O krokusech
Šafrány, èili krokusy patøí k oblíbeným jarním kvìtinám. Jejich kvìty se otevírají od února do bøezna. Sama je velmi miluji, jejich nì¾né kvítky deroucí se skrz sníh mne ka¾doroènì uchvacují. Kolik je v té køehkosti síly a vùle ¾ít!
Mám nìkolik pìkných fotografií krokusù, jednu z nich zvláš» dobøe povedenou. Je na ní zachyceno jak ze snìhové závìje vykukují tmavì fialové váleèky ještì zavinutých kvìtù, orosených tajícím snìhem. Chtìla jsem tuto fotografii vybrat jako ilustraci k èlánku. Bude to dobré, øíkala jsem si, fotka nemá chybu, je dokonalá jak kompozicí, tak i technickým zpracováním. Najednou jsem se zarazila, ano je dobrá, dobrá a studená jak ten tající sníh. O èem vlastnì vypovídá? O tom, ¾e digitálním aparátem udìlat nìco podobného není vlastnì ¾ádný kumšt. Kolem jednoho kvíteèku mù¾e èlovìk tancovat do nekoneèna, fotit ze všech úhlù a nasekat stovky snímkù. To by bylo, aby jeden z nich nebyl vydaøený! Cédéèko s fotkou putovalo zpátky do krabice a naopak ven se dostalo to CD, které jsem mìla vybrat hned napoprvé. Mám na nìm obrázky, které malují posti¾ení lidé. Maluji nohama nebo ústy, ve kterých dr¾í štìtec.
Tento obrázek, co jsem nakonec opravdu vybrala jako ilustraci a pøedkládám vám ho k zamyšlení. Maloval ho chlapec, který mù¾e pohybovat jen hlavou, jinak je po celém tìle ochrnutý. Poka¾dé, kdy¾ obrázky prohlí¾ím, nezvládám dojetí. Toto je umìní, které ke mnì promlouvá. Vypráví o nesmírném utrpení, ale i pokoøe, štìstí a lásce k ¾ivotu.
Není co dodat, snad jen citát, který se mi v¾dy vybaví z pamìti, kdy¾ tìmito obrázky listuji:
Jediný mo¾ný zpùsob jak nejlépe pro¾ít ¾ivot, je schopnost milovat ten ¾ivot od zaèátku a¾ do konce.
Phdr. František Marek
Vzácných vìcí bývá málo jako šafránu. Toho šafránu, bez nìj¾ si svá jídla nedovedli pøedstavit staøí Egyp»ané ani antiètí Øekové. Toto ve støedovìku nejdra¾ší koøení, jsou sušené oran¾ové blizny a jsou tak drobné, ¾e na jediný kilogram se jich musí nasbírat pøibli¾nì sto tisíc. Mají výraznou mírnì nahoøklou koøennou chu» a obsahují látku KROCIN, rozpustnou ve vodì, která barví krásnou ¾lutou barvou nejen pokrmy, ale i tkaniny a døevo. Tohle vzácné koøení se kdysi vyva¾ovalo zlatem a tak není divu, ¾e se brzy objevil falešný šafrán, ¾lutooran¾ové kvítky mìsíèku zahradního.
A¾ v 11. století se prostøednictvím navracejících se køi¾áckých výprav z Orientu dostal šafrán do støední a severní Evropy, i kdy¾ úèinky šafránových blizen byly ve starovìku Øímanùm a Øekùm známy. Po zázraèném šafránu byla ve støedovìku velká poptávka. Rychle se zakládala šafránová pole v zahradách u klášterù a na mìš»anských statcích.
Latinský název Crokus pochází z øeckého slova krokys - nit, vlákno.
Èeský název šafrán vychází ze španìlského slova azafras, které má koøeny ve starém arabském slovu asfar - ¾lutý.
Kuøe na šafránu:
Na vysoké pánvi zahøejte olivový olej a pozvolna na nìm osma¾te 4 kuøecí stehna do zlatohnìda. Pøendejte na talíø. Na pánev dejte 1 èervenou papriku a 2 velká oloupaná rajèata, vše nakrájené na kousky, opepøete, osolte a nìkolik minut restujte. Pøidejte 350 gramù oprané rý¾e, pùl l¾ièky šafránu ve 2 polévkových l¾ících horké vody a podlijte 1 litrem vody. Vše dùkladnì promíchejte, pøidejte kuøecí stehna a pøiveïte do varu. Pánev pøikryjte poklièkou a na mírném ohni duste 30 minut, dokud se neodpaøí voda. Rý¾e by mìla zùstat sypká, proto u¾ radìji smìs nemíchejte. Podávejte pøímo na pánvi, jako pøíloha je vhodný hlávkový salát.
Pøeji dobrou chu». Je to výborné i bez toho šafránu, vyzkoušejte:-)
V prvé èásti jsem citovala spisovatele Františka Marka, dovolte, abych jím èlánek zakonèila, i kdy¾ následující slova zdánlivì se šafránem nesouvisí.
Èlovìk se sám spolutvoøí. Nikomu není podøízen, dovede -li se stát sám sebou, tj. tím, kým mù¾e být.
Magdalena Vlachová
Pozn.: Bylináø zaèal vycházet na SeniorTipu v roce 2004. Nìkteré èlánky jsou opakovány, ale domnívám se, ¾e na zajímavosti jim èas neubral. (Ludmila)