Nejste v tom sami...
Na myšlenku šíøit odborné informace pomocí tìchto internetových stránek, mne pøivedla osobní zkušenost. Chtìla bych se s vámi o ni podìlit.
V loòském roce jsem se ocitla v roli dcery, která má tì¾ce nemocného otce. Jeliko¾ mám dlouholetou praxi jako zdravotní sestra, dívala jsem se na to realisticky. Ovšem emoce, které jsou všudypøítomné, se nedají ignorovat. Po nìkolika tì¾kých chvílích, kdy hospitalizace táty na ONP byla velmi neuspokojivá, jsme se s man¾elem domluvili, ¾e si ta»ku vezmu domù. Domluvila jsme se s mamkou, která na tom není zdravotnì také nejlépe, ¾e se pøestìhuje také k nám. Následovaly rychlé úpravy zázemí pro nì oba.
Tím to všechno zaèalo…
Musela jsem sehnat odpovídající pomùcky pro tzv. ,,le¾áka“, vèetnì vhodné polohovací postele apod. Pro mì to nebyl a¾ takový problém, ale uvìdomila jsem si, ¾e lidé (nezdravotníci), kteøí se ocitnou v tak tì¾ké situaci, mají vùli se o svého blízkého starat a neví kudy kam, to nemají vùbec lehké. Vím, ¾e existují rùzná poradenská centra….ale také vím, ¾e èlovìk v takové situaci hledá informace kde se dá. Pøes den se starala o tátu mamka, ale kdy¾ jsem pøišla z práce, bylo to na mì. Jeliko¾ mamka nemá zkušenost s tì¾ce nemocným èlovìkem, musela jsem neustále øíkat mamce, co a jak. Její psychika zaèala stávkovat a nìkteré situace se stávaly vypjatìjší a vypjatìjší. Já jsem však vìdìla, ¾e bude hùø…
Jak se asi cítí matka, která zná svoji dceru od narození a náhle se role dcery zmìní na roli peèovatelky? Jak se asi cítí matka, která vidí, jak její dítì trpìlivì krmí svého tátu a stále dokola mu utírá tekutinu, kterou ne a ne dostat do úst? A co potom kdy¾ dcera dùkladnì provádí hygienu, vèetnì intimních partií? Na co asi myslí matka, která nikdy nic podobného neza¾ila? Bez znalostí a zkušeností, které mám, bych jen tì¾ko mohla poskytnout kvalitní domácí péèi v takovém rozsahu, v jakém jí ta»ka mìl. Dobrá vùle nìkdy nestaèí.
Èlovìk musí umìt, chtít a moct… Zda je dùle¾ité poøadí tìchto tøí dùle¾itých slov nechám na ka¾dém z vás….
Nechci zde rozebírat podrobnosti mého pøíbìhu se smutným koncem. Chtìla jsem jen øíct, ¾e péèe o své blízké se týká nás všech…nikdy nevíme, kdy to pøijde a nikdy nevíme jaké to bude. Ve svém ¾ivotì jsem dr¾ela mnoho lidí za ruka v jejich posledním okam¾iku, ale ¾ádný z nich nebyl mùj táta. Byla jsem s tatínkem a¾ do úplného konce. Nikdy nebudu litovat toho, ¾e jsem se rozhodla tak, jak jsem se rozhodla. Je samozøejmé, ¾e bez podpory rodiny bych to zvládla jen tì¾ko. Jsem však pøesvìdèena, ¾e celá ta situace, která se týkala celé mé rodiny (vèetnì mých dìtí), nás posílila a s odstupem èasu vím, ¾e jsme si všichni více uvìdomili, jak moc køehké jsme nádoby a jak drahý je náš èas na tomto svìtì. Chtìla bych pomoci všem, kteøí mají zájem dozvìdìt se nìco nového. Témata, která budu pøedkládat, se týkají lidí, kteøí se vydali na poslední úsek své cesty ¾ivotem. Ale myslím, ¾e mohou být pøínosem i pro jejich dìti a dìti jejich dìtí….Týkají se prostì nás všech...kteøí o nì máme zájem. Byla bych velmi ráda, kdyby nezùstalo jen u pasivní aktivity ètenáøù. Proto¾e se problematikou generace 50+ zaobírám delší dobu, vím, ¾e je velmi dùle¾itá psychická podpora a pocit sounále¾itosti….¾e v tom nejsme sami.
Budu ráda, kdy¾ se zapojíte do diskuze a podìlíte se o své zá¾itky, pøidáte ,,zaruèený recept“ na ten èi onen problém èi sdìlíte ostatním svoji zkušenost. ®ivotní pøíbìhy lidí mají svá kouzla a ¾ivot sám o sobì (i kdy¾ není peøíèko) je dar a stojí za to ¾ít…
Poz. redakce:
Paní Dagmar se rozhodla publikovat na našem SeniorTipu. Pracuje jako odborný asistent na Jihoèeské univerzitì v Èeských Budìjovicích a zároveò má dlouholetou praxi jako zdravotní sestra a jako sociální pracovnice v domovì pro seniory. Zabývá se problematikou seniorù a pùsobí jako externí supervizor v zaøízeních poskytujících sociální péèi rùzným cílovým skupinám (dìti, dospìlí, senioøi) .
Zkusily jsme se spoleènì zamyslet a zatím tedy nabízíme tématické èlánky. Vìøíme, ¾e vás zaujmou a ¾e najdeme také okruhy témat k spoleèné diskusi. Tøeba èasem dospìjeme i k socio-poradnì. To ale bude zále¾et také na vašem zájmu. Paní Dagmar uèí sociální práci a pøipravuje tak na budoucí povolání mladé lidi, kteøí se budou pohybovat v pomáhajících profesích. Znalost konkrétních problémù bude i pro ni urèitì obohacením.
Její krátké Curriculum Vitae - Mgr. Dagmar Dvoøáèková