Prosincové pranostiky, to jsou pøedpovìdi pro celý další rok. Prosincové dny bývaly dobou rozjímání, bilancování roku konèícího a doufání v dobrý rok nadcházející. Snad ka¾dý den mìl svùj pøedpovìdní význam a dobrá polovina pranostik se týkala doby vánoèní. Uctívalo se nejen narození Je¾íše, ale lidé vnímali intenzivnì i návrat slunce, jako úvodu nového ¾ivotního cyklu v pøírodì.
Všechno mìlo svùj èas a to byly jistoty nemìnné, ztracené dnes v køiklavých koledách “marketù” ji¾ od podzimu. Škoda. Místo klidného rozjímání se ocitáme v nesmyslném kalupu nákupù postradatelných vìcí. Potìšme se alespoò vzpomínkou.
* * *
Lepší vèil hrubá zima ne¾ potem mrazy.
Vìje-li v prosinci vítr východní, špatnou nadìji mají nemocní.
Mrazy, které v prosinci brzo ochabnou, znamenají zimu mírnou.
Mnoho snìhu v prosinci – mnoho ovoce a trávy.
Prosinec se snìhem na pìšinì, je ¾itko v ka¾dé vysoèinì.
Tuhá zima – dobrá zima, dobrá zima – dobré léto.
Kdy¾ v prosinci mrzne a snì¾í, úrodný rok na to bì¾í.
Studený prosinec – brzké jaro.
Vánoce v jeteli – letnice ve snìhu.
Do Vánoc není hladu ani zimy.
Zimavý snìhovitý prosinec pøedpovídá po¾ehnaný úrodný rok.
Není-li prosinec studený, bývá pøíští rok hubený.
O svatém Františku Xaveru vítr fièí od severu.
Jaké poèasí na sv.Barboru, takové bývá po celý advent.
Na svatou Barboru sanì do dvoru.
Na svatou Baruši støez nos i uši.
Má-li sv.Barborka bílý fìrtoch, bude hodnì trávy.
Svatá Barborka vyhání døevo ze dvorka.
Prší-li o sv.Mikuláši, anebo padá-li sníh, bude pøíštího roku hojnì hrachu.
Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.
Svatá Lucie noci upije, ale dne nepøidá.
Je-li na Vánoce obloha hvìzdná a èistá, bude pøíští rok úrodný.
Zelené Vánoce – bílé Velikonoce, tmavé Vánoce – svìtlé stodoly.
Jak obílí Vánoce stromy snìhem, tak posype je jaro kvìtem.
Lepší Vánoce tøeskuté ne¾ tekuté.
Jsou-li vrby o Vánocích plny rampouchù, bývají o Velikonocích plny koèièek.
Jasné Vánoce – mnoho vína a ovoce.
Tmavé Vánoce, dojné krávy – svìtlé Vánoce, ponesou slepice.
Padá-li o Štìdrém veèeru sníh, urodí se hodnì chmele.
Na Adama a Evu èekejme oblevu.
Kdy¾ na Bo¾í hod prší, sucho úrodu poruší.
Pakli na sv.Štìpána vìtrné poèasí uhodí, pøíští rok špatnì se urodí.
Pakli vìtrové o Štìpána uhodí, pøíští rok špatnì se urodí.
Na sv.Štìpána kdy¾ vítr prudce zavìje, víno pøed zkázou jistou se chvìje.
Na svatého Štìpána ka¾dý se má za pána.
Na Mláïátka kdy¾ prší, osypají se dìti.
Je-li na Mláïátka mlha, mrou dìti.
Od Mláïátek se den prodlu¾uje.
Na Silvestra-li vìtry a ráno slunce svítí, nelze nám dobrého vína se nadíti.
Je-li o Silvestru v noci vítr a ráno jasno, bude dobrého vína poøídku.
Jaký Silvestr a Nový rok, taký bude èervenec a srpen.
Porá¾í-li kdo stromy poslední dny prosince,
zùstává døevo z nich dlouho zachovalé.
Prosincové pranostiky, to jsou pøedpovìdi pro celý další rok. Prosincové dny bývaly dobou rozjímání, bilancování roku konèícího a doufání v dobrý rok nadcházející. Snad ka¾dý den mìl svùj pøedpovìdní význam a dobrá polovina pranostik se týkala doby vánoèní. Uctívalo se nejen narození Je¾íše, ale lidé vnímali intenzivnì i návrat slunce, jako úvodu nového ¾ivotního cyklu v pøírodì.
