Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Felix,
zítra Památka zesnulých.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Velikonoce v Kolumbii


Velikonoce, tak jako se slaví v Èeské Republice tady neexistují, co¾ nechce øíct ¾e by se tu neslavily. Slaví se tu a dokonce bych øekla ¾e s vìtší pompou. Nakonec “La Semana santa” neboli Svatý týden je nejvìtší církevní svátek a Kolumbie je katolická zemì. A tak na rozdíl od èeských velikonoc, které bych spíš nazvala svátky jara, s kraslicema, pomlázkou, zajíèkama a kuøátkama, v Kolumbii se slaví církevní velikonoce. Tedy, slaví se Jueves Santo (Zelený ètvrtek), Viernes Santo (Velký pátek) a Resurección (Vzkøíšení).

 

Slaví se v celé Kolumbii, ale kde jsou snad oslavy nejkrásnìjší je v Popayánu, na jihu Kolumbie:
Popayán, známé také jako “Bílé mìsto", je hlavním mìstem departamentu Cauca, 645 km od Bogoty. Situované v dost nebezpeèné seismické zónì, bylo u¾ nìkolikrát posti¾eno zemìtøesením, poslední z nich v roce 1983, kdy velká èást, hlavnì krásné koloniální centrum, bylo skoro celé znièeno a trvalo celých deset let ne¾ se ho podaøilo zrekonstruovat do jeho pùvodní krásy.

 

Oslavy Svatého týdne v Popayánu mají tradici starou 400 let a jsou dost podobné oslavám v Seville a v jiných španìlských mìstech. Bìhem celého týdne jsou ve mìstì procesí pøi kterých se vynášejí z kostelù rùzné sochy (døevoøezby, nìkteré z nich pochází z dob kolonie), které jsou umístìny na velkých døevìných podstavcích ozdobených spoustou kvìtin a které se jmenují “pasos”, neboli “stupnì”.

 

Procesí v Popayánu zaèala v roce 1566, èili 30 let po tom, co mìsto zalo¾il Sebastián de Belalacázar. Jsou to procesí velmi zajímavá u¾ jen kvùli všem úèastníkùm.

 

A je jich hned nìkolik, napøíklad:

"los CARGUEROS" neboli nosièi, kteøí nesou na ramenou právì ty døevìné platformy na kterých jsou unístìné sochy. Vìtsinou jsou obleèení ve fialových èi modrých tunikách, s bílým látkovým opaskem. Na rozdíl od španìlských nosièù nemají na hlavì kukly, ale malé pokrývky ze stejné látky jako je tunika. Být nosièem je veliká pocta a je zajímavé, ¾e se dìdí z otcù na syny.

 

Další figurou pøi procesí je tzv. EL BARRENDERO neboli metaø, který jde pøed procesím a umetá cestu, aby Kristus mìl okolo sebe èisto. Hned za ním jde EL MONAGUILLO (ministrant) který zvonìním oznamuje ¾e se procesí blí¾í. Z ka¾dé strany procesí jdou LOS ALUMBRANTES neboli svìtlonoši, kteøí nesou svíce a hned okolo nich se pohybuje tzv. MOQUERO. Toto slovo je dost tì¾ké pøelo¾it, ale chce to øíct nìco jak “nudlaø” proto¾e má v ruce dlouhou tyè, kterou sbírá rozpuštìný, tekoucí vosk ze svící, kterému se tady øíká nudle a dává ho do takové kabely kterou má na ramenou.

 

Další typické figurky jsou LAS SAHUMADORAS, èili vonièky. V¾dycky to jsou dìvèátka obleèená jako “ñapangas”, co¾ je typický kroj z departamentu Cauca. Nesou v rukou hlinìné nádoby ozdobené kvìtinami ve kterých jsou doutnajíci vonné pryskyøice. A na koneci, nebo vlastnì na zaèátku jde EL REGIDOR, neboli radní, obleèen do fraku a bílých rukavic, který má v ruce dlouhý døevìný køí¾, nìco na zpùsob maršálské hole a který se stará o celý prùbìh procesí. A samozøejmì nesmí chybìt hudba a zpìv, o který se postarají sbory a orchestry se sakrální hudbou.


Ale tím oslavy v Popayánu nekonèí. Hned další týden se procesí opakují, ale tentokrát je to tzv. SEMANA SANTA CHIQUITA, neboli Malé Velikonoce.

 

Opakuje se všechno s tím rozdílem, ¾e aktéry procesí jsou dìti od pìti do jedenácti let a jsou mnohem kratší ne¾ “velká procesí”. A i kdy¾ se dìti sna¾í zachovat stejnou dùstojnost jako dospìlí, neschází momenty, které vyloudí u publika úsmìv nebo dokonce smích. Tøeba, kdy¾ jeden malý nosiè, bez jakéhokoliv studu si vyhrne tuniku a bezprostødnì se vyèùrá u obruby chodníku nebo, kdy¾ malá “sahumadora” se rozpláèe nad vyhaslou nádobou pryskyøice èi malý “moquero”, který se rozhodne házet kulièky z vosku po regidorovi a ten na nìj vyplazuje jazyk.

 

Zároveò s oslavami Velikonoc se v Popayánu poøádá od roku 1964 festival nábo¾enské hudby, kde se schází orchestry a sbory z celého svìta.
 

Jana de Galindo

* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 31.03.2018  12:46
 Datum
Jméno
Téma
 31.03.  12:46 Vesuvjana díky
 31.03.  11:45 oga janíèková