Bull – shit
Ve slévárnì pracovali pøevá¾nì emigranti. První, co se nauèili jeden od druhého, byly australské nadávky. Vladimír takovou mluvu nesnáší. Angliètina nám stále dìlala potí¾e, a tak nebylo divu, ¾e docházelo k èastým nedorozumìním.
Hned krátce po pøíjezdu do Melbourne jsme se napojili na Babtistický kostel a to nejbli¾ší v našem okolí. Zajímavé bylo, ¾e u¾ o nás vìdìli od vìøících ze Sydney, kteøí se sna¾ili, abychom se v novém prostøedí necítili osamoceni. Zaèala nás navštìvovat jedna australská rodina. Jedno krásné odpoledne u šálku èaje Vladimír horlivì vysvìtluje nìco naší nové pøítelkyni Pam a ona jemu.
Vtom jí øíká, ¾e všechno, co se prakticky.nyní od ní dozvìdìl, je „bull-shit“. Do èeštiny pøelo¾eno: Lejno, ale v angliètinì je to zdùraznìno „býèí lejno“. To aby bylo jasné, ¾e je to opravdový nesmysl. Tato anglická nadávka je zde bì¾ná. My Èeši si nadáváme po svém a u¾íváme jiné vhodné nadávky ladící naší èeštinì.
Naše pøítelkynì, která nás zatím moc neznala a ještì navíc velice nábo¾ensky zalo¾ená, vytøeštila na Vladimíra oèi v údivu, co to slyší. Její man¾el Don se tak nìjak divnì ošíval. Také cítil pohoršení nad vysloveným slovem.
Vzápìtí se Pam laskavì podívala na nevinnì koukajícího se Vladimíra a ptala se, jestli ví, co právì øekl? Vladimír suverénnì prohlásil, ¾e ví, ¾e „ona nemá pravdu“, to ¾e øekl.
Pam však trpìlivì vysvìtluje, ¾e to však není hezky øeèeno, ¾e to bylo sprosté. Vladimír se zamyslel a já také. Nad tím jsme pøedtím nepøemýšleli. V té zatracené slévárnì to Vladimír slyšel skoro za ka¾dou vìtou, z ní¾ by to dávalo smysl. Cítil se velice špatnì. Omluvil se Pam i Donovi, ¾e netušil, co vlastnì øíká. Pozdìji si všechna slova, co neznal, radìji pøedem ovìøil a nevyslovoval je, pokud neznal pravý význam anglického slova.
Chtìl se vyhnout dalším trapasùm, kterých bylo i tak dost pøi výuce tohoto, pro nás nového, jazyka.
* * * Nová licence
Kdy¾ mne George se Stellou pøijímali k nim do salónu, ukazovala jsem jim licenci a diplom ze Sydney. Nic takového neznali. Ta moje námaha a zkouška platila jenom ve státì N.S.W (Nový Ji¾ní Wels).
Victoria mìla své zákony, své dohody, své licence. Stella zatelefonovala na patøièné úøady a bylo jí øeèeno, ¾e musím dìlat novou zkoušku a získat pøíslušné dokumenty ve státì Victoria. Úplnì jsem se zhrozila. Stella s Georgem mì však ujiš»ovali, ¾e mnì pomù¾ou. Musela jsem si koupit knihu s jejich po¾adavky a nejenom ¾e vy¾adovali praktickou zkoušku, ale také teoretickou. Úplnì mnì to vzalo náladu a chu» v tomto mìstì nìco zaèínat. V tu chvíli jsem se chtìla otoèit na podpatku a šup zpìt do Sydney. Takhle jednoduché to však nebylo. Peníze na další bezhlavé pøemístìní nebyly. Museli jsme nìco našetøit. Dali mnì termín pùl roku na nauèení se otázek z knihy. Bylo jich tam pøes dva tisíce a s tou mojí angliètinou...?!
Po èase jsme uznala, ¾e to tak všechno mìlo být. Díky té bichli jsem se neuèila termíny, které jsem dosud neznala, a to byl další dobrý skok ve výuce angliètiny.
Stalo se obdobnì co v Sydney. Modely ke zkoušce se sehnaly v salónì. Nejdøíve tedy teoretická zkouška, kde mnì dali dvì mo¾nosti – písemný test nebo ústní rozhovor.dala jsem pøednost ústním zkouškám. Vyzpovídal mne mu¾ italského pùvodu. Po hodinì nervového napìtí se mì zeptal, jestli u¾ jsem si naplánovala, kdy pøijdu na praktickou zkoušku. Ulevilo se mi. Dal mi tím jasnì najevo, ¾e jsem prošla. Mo¾ná se mnou i cítil a pøimhouøil snad obì oèi, nevím dodnes, co jsem tam všechno blekotala.
Praktická zkouška následovala za krátkou dobu po teoretické a krásnì zarámovaný dokument a moje licence, ¾e mám povoleno provozovat øemeslo ve státì Victorie, visel v Salónu na stìnì hned vedle diplomu Georgeho.
U¾ se tedy nikde nestìhuji. Nebudu pøece dìlat kadeønické zkoušky v ka¾dém státì, ve kterém se v Austrálii rozhodnu ¾ít. Pøipadalo mi to absurdní. Nedovedla jsem si pøedstavit, ¾e by se nìco podobného mohlo stát v Èeskoslovensku. Jestli se mnì ještì nìkdy nìco takového bude opakovat, budu snad nejvzdìlanìjší kadeønice se zásluhou a nominací na vysokou holièskou.