Kojetín je jedním z místních èástí Nového Jièína. První písemná zmínka o místní èásti je z roku 1497, kdy v této dobì nále¾el panství starojièínskému. V roce 1905 zde byla vybudována samostatná škola. Místní èástí Nového Jièína se obec stala dne 1. záøí 1974. Nedaleko Kojetína byly nalezeny keltské historické pøedmìty, které jsou dùkazem pøítomností Keltù.
Pøírodní zajímavosti lze objevit i v místech, kde bychom to neèekali. Za moøským dnem se mù¾eme vypravit Podbeskydskou pahorkatinou do malých obcí Straník a Kojetín, které jsou souèástí mìsta Nový Jièín a le¾í stranou rušných komunikací.
Úzká asfaltová cesta pøi výjezdu z obce Straník neèekanì otevøe ukázku podmoøské sopeèné èinnosti z období spodní køídy (pøed 135 - 65 mil. let). Skalka, která se v podobì polštáøové lávy vypíná ve strmém úboèí, dokládá sopeènou èinnost pod hladinou moøí: láva, tekoucí po strmých podmoøských svazích se roztrhá, její èásti se hromadí na úpatí, pøi èem¾ bochníkové tvary jsou tmelené mladší lávou. Okraje blokù se hráškovitì rozpadají. Tato ukázka zajímavého geologického jevu je na ploše 0,23 ha chránìna od roku 1997 jako pøírodní památka.
V horní èásti Skalky byla v roce 1892 vybudována mohutná Mariánská kaple. Pøi stavbì dvouramenného pøístupového schodištì ke kapli byla èást blokù Skalky odsekána. U cesty pøed Skalkou pak byl v roce 1902 postaven mohutný a malebný kamenný køí¾.
V hluboce zaøezaném korytì stranického potoka, který protéká dnem sevøeného údolí, lze pozorovat v odkryté stìnì zvrstvené tufy a¾ tufity tìšínského komplexu. V nedalekém opuštìném lomu nad stranickým potokem je ve spodní èásti lomové stìny olivnický diabas, který vznikl jako podmoøský pøíkrov. V lomu se a¾ do 50. let 20. stol. tì¾il stavební kámen, pou¾ívaný na úpravu cest. Nepou¾ívaný lom se promìnil ve smetištì. Po vyèištìní zaplnila prohlubeò voda a dnes toto jezírko umo¾òuje rozmno¾ování nìkterých druhù oboj¾ivelníkù.
Pikritové mandlovce, jako dùsledek podmoøské sopeèné èinnosti v období spodní køídy, lze spatøit také v záøezu silnice nedaleké malé obce Kojetín v nadmoøské výšce 490 m. Na stìnách odkryvu se vyvíjí pøirozené skalní rostlinné spoleèenstvo. Pro svou mimoøádnou geologickou hodnotu byly i tyto stìny o ploše 0,035 ha vyhlášeny v roce 1997 za pøírodní památku.
I samotná obec Kojetín je zajímavá. Vznikla v první polovinì 13. stol., první písemná zpráva pochází z roku 1479. Je nejvýše polo¾eným sídlem v Podbeskydí. Od roku 1974 je souèástí Nového Jièína. V blízkosti obce se nachází archeologické nalezištì Po¾aha. Objevené pravìké hradištì na rozloze asi 1 ha je pova¾ováno za nejdùle¾itìjší dosud známé nalezištì tzv. "Pùchovské kultury" na území Moravy. Kromì ruènì vyrábìné keramiky byl zde nalezen soubor 25 ¾elezných a bronzových spon z doby Haštalské (120 l. pø. n. l.). Nálezy ¾elezné strusky svìdèí o výrobì ¾eleza.
Touto málo známou, ale zajímavou krajinou vede "Nauèná vlastivìdná stezka Františka Palackého". Výchozím bodem je mìsto Nový Jièín. Stezka prochází nejzajímavìjšími úseky Podbeskydské pahorkatiny a¾ k pramenùm Zrzávky u Hostašovic. V nedalekých Hodslavicích je rodný dùm Františka Palackého, promìnìný na muzeum. Asi 10 km dlouhou trasu provází 21 informaèních tabulí se zasvìceným výkladem pøírodních zajímavostí dané lokality.
