Trochu se pobát
Interview s rychnovským katem
Proè, mistøe ostrého meèe, stojíme právì na parkovišti vedle ¾eleznièního pøejezdu u rychnovského nádra¾í?
Proè? To nevíte, ¾e jsem tu mìl kaprifornu, koprofornu, kapfarnu èi katovnu. A jestlipak víte, ¾e jsem tenhle sní¾ený pøíbytek musel zakoupit od svého pøedešlého kolegy?
Dovolíte otázku? Od kdy se mluví v Èechách o katech?
První zmínky jsou o nich k roku 995.
Co takhle Mydláø. Nebyl tu náhodou?
Byl tu ne náhodou, proto¾e tu ¾il. Mìl se snad jmenovat Václav a být mladším syn staromìstského kata Mydláøe. Teda takhle to píše Josef Svátek v Pamìtech kata Mydláøe, a ¾e mìl být povolán od pana Gramba, dr¾itele rychnovského panství, aby pøevzal úøad mistra popravèího. Ono se tam taky doèítám, ¾e ne¾ ho otec pra¾ský kat v Rychnovì usadil osobnì – doprovázet ho mìla na té cestì man¾elka a všecky dìti, tak ¾e to ještì ètyøi nedìle trvalo. To proto, ¾e za vydatné pomoci všech pacholkù - psal se rok 1628 – musel vykonat ještì nìkolik set exekucí. Mnì se ten poèet i na Staré Mìsto Pra¾ské zdá moc, ale asi se na to dívám jako kat z malého mìsta.
Dìti katù si mohly brát za ¾ivotní partnery jen sobì rovné a nikdo je nesmìl vzít do jiné slu¾by na øemeslo.
To ano, jen¾e všecko je ještì komplikovanìjší. Do mìsta mohu chodit jen urèenou ulièkou Vykázanou nebo Nekázanou, pro vás Havlíèkovou. V kostele svatého Havla se musím spokojit s vykázaným tmavým koutkem pod kruchtou a i svátost oltáøní smím pøijímat jako poslední. A kdy¾ kat umøe? Prùvod jde pøed rakví, aby se nikdo nesní¾il. Anebo musíme být zároveò pohodnými. To víte, tolik práce není, i kdy¾ sem tam zaskoèíme i k sousedùm. Jako nedávno potøebovali vykonat právo v Solnici, 5. února 1717 to bylo. Ostatnì pro Solnické byla tato poprava poslední. Vykonal kolega Grubner.
®e jsem tak smìlý. Co je náplní vaší práce? A co za to?
Kdybyste dával pozor, mám funkce vlastnì dvì: mistr ostrého meèe - to je moc èestná funkce - a pak pohodný èili antoušek. S druhou prací se nadøu jako ras, zvláš» kdy¾ je nìjaká epidemie mezi zvíøaty. A funkce první? Do práce musím na dvì strany: muèit do sklepa na radnici. Vás spíš bude zajímat, jestli jsme muèili v téhle radnici. Kdepak, to bývalo ještì ve starém døevìném radním a právním domì; stával na stejném místì jako radnice zdìná. Pro výkon svého povolání mám tam ve sklepení - jak jsem u¾ øekl - veškeré potøeby po ruce. A druhé pracovištì je na Spravedlnosti - vy to místo jistì znáte, v¾dy» jde o bývalé vojenské cvièištì nad Vašimi zrušenými kasárnami; máme tu šibenici, dokonce od roku 1712 zdìnou.
Prosím o pár hororù…
Nepøedbíhejte, ještì jsem vám neodpovìdìl na otázku, co za to: 5 zlatých rýnských za popravu, muèení se platí extra. Po exekuci mám nárok na nìjaký odìv odsouzeného, holomci dostanou diškreci. Nìjak nerozumíte slovu holomek - pøece katùv pomocník. A teï k vašemu pøání. Poprav bylo nemnoho, magistrát sice odsuzoval k trestu smrti, ale rozsudek musel potvrzovat apelaèní soud v Hradci Králové. Napøíklad 1712 cizolo¾ník Jan Koucký odsouzen na dvì léta a kubìna jeho z mìsta k šibenici vymrskána a na ni povìšena. 1717 lámáni kolem a povìšeni tøi ®idé za loupe¾né pøepadení a nìkolikanásobnou vra¾du. 1727 prošla trojím stupnìm útrpného práva a pak popravena Rù¾ena Grisvinklerová za vra¾du svého novorozeného dítìte. Vybral jsem vám jich jen pár, na co jsem si momentálnì vzpomnìl.
Upamatoval byste se na poslední?
Bodej» by ne, to byla poprava mrtvého kata.
Poprava mrtvého kata, poprava mrtvého kata. Neráèil jste se pøeøeknout?
Neráèil, vy oponente, a radìji nepøerušujte, nebo vám u¾ nic nepovím. Kolega Kristián Zaška se opil, v takovém stavu zabil vlastní ¾enu, sebe smrtelnì zranil. Teï jen struènì: Rozøíznuté bøicho, støeva venku, oni ho zašili, rychlý posel obstaral z Hradce povolení k exekuci, kat se staèil ještì vyzpovídat. Pøed popravou byl u¾ mrtvý kat lámán kolem o 9. hodinì ranní a po dvou hodinách jeho tìlo bylo vyzdvi¾eno do povìtøí, tedy obìšen. Jeho mrtvola byla pohøbena pod šibenicí. A tak právu bylo uèinìno zadost 2. prosince 1752. Stejnì pak u¾ pøišly jiné èasy - Marie Terezie nechala šibenici zboøit, vím to na den pøesnì: 17. srpna 1765. A tak se stalo u 354 mìst èeských.
A potom u¾ kat v Rychnovì nebyl.
Ale byl, co by ne. Posledním byl Michael Oberreiter od roku 1836.
Dìkuji za rozhovor.
A já za to, ¾e jste se ke mnì sní¾il.