Ach to podzimní počasí

Zpravidla jsme zvyklí na rčení o jarní únavě. A tak někomu mohou tvrzení o podzimní únavě připadat nepatřičné. Ale odborníci vědí, že i podzimní únava ovlivňuje psychiku lidí. Vlivy, mezi něž patří samozřejmě i počasí, na člověka působí. Je pouze otázkou jakou měrou a jakým způsobem. Slunečné a teplé počasí způsobuje většinou příjemné stavy, zatímco deštivo, chladno a zkrácená doba přirozeného slunečního svitu náladu zpravidla zhoršují. Říkáme, že na nás padá deprese.

Deprese se objevují na jaře i na podzim. Jedná se o období, kdy je mimo jiné také snížená obranyschopnost organismu a člověk je na změny ve svém okolí vnímavější. Projevují se kolísáním nálady, což asi zná každý z nás, ale mohou ji způsobit i duševní poruchy. Chybí zájem o práci či záliby, dostaví se poruchy spánku. Navíc u někoho mají tendenci se zvyšovat. Sezónní vlivy na lidskou psychiku pozorovali psychiatři už dávno. Další z forem depresí se objevuje v zimě, kdy je nedostatek slunečního světla.

Co je příčinou zmíněných sezónních depresí přesně není známo. Zatímco podzim je roční období většinou chmurné, jaro je naopak příznivé a přesto se deprese u lidí objevují. Pravděpodobně to souvisí s biorytmy člověka. Vlivy počasí také více vnímají citliví jedinci a lidi, kteří mají k depresím dispozice. Mnohé formy depresí lze léčit medikamenty.

Existuje nějaká obrana proti depresi? Pokud má člověk k depresi dispozice, v podstatě se bránit nemůže. K prevenci zpravidla spolehlivě nepomáhá ani změna životosprávy, sport či další aktivity. Deprese jsou také často důsledkem civilizačních změn. V minulosti lidé po setmění nepracovali a věnovali se odpočinku. V dnešní době musejí lidé v zaměstnání podávat vysoké výkony, mnohdy si ani nevezmou dovolenou anebo si berou dovolenou na vyléčení krátkodobé virózy. Dlouhodobý stres provázený dalšími negativními vlivy se promítá do psychického stavu člověka. Dlouhodobý stav deprese vyžaduje pomoc lékaře.

Deprese se rozpoznává především podle příznaků jako je smutná nálada, ztráta zájmů, zvýšená únava, úvahy o smyslu života, a doby jejich trvání. Prosté výkyvy nálady rozhodně nemocí nejsou, i když se na nich podepisuje podzimní počasí.
Deprese, to není jediný projev sezónního počasí. Projevují se i v oblasti dietologie. Mnozí ztrácí vůli bojovat s nadváhou. Silným stimulem obezity je právě podzim. Původ problému podzimního tloustnutí a podzimních a zimních depresí je i deficit hormonu serotoninu, který se projevuje nejen depresemi, ale má podíl i na stravování. Nezpůsobuje jen duševní poruchy, ale má vliv i na centra hladu a řízení chuti. Jeho nedostatek, způsobený sezónními změnami - tedy nedostatkem světla a změnami počasí - způsobuje, že vůle hubnout se vytrácí.

S podzimem a zimou se plní čekárny nejen praktickým lékařům, ale i psychiatrům. Také dietologové lomí ruce nad tloustnoucími pacienty. Ale nezoufejme a s počasím bojujme.

Pro zajímavost některé úvahy o podzimu:

Na podzim se listy stromů a keřů zvlášť pěkně vybarví. Proč vůbec listy v tuto roční dobu mění barvu? Většinou jsou jasně žluté, ale některé také od slabě červené až po purpurovou a tmavě vínovou. Proč je podzim nádherně barevný? V listech se rozpadá chlorofyl a vytrácí se tak zelená barva. Převládat začíná žlutá a oranžová barva - karotenoidy. Ty byly v listech i v létě, ale schované pod chlorofylem.

Proč kaštany píchají? Brání se proti žravosti zvířat. Už od léta rostou na kaštanech - plodech jírovců - bodliny, které jsou s příchodem léta pevnější a „bodavější“. Odborníci říkají: Když pták zobne do třešně, pecka buď zůstane nepovšimnuta anebo projde jeho trávicím traktem ven. Jenže zvěř by si na kaštanech pochutnala tak důkladně, že by byly definitivně ztracené. Nové jírovce by z nich nikdy nevyrostly.

Všichni si snad pamatujeme obrázek ježečka, který je v podzimní zahradě pod opadaným stromem a má na svých bodlinách napíchnuté jablíčko. Nevíme kde se tento nápad vzal! Ježek, ten si do jablka ani nekousne a mléko vůbec nepije. Víme, že ježek je masožravec! Pochutná si leda tak na mase a na obyčejné vodě.

Nachlazení, rýma? Trápí nás kašel, z nosu nám teče a v krku cítíme knedlík. Právě teď je doba, kdy podzimních nachlazení přibývá. Může za to počasí, které se přes den mění. Ráno vyjdeme do zimy, kolem poledne jsme zpocení a tak sako/svetr odložíme. Domů se pak vracíme večer a divíme se, jaká že je to zima. Nachlazení na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat. Podzimní počasí prostě nemůžeme ignorovat.

Proč bojujeme s depresemi a špatnou náladou o tom už jsme napsali výše. Ráno stále později svítá, dřív se smráká. Začínáme žít v šeru. Lidé jako květiny chřadnou při nedostatku světla a proto pomáhá i léčba světlem. Pro tento účel byla vynalezena speciální lampa se silným zdrojem světla. Lidé si jí zapínají každý den, třeba dvě hodiny po ránu, užívají jako lék její silné světlo. Účinky jsou prokazatelné, ale přece jen lampa není tak účinná jako skutečný sluneční svit. Umělé světlo je malá náhrada za sluncem prozářené letní dny.

Loučíme se s teplými dny a loučení nemá nikdo rád. Jak tedy bojovat s podzimním počasím? Těžká rada, snad se přece jen zvednout a vyjít do přírody, třeba jen tak zkontrolovat jak se ukládá ke spánku.

Lenka Preclíková