letech prostory, kde se boty skladovaly, byly pøeplnìné. Sonja pøišla s nápadem postavit museum obuvi a proè ne Bata Shoe Museum. Sonja byla pøesvìdèena, ¾e je to znamenitý nápad. Ale pøesvìdèit o tom rodinu nebylo snadnì. Ještì t쾚í ovšem bylo pøesvìdèit Sonju, aby se nápadu vzdala. Sonja se nevzdala, a proto¾e dovedla vyhrávat i prohrané bitvy, vyhrála. A Toronto je o jeden šperk bohatší. Ale nebylo to snadné: najít pozemek ve støedu Toronta (pár ulic na západ od skvostné koncertní sínì nesoucí jméno jiné moravské rodiny - Koerner, která do Kanady pøišla u¾ v roce 1939), zajistit financování nejen na zakoupení pozemku a stavbu budovy, ale i na nákup bot prakticky všech dob a v desítkách zemí a zajistit chod musea ne na mìsíc, ne na rok, ale na desetiletí. V roce 1979 byla zalo¾ena Bata Shoe Museum Foundation, a museum, navr¾ené proslulou firmou Moriyama and Teshima, bylo slavnostnì otevøeno v roce 1995.
Sonja si urèila ještì jeden úkol. Odkoupila od Ba»ovy spoleènosti kolem Batawy 1 600 akrù pùdy, kde plánovala vybudovat prùmyslové a rezidenèní støedisko.
Sonja vidìla svìt z mnoha úhlù. Svìt chudých, kteøí mìli co dìlat, aby nìjak propluli ¾ivotem, i svìt bohatých a mocných. Na svých cestách se setkala s prezidenty a pøedstaviteli státù a posbírala skoro všechny pocty, které svìt mù¾e nabídnout. Mezi nimi také Officer of the Order of Canada, Shoe Person of the Year (1988), Woman of the Year (North York Chamber of Commerce), McClure International Service Award, Canadian Business Hall of Fame, CESO Award for International Development, B’Nai B‘rith Humanitarian Award, Silver Medal of the United Nations Environmental Programme. A sedm nebo osm èestných doktorátù od kanadských a amerických univerzit.
Její pøedstavou štìstí (vedle toho køehkého, osobního, romantického štìstí, o kterém – básník Adolf Heyduk napsal, ¾e je "muška jenom zlatá" je být u¾iteèná, plánovat nové projekty, vylepšovat svoje okolí, pomáhat lidem. Milovala pøírodu ("pøíroda je zázrak"), tisíckrát pøi pohledu na noèní nebe pocítila, jak nepatrný je ka¾dý z nás tváøí v tváø Vesmíru, ale vìøila ("nábo¾enství je nejintimnìjší osobní zále¾itostí ka¾dého èlovìka"), ¾e v nádheøe Vesmíru a v tajemství ¾ivota je skrytý úèel nad naše chápání (v této filosofii je v dobré spoleènsti: Einstein, Churchill). Všichni máme povinnost slou¾it ¾ivotu,chránit naši planetu a nikdy se nepoddat... Nádherný èlovìk, Sonja Bata. Majetek a jméno Ba»ovy rodiny jistì pomohly, ale ta tvùrèí jiskra je Sonjina. Stejnì jako ¾ivotní filosofie. Stejnì jako stálost cíle...
Sonja Ba»ová
