Kdy¾ vzpomínky nìkoho potìší
Nemyslím, kdy¾ potìší nás samotné, chceme-li na nìco pìkného vzpomínat, ale kdy¾ rozjasní pamì» i dalších lidí a vrátí jim ty milé èasy, je z toho to opravdové potìšení.
Dìkuji za komentáøe k minulému èlánku, ale kromì nich jsem ještì mìla mo¾nost rozmlouvat pøes telefon a dokonce pøes Skype, ještì s tìmi dalšími kamarády z dìtství a mládí.Ozvali se, po pøeètení èlánku. Dnes jsou ji¾ také babièkami a dìdeèky, pro¾ívají vzácné chvíle se svými rodinami, ale ty vzpomínky jim najednou do ¾ivota zajiskøily. Moc mì to potìšilo a rozhodla jsem se nìco ještì pøidat.
Byla jsem v té vilové ètvrti ®vahov naposled v roce 2013, ale mohla jsem se ještì potkat alespoò s nìkterými pøáteli. Jistì, mnoho se tam zmìnilo, pro nì je to naprosto pøirozené, já jsem ale pøece jenom marnì hledala, to co tam ji¾ není.
Kdy¾ odejdete nìkam hodnì daleko a není mo¾nost na mnoho let navštívit domov, tedy není mo¾ná ani návratu?
Psala jsem tedy mamince.
V¾dycky jsem se toulala u¾ jako malá
pamatuješ co jsi se mì nahledala
teï jsem tedy daleko
nemù¾eš mne za ruku zase pøivést zpátky
a vìø dnes i výprask byl by sladký
Pro korunu na zmrzlinu
utekla jsem k babièce
jindy øíci tátovi ¾e mám svátek
do lesíka a na skálu
nepomohlo zamykání vrátek
Takhle jsem se toulala u¾ jako malá
snad léta tuto touhu ve mnì zanechala
teï jsem tedy daleko…
s tebou za ruku se vrátit tìmi vrátky
a vìø i ten výprask byl by sladký
A šel rok za rokem v nové a docela jiné zemi. Kde je domov ?
Kam jste se podìly vzpomínky š»astné
zbyly jen vzpomínky smutnì krásné
pláè je jejich ¾ivou vodou, on jim dává ¾ít
jen pro ty smutnì krásné veliké slzy mít.
Pro vzpomínku kalu¾í z jarního deštì
vonících šeøíkù, rù¾í a jasmínu ještì
pro vzpomínku spadaného bøezového listí
cest do kopce kde byli jsme si jistí.
Pro vzpomínku zahrad a pohledù pøes øeku
tepla maminèiných dlaní jejich dotekù
pro vzpomínku dìtství ztraceného ráje
pro ty zaplaè tiše jak kdy¾ housle hraje.
Potom na jaøe v roce 1990 jsme koneènì po 22 letech pøiletìli do Prahy a právì kvetl šeøík.
Pøišla všechna krásná setkání, s celou velkou rodinou, se spolu¾áky, kamarádkami a kamarády. A tak najednou se vrátily ty nejvzácnìjší vzpomínky na dìtství a mládí. Mám pøi nich slzy v oèích, ale jsou to slzy štìstí.
