Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libor,
zítra Kristýna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jack a Jackie Kennedyovi  
 
V knihovnì jsem tentokrát sáhla po úplnì jiném ¾ánru ne¾ jsem zvyklá. Ale kniha mne zaujala, tak se s vámi podìlím o své pocity. Tøeba to bude dobrý tip pro nìkteré z vás.
 
Svìt je vidìl jako nejhezèí man¾elský pár. Úsmìvy obou, rozdávané na všechny strany, však skrývaly hlubokou bolest. Jacquelina Bouvierová-Kennedyová a John Fitzgerald Kennedy byli toti¾ u¾ od dìtských let pronásledováni osobními neštìstími a nemocemi, nebyli ale zvyklí si naøíkat. Jejich soukromí trochu poodhaluje kniha Christophera Andersena Jack a Jackie Kennedyovi, americké man¾elství. V listopadu 1957 se Jacquelinì Bouvierové-Kennedyové (1929-1994) narodila císaøským øezem dcera Caroline. Bylo to ètrnáct mìsícù poté, co se lékaøi pokusili zachránit její první dítì, dìvèátko z krvácející ¾eny však vyòali u¾ mrtvé. Støídání radostí a tragédií Jacquelinu provázelo vlastnì po celý ¾ivot. V pøedveèer svatby, chystané na 12. záøí 1953, se její otec Jack Bouvier zpil do nìmoty. Po zkoušce na obøad si sedl s nìkolika kamarády a pil nadmíru. Matka Janet, která u¾ mìla jiného partnera, byla na koni. "Já vìdìla, ¾e nám nìco takového provede," pravila rozechvìlé dceøi. S malièko vynuceným souhlasem ji tak ve slavný den k oltáøi doprovodil nevlastní otec Hugh D. Auchinclosse. Tento mohovitý finanèní makléø, jeho¾ tøetí ¾enou se po rozvodu s Bouvierem v roce 1940 matka stala, mìl u¾ pøedem pøipraven pøedepsaný oblek se všemi nále¾itostmi, peèlivì vy¾ehlený. Dokonce se proslýchalo, ¾e debakl s pravým otcem Jackie vymyslela Janet, osobnì prý dala pokyn vedení hotelu Viking, kde pobýval, aby ho zásobovali tvrdým alkoholem. První dvì noci jako mu¾ a ¾ena strávili novoman¾elé v hotelu Waldorf Astoria a potom odletìli do Acapulka. Odtud mladá paní napsala dopis otci, který od svatby nevycházel z bytu. Oba mìli k sobì hluboký vztah, øíká autor, a Jackie vìdìla, jak velkou bolest zpùsobil sám sobì. Chápala jeho slabost a byla rozhodnuta ji pøehlí¾et.
 
John marodil od útlého mládí
Jejího mu¾e Johna (1917-1962), i kdy¾ bylo od mládí zøejmé, ¾e ho èeká hvìzdná kariéra, rovnì¾ neprovázely jen úspìchy. Zvláštì po zdravotní stránce trpìl od dìtství. Ve tøinácti letech, v záøí 1930, odjel budoucí prezident do katolické internátní školy v Canterbury, z ní¾ bylo vidìt staré connecticutské mìsto New Milford. Stesk po domovì si vybíral svou daò, známky se zaèaly horšit. Zhoršoval se mu také zrak a dostal první brýle na ètení, jejich¾ existenci pozdìji skrýval. Po nìkolika záchvatech mdlob se na Velikonoce 1931 zhroutil s bolestmi bøicha. V nemocnici šel hned na operaèní stùl a vrátil se bez slepého støeva. Zánìt slepého støeva nebyla první zdravotní kalvárie, které pak provázely Jacka, jak mu pøátelé øíkali, celý ¾ivot. Jako dvouletý onemocnìl spálou. Nìkolikrát se v bostonské Mìstské nemocnici ocitl na kraji smrti. Otøesený otec slíbil, ¾e vìnuje církvi polovinu svìtského majetku, bude-li ¾ivot druhorozeného syna zachránìn. Kdy¾ se Jack zotavil, odbyl to pouhými 3500 dolary. Kdyby dostál slibu, církev by zbohatla o 1,5 miliónu dolarù.
 
Z devíti dìtí
Joseph Kennedy byl synem majitele restaurace v Bostonu, jeho dìdeèek utekl do USA ve 40. letech minulého století z Irska. Kennedyho matka, dívèím jménem Rose Fitzgeraldová, byla dcerou proslulého bostonského starosty. Nic nedala na otcovy plány a prosadila si svatbu s mladým øeditelem banky Josephem Kennedym. Vzali se 7. øíjna 1914. Pøesnì po devíti mìsících a dvou týdnech porodila Rose první z devíti dìtí - Josepha Patricka ml. John Fitzgerald pøišel na svìt 29. kvìtna 1917, po roce následovala Rosemary, v roce 1920 Kathleen, o rok pozdìji Eunice. Po tøíleté pøestávce pøišla v roce 1924 na svìt Patricia, v roce 1925 Robert Francis, v roce 1928 Jean Ann a nakonec v roce 1932 Edward Moore. Joseph Kennedy ve 30. letech patøil do týmu prezidenta F. D. Roosevelta, z jeho¾ vùle se v roce 1937 stal velvyslancem ve Velké Británii.
Ztráta panictví stála jeho i pøítele tøi dolary
Po zotavení z operace slepého støeva pøestoupil J. F. K. na otcovo pøání do Chloate School ve Wallingfordu ve státì Connecticut, aby mohl lépe proniknout mezi protestantskou modrou krev, která stále ještì zaujímala místo na vrcholu americké spoleènosti. V létì 1934 spolu s kamarádem Lemem Billingsem navštívil bílou prostitutku, ztráta panictví ho stála tøi dolary. Nejdøív šel Jack, potom Lem. V noci pak vzbudili dalšího kamaráda vydìšení, ¾e urèitì chytli nìjakou pohlavní chorobu. Šli pak do nemocnice, kde jim dali masti a roztoky na èištìní penisu. Stejnì je to neuspokojilo, a tak probudili osobního lékaøe Josepha Kennedyho, aby jim také pomohl... V roce 1935 doprovázel Jack poprvé rodièe do Evropy. Otec si pøál, aby studoval londýnskou Vysokou školu ekonomických vìd. Ani ne po mìsíci se však mladík v mìstì nad Tem¾í zhroutil, celý ze¾loutl. Lékaøi se domnívali, ¾e jde pravdìpodobnì o ¾loutenku. Vrátil se do Ameriky a podle otcova pøání se ocitl na Harvardu. V èervnu 1940 ho dokonèil s vyznamenáním. Stalo se tak pøedevším díky úspìšné dizertaèní práci, kterou pozdìji vydal s názvem Proè Anglie spala. V titulu parafrázoval název známé knihy Winstona Churchilla Zatímco Anglie spala. J. F. K. v ní popisoval, co se skrývalo za uspokojením politika Nevilla Chamberlaina, které pøispìlo ke druhé svìtové válce.
Opìt v nemocnici
Po absolutoriu skonèil Jack opìt v nemocnici, tentokrát s nìèím, co pokládali za ¾aludeèní vøedy. Bolesti ¾aludku ho v prosinci 1940 zase pøivedly do nemocnice, provázela je však - podle jeho urologa dr. W. P. Herbsta - kapavka. Léèba sulfonamidy byla úspìšná, ale po celý další ¾ivot trpìl Kennedy zánìty moèové trubice, zánìty prostaty, na nì¾ bral velké dávky erytromycinu, penicilinu a tetracyklinu. Je zbyteèné øíkat, píše autor, ¾e Jackova pohlavní choroba i s následky byla utajována. Zdravotní stav nedával nadìji na úèast v armádì, otec se však postaral. S pøítelem, šéfem námoøní rozvìdky, zajistil, aby oba nejstarší synové prošli lékaøskou prohlídkou u námoønictva. V záøí 1941 byla Jackovi propùjèena hodnost podporuèíka v zálo¾ních námoøních ozbrojených silách a byl urèen do èinné slu¾by zpravodajského oddìlení námoønictva v Pentagonu. Trvalý zájem o nì¾né pohlaví ho tehdy spojil s Ingou Arvardovou, dvakrát vdanou dánskou krasavicí, reportérkou pracující pro washingtonský Times-Herald. Rozhovor s Göringem ve 30. letech ji pøivedl a¾ do spoleènosti samotného führera, který ji v roce 1936 pozval jako osobního hosta na olympijské hry. FBI ji pova¾ovala, údajnì mylnì, za agentku nacistù, a proto ji sledovala. Vzhledem k intenzitì stykù s Kennedym tak šéf FBI J. Edgar Hoover vlastnil mno¾ství magnetofonových páskù s intimními rozhovory. Zpráva FBI v této souvislosti mj. pravila, ¾e podporuèíku námoønictva pøi milování "øíkala, miláèku, lásko, ty mùj divoký chlapeèku a miluji tì". Hoover jistì netušil, ¾e tím získává vliv i na budoucího prezidenta. Po napadení Pearl Harboru Kennedy po¾ádal o nasazení do války. Území USA opustil na jaøe 1943. Èekala ho pak bitva u Šalamounových ostrovù, kdy se v srpnu tého¾ roku proslavil pøi záchranì posádky torpédového èlunu PT-109.
 
Jacquelina si také nezvykla naøíkat
Jacquelinì Bouvierové bylo teprve tøináct, kdy¾ se její budoucí mu¾ nalodil na torpédový èlun. To u¾ ale mìla v srdci velké zklamání, které jí pøinesl rozvod rodièù. Podobnì jako Kennedy, ani ona nebyla zvyklá si naøíkat. Kdy¾ jí ve ètrnácti chtìli vytrhnout zub moudrosti, trvala na tom, aby jí vytrhli všechny ètyøi, a» to prý má u¾ za sebou. Válka zmìnila ¾ivot Kennedyù. Jackùv starší bratr se nechal dobrovolnì odvelet na lety nad obsazeným územím Francie a v srpnu 1944 explodoval jeho letoun. Ovdovìla i sestra Kathleen, její¾ man¾el zemøel rovnì¾ pøi boji s fašisty. Veškerá pozornost ambiciózního otce se tak soustøedila na druhorozeného syna. J. F. K. po válce vstoupil do politiky a u¾ v devìtadvaceti letech vstoupil jako senátor za stát Massachusetts do Kapitolu. Zaèal pracovat jako èlen výboru pro školství a pracovní síly. V záøí 1947 se zúèastnil studijní cesty delegace Snìmovny reprezentantù Kongresu USA do Evropy. V Londýnì se pøi mezipøistání zhroutil. Na klinice stanovili diagnózu - Addisonova nemoc, degenerativní onemocnìní nadledvin, které - podobnì jako AIDS - nièí imunitní systém a èlovìk nemá ochranu proti infekci. Léèba nemoci, která mu od dìtství zpùsobovala na¾loutlou barvu pleti, spoèívala v denních hormonálních injekcích. Jackovi mana¾eøi se rozhodli, ¾e se nesmí nikdo nic dozvìdìt, a vypustili smyšlenku o malárii, kterou si prý Kennedy pøivezl z Tichomoøí. Ani blízcí pøátelé se tuto skuteènost nikdy nedozvìdìli. Ne¾ se Jack i Jackie poznali, mìli za sebou ka¾dý jedno oficiální zasnoubení. V prvním pøípadì to bylo tajné zasnoubení v roce 1951 s Alicjí Darrovou.  Zpráva FBI, která nadále sledovala Kennedyho milostný ¾ivot, pozdìji tvrdila, ¾e Joseph Kennedy donutil syna zrušit zasnoubení pro Alicjin polsko-¾idovský pùvod. Podle té¾e zprávy Alicja otìhotnìla. Zasáhl prý Robert Kennedy, který jí pøedal šek s èástkou 500 000 dolarù, aby zabránil ¾alobì pro nedodr¾ení man¾elského slibu. V lednu 1952 se zase Jackie zasnoubila s Johnem Hustedem, který pocházel z New Yorku a pùsobil v investièním bankovnictví. Pøiznala se k tomu, kdy¾ pøišla ¾ádat o místo v listu Times-Herald. Svatba mìla být v èervnu. Zasnoubení ale vydr¾elo sotva mìsíc.
 
Knìz ho u¾ zaopatøil
V roce 1954 se Jack opìt ocitl v nemocnici, zradila ho stále ohro¾ená záda, ploténka si ¾ádala operaci. Jen nejzasvìcenìjší ale vìdìli, ¾e trpí Addisonovou nemocí a ¾e by ho jakýkoli zákrok vlastnì zabil. Výrok lékaøù byl však jednoznaèný: ¾elezná ploténka implantovaná v roce 1944 po váleèném úrazu mìla být vyjmuta, oba obratle zase spojeny. Po operaci v øíjnu 1954 se po komplikacích zpùsobených infekcí v moèových cestách ocitl Jack v kómatu. Dokonce ho zaopatøil katolický knìz svátostí umírajících. Mìsíc se potácel mezi ¾ivotem a smrtí. To u¾ byl ¾enatý a Jackie se musela vyrovnávat s pøedstavou, ¾e by se v pìtadvaceti mohla stát vdovou. Kdy¾ se probíral z bezvìdomí, dr¾ela ho za ruku, èetla mu, krmila ho, všemo¾nì mu pomáhala. V Senátu se J. F. K. neobjevil celých osm mìsícù. Mezitím se v únoru 1955 podruhé svìøil skalpelùm chirurgù. Opìt byl blízko smrti, opìt ho knìz zaopatøil svátostí umírajících. Pøesto se zotavil. Pro zmírnìní bolestí mu zaèali píchat pøímo do páteøe novokainové injekce, on sám si dvakrát dennì píchal do stehna kortizonové injekce na Addisonovu nemoc. Po "uzdravení" se opìt vrhl do politiky, se ¾enou cestoval do Evropy, pøi soukromé audienci u pape¾e Pia XII. mu Jacquelina tlumoèila. V létì oba pozval na svou loï ve Støedozemí magnát Aristoteles Onassis. Tehdy se Jackie poprvé vidìla s budoucím man¾elem.
 
První tìhotenství skonèilo potratem
Krátká chvíle pohody byla zvýraznìna prvním tìhotenstvím. Mìsíc pøed pøedpokládaným porodem odjel J. F. K. opìt na Støedozemní moøe, Jackie zùstala v Newportu. Tam se také v nemocnici 23. srpna 1956 pokusili zachránit dítì císaøským øezem, vyòali však jen mrtvé dìvèátko. Kdy¾ se rodièka probudila, sedìl v pokoji Robert Kennedy a taktnì jí vše sdìlil. Dìcko ani nedostalo jméno. Kdy¾ se tøi dny po smrti dítìte ozval J. F. K. z Janova, co je nového, dozvìdìl se od ¾eny smutnou zprávu. Nepochybnì v šoku jí sdìlil, ¾e by bylo škoda pøerušovat cestu, píše Andersen, teprve po domluvì pøítele, floridského senátora Smatherse, se rozhodl vrátit. ®al Jackie byl o to vìtší, ¾e v následujících dvou týdnech se jejím švagrovým narodila dvì zdravá dìvèátka. Vztah obou man¾elù se upravil a zanedlouho byla Jackie opìt tìhotná. Tentokrát si dávala více pozor a 27. listopadu 1957 se jí císaøským øezem narodila dcera Caroline. Ona i Jack byli opìt chvíli š»astni. Dokázala celé rodinì, ¾e je schopná dát ¾ivot dalšímu pokolení Kennedyù. Všechnu energii pak rodina vìnovala prezidentské kampani. Protivníkem se stal Kennedyho kamarád ze Senátu Richard Nixon. V den 8. listopadu 1960 pak z celkového poètu témìø 69 miliónù zvítìzil J. F. K. nadpolovièní vìtšinou o 118 550 hlasù! Stal se nejmladším prezidentem USA. Ještì pøed nástupem do Bílého domu se v listopadu 1960 Jackie doèkala š»astného závìru dalšího tìhotenství. Na rozdíl od Caroline, která se narodila ve stanovený termín, èekal Jackie opìt pøedèasný porod, opìt císaøský øez. Narodil se chlapec John Fitzgerald Kennedy ml., který strávil prvních šest dní v inkubátoru. Následovaly triumfální zahranièní cesty nejhezèího man¾elského páru svìta, jak byli oznaèováni. Pøi první cestì do zahranièí, v Ottawì, kde mìli symbolicky zasadit strom na nádvoøí Guvernérského paláce, se Jack zaryl do pùdy jako nádeník a vyházel deset plných lopat kanadské hlíny. Pøi tomto výkonu si pochroumal u¾ tak ponièená záda, ¾e se do konce ¾ivota bolestí nezbavil. Zpìt se vrátil o berlích. Berle pou¾íval od té doby èasto, pøesto se mu podaøilo, ¾e s nimi byl zachycen jen na nìkolika fotografiích. Po Bílém domì prý bì¾nì chodil o berlích èi jezdil na vozíku. Jednání se Sovìtským svazem po neúspìchu invaze na Kubu v dubnu 1961, kterou jako plán CIA schválil mìsíc pøedtím, vyvrcholila po mimoøádných událostech a mimoøádném diplomatickém vypìtí podpisem Smlouvy o zákazu jaderných zkoušek 5. srpna 1963. O dva dny pozdìji, tøi mìsíce pøed pøedpokládaným porodem dalšího dítìte, vzala Jackie dìti Caroline a JohnJohna na projí¾ïku na koni. Pøi jízdì domù zaèala poci»ovat bolesti, a tak zavolala lékaøe. Ochranka ji okam¾itì pøevezla vrtulníkem do nemocnice.
 
Smrt se hlásila
Jackie opìt císaøským øezem porodila chlapeèka pokøtìného vojenským knìzem z letecké základny jako Patricka. Dítì i v inkubátoru trpìlo vá¾nými dýchacími potí¾emi. Celá zemì se modlila za jeho ¾ivot. Po ètyøiceti hodinách novorozenec zemøel. Oba rodièe se zhroutili. "Jacku," cituje autor Jacquelinina slova, "teï u¾ je jen jediná vìc, kterou bych neumìla unést - ztratit tebe." Pro slabost se ani nemohla zúèastnit pohøbu, na nìm¾ mluvil kardinál Cushing, který je pøed necelými deseti lety oddával. Jackie se sna¾ila rozptýlit, a tak s váhavým souhlasem prezidenta pøijala spolu se sestrou Lee pozvání nyní u¾ rodinného pøátele Onassise na plavbu po Egejském moøi. Následovat pak mìla cesta man¾elského páru do Dallasu. Bylo 22. listopadu 1963, 12.30, kdy¾ zaznìla minimálnì jedna rána. Ještì ne¾ dojeli do nemocnice, dr¾ela Jackie v náruèí svého mrtvého mu¾e. Lékaøi s pøekvapením zjistili, ¾e prezident ještì dýchá. Dávali mu velké transfúze krve. Jackie zùstala na nemocnièní chodbì a kouøila jednu cigaretu za druhou. Co se jí honilo hlavou, vìdìla jen ona sama. V jednu hodinu jí lékaø s koneènou platností øekl, ¾e dvakrát u¾ ke smrti pøipravený mu¾ napotøetí opravdu zemøel. Po smrti J. F. Kennedyho byli jeho syn Patrick i nepojmenovaná dcera pøevezeni na Arlingtonský národní høbitov a ulo¾eni po otcovì boku. Jacquelina Bouvierová-Kennedyová-Onassisová k nìmu byla pochována 23. kvìtna 1994.
Pøeèetla a pøipravila Hana Zatloukalová
 
 
Ještì bych snad mìla dodat, ¾e pro nakladatelství  Práh a Kni¾ní klub pøelo¾ila Jitka Lukešová.


Komentáøe
Poslední komentáø: 07.05.2006  09:38
 Datum
Jméno
Téma
 07.05.  09:38 Kamila drbárna