Bude Zeman prezidentem

a jeho Strana práv občanů ve Sněmovně ČR...?

Tak nám poslanci a senátoři zavedli přímou volbu prezidenta a začal šrumec. Politici mají tři možnosti, jak se dostat mezi prezidentské kandidáty; může je navrhnout 20 poslanců, 10 senátorů nebo to chce podpis 50 tisíc občanů v petici. Uchazečů je víc než dost, podpisy hledá kdekdo, dokonce i občané cizího původu.

Japonsko není výjimkou, teoreticky se může mezi kandidáty dostat i občan indického původu, jenž by spoléhal na podpisy romských spoluobčanů, jen není jisté, jak by to řešili analfabeti. Ve hře může být i česko-čínsko-australský majitel ochranné známky loga Lidem. Mnozí zavádějí po americkém vzoru primárky. Jak je to u bývalého českého premiéra Miloše Zemana, na to jsem se ho zeptal osobně. Když přímá volba, tak přímé otázky a odpovědi.

Pro snadnější orientaci čtenářů a nicků, aby nemuseli hledat v encyklopediích, uvedu základní parametry: osmašedesátiletý Ing. Miloš Zeman, CSc., je bývalý český premiér, ekonom a významný porevoluční politik. Je podruhé ženatý a má dvě děti: z prvního manželství syna Davida, z druhého dceru Kateřinu…V roce 1968 vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik… S Václavem Klausem i Miroslavem Randsdorfem. Politická mrtvola v osmašedesáti? A co Reagan, ve věku 69 let, nejstarším prezidentem zvoleným do úřadu. A Eisenhower? Prezidentem ještě v jednasedmdesáti...

Mitterrand prezidentoval ve dvaasedmdesáti...

Po neúspěšné volbě na prezidenta v roce 2003 se zdálo, že bude už napořád jen důchodcem z Vysočiny, co pouze objímá stromy. Nejraději vysokánské smrky ve stáří 150 let… Přesto je dnes opět v politické mlýnici. Bude voliči odpuštěno marnotratnému synovi? Možná je zde dobré připomenout, co sám jednou řekl: „Vyvarujte se politiků, kteří se nedokáží smát, včetně toho, aby se smáli sami sobě,“ Velký třesk začalo Sdružení Přátel Miloše Zemana. Pak Občanské sdružení bylo 24. července 2008 oficiálně zaregistrováno ministerstvem vnitra ČR jako Strana práv občanů. Momentálně alespoň v na severní Moravě a ve Slezsku by překonal pět procent, jenž podmiňují vstup strany do Parlamentu ČR.

Dobrý den, pane premiére, (pokud byl někdo prezidentem nebo předsedou vlády, jeho titul mu zůstává i po skončení funkčního období, tato přirozená tradice přetrvává od USA přes Polsko či Francii i v dalších civilizovaných zemích světa, pozn. autora) chtěl bych Vám poděkovat, že jste si udělal čas. Jste jeden z kandidátů na prezidenta Česka...

"Každý potenciální kandidát si má nejdřív ověřit, jestli ho lidé chtějí nebo nechtějí a v mém případě tím ověřením bude petiční akce pro jednotlivé kandidáty a tak zjistím, kolik podpisů jsem od občanů získal já a kolik podpisů získali ostatní potencionální kandidáti na prezidenta a podle toho se rozhodnu..."

Před týdnem jsem si přečetl, že Vám schází jediný volič do 50 tisíc povinných hlasů, abyste se mohl zúčastnit prezidentských voleb jako jeden z kandidátů… Už jste tento hlas získal?

"Nebyl to poslední podpis do 50 tisíc, ale vím, že jeden ze senátorů se snaží získat i podpisy senátorů. Zatím jich má devět a potřeba je deset, takže nezbývá poslední podpis do 50 tisíc, ale poslední podpis do deseti, což je samozřejmě snadnější..."

Můj selský rozum mi říká, že jsou dvě možnosti, proč se vracíte do velké politiky; za "a" proto, že Vás už nudí objímat stromy na Vysočině, nebo za "b", jelikož už máte plné zuby české panoptické politické scény. Svým způsbem po svém také vyrážíte do ulic, abyste dal najevo svůj protest...?

"Tak správně je "b". Jeden můj soused na Vysočině se mě ptal, co říkám na ten blázinec v české politice. A já jsem mu řekl; to není blázinec, sousede, protože v blázinci máte jednak blázny a také psychiatry. A v české politice žádní psychiatři neexistují..."

Nedá mi, ale musím se vrátit do roku 1989. Zdá se mi, že až když už bylo každému jasné, že KSČ to má spočítané, napsal jste tři měsíce před “sametem” v srpnu 1989 v Technickém magazínu inkriminovaný článek “Prognostika a přestavba”...

"Musím dodat, že za tento článek mě komunisté už potřetí vyhodili z práce. Poprvé v roce 1969, podruhé v roce 1984. Článek vyšel v srpnu 1989 a ještě v listopadu téhož roku nikdo neočekával, že bude nějaká revoluce. Optimisté ji očekávali tak za dva, za tři roky, pesimisté až za pět deset let. Teď je velice snadné říkat, když už všichni víme, jak to dopadlo, že všichni věděli, co se stane. Vzpomínám si, že když jsme šli 17. listopadu z Vyšehradu na Národní třídu, tak jsme volali: A 10. prosince, kdy je den Lidských práv, zase tady. Takže, ani my, demonstranti,. jsme netušili, že za několik dnů se tento režim sesype..."

Nikdo z nás asi nezapomene na prezidentské volby, kdy jste byl velkým favoritem, kráčel jste hrdě a sebevědomě 24. ledna 2003 Španělským sálem Pražského hradu, ovšem volba pro Vás skončila poněkud nešťastně… Co jste podcenil?

"Je obecně známo, že proti mně hlasovalo 27 poslanců sociální demokracie, přestože dvě referenda, členů ČSSD a příznivců, jsem vyhrál. Dopadlo to však překvapivě; sociální demokracie neměla svého prezidenta, stal se jím Václav Klaus. byl to podraz, ale ne na mé osobě, ale na ČSSD. Na druhé straně jsem poslancům v duchu poděkoval a děkuji dodnes, že mně umožnili deset roků klidného života na Vysočině..."

Takže jste dnes opět v politické mlýnici. Přitom jste sám jednou řekl: „Vyvarujte se politiků, kteří se nedokáží smát, včetně toho, aby se smáli sami sobě,“ Začalo to Sdružení Přátel Miloše Zemana. Pak Občanské sdružení bylo 24. července 2008 oficiálně zaregistrováno ministerstvem vnitra ČR jako Strana práv občanů - zemanovci… Vašim konkurentem je pan Fischer, kterému však voliči vyčítají, že byl komunistou. Vy ale máte obdobnou minulost. Je to podle Vás tak nesmazatelný hřích být komunistou?

"Já nechci napadat žádného kandidáta na prezidenta, tedy ani Jana Fischera. Ale vstoupit do komunistické strany během Pražského jara a být za dva roky poté vyloučen kvůli nesouhlasu se sovětskou okupací, je něco jiného, než vstoupit do komunistické strany v roce 1980, tedy v době normalizace. Já bych v tom určitý rozdíl viděl, ale jestli je ten rozdíl závažný, o tom rozhodnou voliči. A je dobře, že existuje přímá volba, kdy dostane možnost přes osm a půl milionu oprávněných voličů a ne 281 poslanců a senátorů. To je ten základní úspěch a je méně důležité a není tak rozhodující, kdo bude a kdo nebude zvolen, protože to už je věcí občanů samotných..."

Novináře nemá moc rád, i když je potřebujete. Nebo ne? Není to trošku schizofrenie? Tvrdit, že novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie, blbečci a póvl… Bez médií by ale neobstál. Miloš Zeman ale má jasno: "Ne já potřebuji novináře, ale novináři potřebují mě. Důkazem je i náš rozhovor, o který jste mě požádali vy a ne já vás..." Projel jako premiér celou zeměkouli, proto ví své. Na mezinárodní konferenci „Evropa sjednocená a svobodná“ se ostře vymezil proti islámu. I když prý lze souhlasit se zákazem, aby ženy řídily auto, ve všech ostatních případech islámská anticivilizace činí z žen nesvéprávnou, diskriminovanou menšinu a znemožňuje jejich svobodný rozvoj.

Soustředil se nejprve na paušální odsouzení všech vyznavačů islámu, který označil za „anticivilizaci“. A k tomu mj. dodal: „Ideovým základem islámu je bezpochyby Korán. Muslima lze definovat jako vyznavače Koránu, podobně jako nacista je vyznavačem rasové nadřazenosti a antisemitismu nebo komunista vyznavačem třídního boje a diktatury proletariátu. … Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog...“

Miloš Zeman je nesmírně vitální, i přes svůj středně důchodcovský věk, a sám tvrdí, že mu lékaři zjistili jen nepatrné výchylky v jeho zdraví, ale o plících mu řekli jenom samou chválu. Proto pořád miluje svoji vlast. Jak to souvisí? Pořád totiž vášnivě kouří a nejen dýmku. "Kouřím, protože mám rád naši zem. Tím, že kupuji cigarety, podporuji ekonomiku našeho státu. A tím, že kouřím, ničím své zdraví, brzy zemřu, a stát ušetří na mém důchodu..."

Rozhodně se nedá říct, že by už propásl chvíli, kdy je nutné se učit od Churchilla a připomenout si jeho slova z roku 1942: „Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele…“

Miloš Zeman uzavírá trojici favoritů pro nadcházející prezidentské volby, stáhnul podle posledního průzkumu společnosti Factum invenio náskok svých soupeřů Jana Fischera a Jana Švejnara. Získal by hlas 12 procent voličů a na druhého Švejnara už tak ztrácí pouhých pět procentních bodů...

Břetislav Olšer

Snímky: Ing. Ludvík Kollár