Galerie umìlcù - Malíø èeské krajiny
Mluvíme-li o malíøích èeské krajiny, svoje výjimeèné místo mezi nimi má Vojtìch Sedláèek, rodák z Libèin. Nejèastìjším námìtem jeho obrazù byla èeská krajina, ve které se zobrazoval i rytmus ka¾dodenní práce.
Znal dobøe nelehký ¾ivot na venkovì, zvyky lidí, jejich radosti a starosti. Jedineènost jeho dìl spoèívá ve spojení krajiny s èlovìkem. Jeho obrazy èeského venkova s pluhem, oráèem s koòmi, konìm a bryèkou, s fùrou obilí na ¾ebøiòáku, s venkovany, kteøí ruènì sklízejí úrodu, patøí ji¾ vlivem mechanizaci minulosti. Ka¾dá Sedláèkova kresba, kvaš nebo tempera vyjadøuje pøesvìdèivì v èistých a svì¾ích barvách a pru¾ném štìtcovém rukopise ¾ivot venkova. Byl rovnì¾ èinný jako ilustrátor. Známé jsou jeho ¾ivé ilustrace v knize bratøí Mrštíkù "Rok na vsi".
Vojtìch Sedláèek ...
... se narodil 9. záøí 1892, jako nejmladší ze sedmi dìtí, v budovì dnešního Obecního úøadu v Libèanech. Ovšem tehdy to byla škola a jeho otec Antonín Sedláèek zde uèil a pozdìji byl øeditelem.
Studoval na reálném gymnáziu v Hradci Králové. Jeho výtvarné nadání zaujalo profesora kreslení Antonína Hudce, který ho doporuèil ke studiu na Akademii výtvarných umìní v Praze. Zde z jeho uèitelù jmenujme Jana Preislera èi Maxe Švabinského.
V roce 1918 slo¾il zkoušky na støedoškolskou profesoru kreslení a pùsobil pak na gymnáziích jako profesor kreslení. Po svatbì s textilní výtvarnicí v oboru palièkované krajky Marií Serbouskovou v roce 1925 odchází do Javornice v Orlických horách, kde si s man¾elkou zøizují ve stavení jejich rodièù letní byt, kde pak tráví ka¾dým rokem vìtšinu èasu od jara do zimy.
V roce 1930 odchází z vá¾ných zdravotních dùvodù na trvalý odpoèinek, ale nepøestává malovat. Úèastní se mnoha výstav u nás i v cizinì. V roce 1933 si kupuje prvního konì a vozík, je¾ mu slou¾í k vyjí¾ïkám do okolí Javornice za malíøskými motivy. V zimì je v Praze ve svém bytì s ateliérem v Domì umìlecké besedy. (Teprve ke stáru se stávaly zimní pra¾ské pobyty delší, po smrti ¾eny se v Javornici objevoval øidèeji.)
Roku 1916 se stal èlenem Umìlecké besedy, po válce (1919) i Sdru¾ení èeských umìlcù grafikù Hollar. Úèastnil se mnohých výstav, zvláštì "normalizaèních" po roce 1968, nejvýraznìjších úspìchù však dosáhl ve 30. letech (èestné uznání v Paøí¾i, 1937; ceny v soutì¾i o Nejkrásnìjší knihu, 1938 a 1939).
Roku 1946 byl jmenován èlenem Èeské akademie vìd a umìní, byl rovnì¾ nositelem Øádu republiky (1962) a titulu národní umìlec (1959).
Mistr krajiny venkova
U¾ v èasných olejích z dob studií se spojuje smysl pro barvu s rukopisem, v nìm¾ se uplatòuje grafický ¾ivel. Raná doba, kdy se práce v oleji nespojuje se soubì¾nou cestou kresby, vyznaèuje se pøevahou figurálních námìtù. 
Kolem 1925 nastává obrat. Kolektivní nálada doby ustoupila pøílivu formálních zájmù, s odlivem obsahu ustupuje do pozadí figurální motiv. Sedláèek si nalézá vlastní krajinu v otevøených rovinách Polabí, které u¾ neopustí ani tehdy, kdy¾ se usídlí ve vlnité krajinì Orlických hor. Malba a kresba se prolínají v obrazech i ve vlastní grafice a stejnì se prostupuje lyrismus s mo¾nostmi epických námìtù. Rozdíl je pouze ve stupni a v u¾ité technice.
"Sedláèkovy obrazy venkova vnímáme všemi smysly. Staèí nìkolik zdánlivì náhodných tahù štìtcem k vyvolání dojmu z pøírody v kterémkoli roèním období a poèasí. Z jeho záznamù takøka cítíme vùni ornice zkropené deštìm, slyšíme drkot kol ¾ebøiòáku, cinkot podkov na zledovatìlé cestì. Jak obsa¾ený je prostý záznam holého štìpu s ptákem na vìtvi, vyjadøující celou atmosféru pøedjaøí, radostnou pøedzvìst jara..." uvedla o jeho tvorbì dr. Libuše Jandová.
Vojtìch Sedláèek byl významný èeský malíø zejména krajiny Východních Èech. Zemøel 3. února 1973 v Praze a jeho ostatky jsou ulo¾eny høbitovì v rodných Libèanech.
Jindra Válková
zdroj: www.hka.cz)
Galerie umìlcù:
Stvoøitelé èasu - 1 Michelangelo Buonarotti
Stvoøitelé èasu - 2 Rafael Santi
Stvoøitelé èasu - 3 Leonardo da Vinci
Teorie umìní: