Bez spánku žít nejde 

Poz. redakce:
Dagmar Dvořáčková   publikuje na  SeniorTipu. Pracuje jako odborný asistent na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a zároveň má dlouholetou praxi jako zdravotní sestra a jako sociální pracovnice v domově pro seniory. Zabývá se problematikou seniorů a působí jako externí supervizor v zařízeních poskytujících sociální péči různým cílovým skupinám (děti, dospělí, senioři) . 

Pokračujeme tedy tématickými  články. Věříme, že vás zaujmou, a že najdeme také okruhy témat ke společné diskusi.  V oddílu diskuse je k tématickým článkům založena diskuse. Budeme rádi, když se do ní aktivně zapojíte a dáte najevo, že vás téma zajímá, podělíte se s problémy, které se vás týkají, jejich řešením, ale také se zkušenostmi, případně se připojíte s dalšími názory.  

Spánek je základní lidskou potřebou, univerzální projev společný všem bytostem. Je nedílnou součástí našeho života - od prenatálního období až do smrti. Pro někoho je samozřejmostí, pro jiného velkým problémem. Spánkem trávíme takřka třetinu života a bez spánku žít nelze. Proč vlastně spíme? Na tuto otázku nemají vědci dosud uspokojivou odpověď. Nejčastěji se soudí, že spánek zajišťuje odpočinek a uchovávání zásob energie. V posledních letech se ukazuje, že se ve spánku uspořádávají informace získané během bdění. Normální spánek má význam také například pro zdravý růst organismu, regeneraci tkání a hojení, reguluje imunitní funkce. Dostatečný a kvalitní spánek je důležitý pro dobré zdraví, přiměřenou náladu a výkonnost.

Spánek a stáří
Ve stáří dochází k tomu, že spánek neprobíhá vcelku, ale bývá přerušovaný, např. častými tělovými pohyby, které vedou ke krátkým probuzením. Na druhou stranu však totální spánková perioda – doba od prvního usnutí k poslednímu rannímu probuzení - je ve stáří průměrně delší než ve středním věku z důvodu častého nočního probuzení. Starší lidé stráví v posteli více času než mladší. S vyšším věkem se prodlužuje doba usínání (toto je však značně individuální). Vyšší věk sám o sobě vede nejen ke zkrácení nočního spánku, ale i k porušení jeho celistvosti. Dochází k častějším probuzením, způsobených nejčastěji nucením na močení, dechovými potížemi, bolestí, syndromem neklidných nohou a dalšími tělesnými potížemi. Potřeba spánku během noci mírně klesá, ale zároveň denní spánek se u seniorů stává téměř pravidlem (tj. celková doba spánku zůstává přibližně stejná).

Změna prostředí a spánek
Vzhledem k tomu, že prostředí ovlivňuje spánek zásadním způsobem, dochází podstatně častěji k poruchám spánku u osob institucionalizovaných, (žijících v domovech pro seniory, nemocnicích, ústavech sociální péče), než u lidí žijících ve svém vlastním prostředí. Senioři, kteří přecházejí do institucí, jsou nuceni přizpůsobit spánkový rytmus režimu zařízení. Vzhledem k režimu nemocničního zařízení je spánek rušen hlukem, ztrátou soukromí, kvalitou lůžek, podáváním medikace během noci nemocnému samotnému i spolupacientům na pokoji. Po propuštění může následovat problém v podobě návyku na hypnotika, kterými byly řešeny poruchy spánku v zařízení.

Poruchy spánku

Poruchy spánku většinou dělíme na: nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie).
Nespavost se projevuje těmito příznaky:
• obtížné usínání (neschopnost navodit spánek déle než 30 minut po ulehnutí)
• časté probouzení (neschopnost udržet spánek a nemožnost usnout déle než za 30 min. po probuzení)
• časné probouzení (probuzení dříve než 30 min před plánovaným probuzením)
• spánek je neosvěžující, nekvalitní a během dne se objevuje alespoň jeden z následujících příznaků: únava, poruchy soustředění a paměti, poruchy nálady, podrážděnost, narušení mezilidských vztahů, špatná docházka, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, náchylnost k chybám a nehodám (v práci a řízení), psychické napětí, bolest hlavy, zažívací obtíže a strach z dalšího nevyspání se.

Následky nespavosti:
• únava a podrážděnost
• nesoustředěnost
• denní poklimbávání
• přecitlivělost na nespavost

Hypersomnie - nadměrná denní spavost
Tento typ onemocnění charakterizován nekontrolovaným usínáním v průběhu dne, a to za jakékoliv situace.
Nadměrná denní spavost představuje výrazný handicap společenského života, omezuje pracovní výkonnost, využití volného času i partnerské vztahy, a představuje proto závažný společenský problém.

 
Nadměrnou denní spavostí trpí v lehčí formě 15–20 % populace, pro 4–6 % obyvatel představuje udržení pozornosti a bdělosti závažný problém. Ve srovnání s insomnií představuje vzácnější formu poruch spánku, kterým ještě donedávna nebyla věnována patřičná pozornost. A to i přesto, že nadměrné poruchy spánku byly historicky popsány dříve než nespavost.

 
Příznaky nadměrné denní spavosti:
• nekontrolované nutkavé záchvaty spánku
• tyto stavy trvají zpravidla pouze několik minut a dotyčný se poté probouzí plně svěží
• k záchvatům dochází v situacích, které má zdravý člověk většinou plně pod kontrolou (např. v průběhu hovoru, zastavení autem před křižovatkou apod.)
• délka nočního spánku u lidí postižených nadměrnou denní spavostí není většinou ovlivněna

Následky hypersomnie:
• snížení kvality života
• v důsledku snížené bdělosti se vyskytují obtíže v zaměstnání a rodině
• častější automobilová nehodovost
• pracovní i mimopracovní úrazy

Léčba nespavosti
V léčbě nespavosti je všeobecně upřednostňován systém opatření nefarmakologických, k medikamentóznímu ovlivnění nespavosti přistupujeme až při neúspěchu metod nefarmakologických.

Desatero spánkové hygieny
Jako první (a co můžeme udělat sami) je třeba začít dodržovat tzv. desatero spánkové hygieny

1. Od pozdního odpoledne (4–6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek.
2. Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3–4 hodiny před ulehnutím.
3. Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení 3–4 hodiny před ulehnutím již může Váš spánek narušit.
4. Po večeři již neřešte důležitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.
5. Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli – alkohol kvalitu spánku zhoršuje.
6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.
7. Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den ani neodpočívejte).
8. V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18–20º C).
9. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.
10. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.
U déle trvající poruchy spánku je nutno vždy navštívit lékaře. Je nezbytné totiž vyloučit jiná onemocnění, jež vedou k nespavosti.
Farmakologická léčba nespavosti:
Hypnotika - nejpoužívanější skupinou léčiv pro poruchy spánku
• Barbituráty – v současnosti se pro množství nežádoucích účinků a možnost návyku nepoužívají
• Benzodiazepinové deriváty – kromě efektu hypnotického mají i účinek antianxiózní, antikonvulzivní a myorelaxační. Mezi nežádoucí účinky patří návykovost, mohou zhoršovat kognitivní funkce, kvalitativní úroveň vědomí a riziko pádů.
• Nebenzodiazepinová hypnotika – ovlivňují spánek, ale neovlivňují úzkost, svalový tonus ani křečový práh. Mají minimální riziko návykovosti, nenarušují kognitivní funkce (pozornost, paměť, psychomotoriku).

Neuroleptika – používají se u seniorů s organickým mozkovým postižením, především trpících demencí a dále při výskytu delirií.

Antidepresiva – podávají se u seniorů, u kterých jsou poruchy spánku spojené s depresivní symptomatologií.

Antihistaminika – využívají se k navození a prohloubení spánku pomocí sedace způsobené blokádou histaminových receptorů. Nevýhodou jsou nežádoucí účinky – hypotenze s nebezpečím ortostatických pádů, retence moči, zmatenost.

Závěr:
Nespavost je považována za určitou daň stárnutí. V populaci je podceňována a věnuje se jí málo pozornosti. Neléčená nespavost nejenom že snižuje kvalitu života, ale také zvyšuje riziko vzniku závažných komplikací. Pro člověka, kterého trápí nespavost, je klíčové najít lékaře, který problémy se spánkem nebagatelizuje. Takové podcenění může mít podobu věty: ,,To víte, dneska špatně spí každý, to musíte nějak přemoci“. Druhým extrémem může být lékař, který napíše předpis na hypnotikum, aniž by se nějak podrobněji zajímal o charakter pacientových potíží. Bez dostatečného spánku jsou porušené naše schopnosti přizpůsobovat se a hůře zvládáme i běžné denní starosti a situace. Spánek je od odpradávna považován za něco mimořádně důležitého. Dodnes se říká se „vyspíme se na to“, „ráno je moudřejší večera“. Mnozí také věříme, že ve spánku nás může ledacos dobrého napadnout. Je známé rčení, že spravedliví lidé spí dobře, protože nic, co by plašilo spánek od jejich lože, je netíží v jejich svědomí. Snažme se udělat všechno pro to, aby i my jsme spali spánkem, který nás posílí, osvěží a přinese radost z dalšího dne.

Mgr. Dagmar Dvořáčková

Použité zdroje:
VINAŘ, O. Poruchy spánku ve stáří. Čes.geriat.Revue, 2004, roč.2, č.2, s.18-23.
PRAŠKO, J. et al. Nespavost. Praha: Portál, 2004.
TRACHTOVÁ, E. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, 2001.
KALVACH, Z.- ZADÁK, Z.- JIRÁK, R., et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada Publishing, 2004.
PRETL, M.- PŘÍHODOVÁ, I.. Insomnie in NEVŠÍMALOVÁ, S. – ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdění. Praha: Galen, 2007.
NEVŠÍMALOVÁ, S. Nadměrná denní spavost in NEVŠÍMALOVÁ, S.- ŠONKA, K. et al. Poruchy spánku a bdění. Praha:Galen, 2007.

Další články autorky:

Nejste v tom sami