Připravuje izraelský prezident Šimon Peres lidstvo na válku...?

Jak se do lesa volá, tak se též ozývá. Stalo se nedávno. Před tradičním svátkem Purim, připomínajícím záchranu Židů před zlými plány, oznámila íránská vláda celému světu a Izraeli zvláště, že otevře svoji jadernou elektrárnu v Bušehru pro veřejnost. Je docela možné, že šlo o fintu íránského prezidenta Ahmadínežáda, aby se ze strachu před tolikrát prezentovaným útokem izraelské armády na Írán se ochránil živým štítem turistů.
Jaderné zařízení by mělo být otevřeno pro návštěvníky během svátku íránského Nového roku. Perský „Írán je připraven přivítat turisty, kteří mají zájem navštívit jeho první jaderný reaktor během prázdnin,“ řekl představitel íránského ministerstva turismu Ali Raza-Dadžbend a pokrytecky dodal, že otevření bran Bušehru má „zdůraznit mírovou povahu íránských jaderných aktivit.“

Izrael však navzdory těmto "Potěmkinovským vesnicím" považuje jaderný Írán za jednoznačnou hrozbu své bezpečnosti a samotné své existenci. Představitelé v Jeruzalémě upozorňují na íránský jaderný program, na opakovaná prohlášení íránských představitelů o zničení Izraele a íránskou podporu teroristům Hizballáhu (Alláhovy strany) a Hamásu (Hnutí islámského odporu). Proto židovský stát v úterý 2. listopadu 2011 úspěšně vystřelil „balistickou raketu“, kterou lze užít k úderu na Islámskou republiku Írán. Oznámil to izraelský veřejnoprávní rozhlas. Kdo chce kam, pomozme mu tam. Balistická raketa (nebo střela) má dolet až 12 000 kilometrů, je vybavená bojovými (konvenčními, jadernými nebo termonukleárními) hlavicemi.

Vývoj vícestupňové rakety začal v roce 2008, přičemž navázal na užívanou raketu Jericho III, o níž armádní představitelé tehdy uvedli, že je schopná nést „konvenční i nekonvenční náklad.“ Zpráva Kongresu USA o projektu Jericho v roce 2004 předpokládala, že Izrael má v plánu vyvinout balistickou raketu, která bude schopná donést 1.000 až 1.300 kilogramový náklad kamkoliv na Blízkém východě, v Evropě, Africe, Asii a většině Severní Ameriky. "Dohlížející zpravodajské služby různých zemí jsou znepokojeny a tlačí na své vedoucí představitele, aby zabránili připravenosti Íránu získat jadernou zbraň..," řekl prezident Izraele Šimon Peres v televizním rozhovoru. Dokonce označil útok za "stále pravděpodobnější".

Izrael uskutečnil rozsáhlé testy pasivní obrany simulující útok konvenčními i nekonvenčními raketami na Tel Aviv. Ve středu úspěšně vyzkoušel balistickou raketu s novým pohonným systémem. V minulých dnech se uskutečnilo cvičení ve spolupráci s italským letectvem 14 letounů izraelské armády na Sardinii. Jejich účelem prý byl nácvik misí "na dlouhé vzdálenosti". Írán pohrozil, že Izrael v případě útoku potrestá. Navzdory svým “mírovým snahám” není ani Írán pozadu. Své balistické střely Šaháb-3B (Meteor) má zaměřeny na více než 600 cílů v Izraeli. Rakety byly přemístěny do odpalovacích bloků, aby se v případě války pokusily zničit i jaderný reaktor ve městě Dimona v Negevské poušti.

Šaháb-3B může být vyzbrojen různými výbušnými hlavicemi, včetně těch chemických, biologických, s radioaktivním rozptylem i s jadernou náloží. Rakety jsou schopny doletu 1.300 až 2.000 km, tedy s možností zasáhnout většinu izraelských měst. Útok má tedy Ahmadínežád silný, na pravém i levém křídle, horší je to s obranou - Rusko možná Teheránu nedodá slíbený protiraketový systém S-300, ačkoli o prodeji tohoto účinného prostředku protivzdušné obrany obě země podepsaly před dvěma lety smlouvu.

Podle BBC News Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) příští týden vydá zprávu o íránském jaderném programu s důkazy o tom, že Írán tajně pracuje na vývoji jaderných zbraní. Experti se domnívají, že Írán je od získání jaderné zbraně vzdálen jen několik let. Írán dál popírá, že by se snažil vyrobit jadernou bombu, a tvrdí, že jeho jaderný program je čistě za účelem mírové výroby elektrické energie – přestože Írán je země velmi bohatá na ropu a zemní plyn. V židovském státě proto znovu ožívá vzpomínka na den, kdy byl zničen irácký jaderný reaktor Osirak v Iráku. Pořád se ozývají hlasy světových osobností, které děkují Židům, že přičiněním svého leteckého útoku se mír na Blízkém východu prodloužil nejmíň o deset roků…

Mluvil jsem o tom s Chananem Ronem, který byl dvacet roků pracovníkem Mossadu. Oživil mi celou situaci. V neděli 7. června 1981 v 15:55 místního času vzlétlo ze základny Ezion v Negevské poušti na jihu Izraele osm plně naložených a natankovaných stíhacích bombardérů F-16, které doprovázelo šest stíhacích letounů F-15. Velitelem byl plukovník Ilan Ramon, pozdější první kosmonaut Izraele, který zahynul při návratu amerického raketoplánu Columbia. Čekala je cesta 1100 kilometrů přes území Saúdské Arábie až k Bagdádu. Operace dostala název Opera a v 17:35 shodily letouny bomby na reaktor, z osmnácti jich cíl zasáhlo šestnáct. Reaktor byl téměř zcela zničen za minutu a 20 vteřin. Při náletu zahynulo 11 lidí - deset iráckých vojáků a francouzský specialista. Poté se všech 14 letadel úspěšně stejnou cestou vrátilo do Izraele, irácká protiletadlová obrana je do doby explozí vůbec nezaregistrovala.

Také Izrael má své atomové zbraně, byť to dlouho popíral, až to v roce 1986 práskl inženýr Mordechaj Vanunu z Dimony časopisu Sunday Times. Ještě před vydáním článku byl izraelskou tajnou službou unesen z Itálie a v soudním přelíčení s vyloučením veřejnosti odsouzen na 18 let vězení. V roce 2007 byl propuštěn. Už ale v září 1979 zaznamenaly americké špionážní družice, že nad Indickým oceánem poblíž pobřeží Jižní Afriky vybuchla zřejmě atomová bomba a že šlo nejspíš o zkoušku. Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že zbraň vyrobili Izraelci a Jihoafričané jejich pokus technicky zajistili. Obě země to odmítly, nicméně důkazy zjištěné v amerických laboratořích hovořily naprosto přesvědčivě.
Koncem devadesátých let minulého století odhadovala americká CIA, že Izrael má k dispozici 75 – 130 atomových bomb. Dnešní údaj není znám, ale znalci tvrdí, že by Izrael mohl mít až 200 jaderných hlavic. Podle amerického časopisu Bulletin of Atomic Scientists z podzimu 2002 používají Izraelci jako jejich nosiče letadla F-16 (dolet 1 600 km) a F-151 (dolet 4 450 km), dále rakety Jericho I (dolet 1 200 km) a Jericho II (dolet 1 800 km). Západní pozorovatelé se rovněž domnívají, že jaderné bomby jsou instalovány na balistických střelách ve třech ponorkách třídy Delfin, zakoupených v Německu.

Židé jsou na útoky permanentně připraveni. “Speciální pokoj musí být v každém bytě; půlmetrové zdi, pancéřované dveře a filtr ve větráku proti chemickým plynům. To je povinné vybavení všech izraelských bytů,” tvrdí mi Chanan Ron. “Na každých deset domků v osadě je jeden protiletecký bunkr se zásobami potravin a vody, stejné jsou též ve školách,” zavedl mě do jednoho z nich Bedřich Bachner v mošavu Moledet.

Náčelník generálního štábu Izraelských obranných sil Gabi Aškenazi předal během své „pracovní návštěvy“ představitelům USA čerstvé zpravodajské informace o íránském jaderném zařízení. Zpráva se týká zařízení v Araku, kde má pracovat jaderný reaktor na těžkou vodu. Írán také staví jaderné zařízení v Natanzu a Isfahanu. „Zařízení na přeměnu uranu v Isfahanu je aktivní a vyrobilo již více než 300 tun UF6 (uranium hexafluoride),“ prohlásil Džavala Vajdí, zástupce předsedy íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady. Íránské zařízení zpracovává surový uran na plyn UF6, který je poté plněn do více než pěti tisíc nových odstředivek - centrifug - pro obohacování. Konečný materiál je pak využitelný k výrobě jaderných zbraní.

“Útok na Írán by byla velmi těžko uskutečnitelná a riskantní akce také kvůli velké vzdálenosti a pro roztroušenost jaderných objektů po celé Islámské republice. Vůbec by se totiž taková akce nepodobala útoku na irácký atomový reaktor Osirak. Ten byl poměrně blízko a jediný v celé zemi…” řekl mi o svých pochybách izraelský novinář z Tel Avivu Yehuda Lahav. Izrael měl šanci zničit nebo alespoň poškodit íránská jaderná zařízení v Natanzu, Isfahanu a Araku pouze balistickými střelami Jericho. Rakety jsou schopné zasáhnout cíl s přesností několika málo metrů a podle Centra pro strategická a mezinárodní studia jich má Izrael až 42. Írán svá jaderná zařízení umístil hluboko pod zem, takže jsou z hlediska leteckého úderu velmi obtížným cílem.

Jaké tedy bude nebe nad Íránem během nadcházející dnů…? Změní na zmíněné hrozbě něco vstřícná videonahrávka, kterou Barack Obama nahrál „k lidu a vládě Íránu“ u příležitosti tamního svátku Naurúz předznamenávajícího příchod jara. „My slibujeme nový začátek. Žádné hrozby tento proces urychlit nemohou. Může vycházet jen ze vzájemného respektu a bezpodmínečného splnění povinností, k nimž se zavážeme…“říká americký prezident Obama. “Budeme vás sledovat a soudit,” vzkázal Američanům íránský ajatolláh Chameneí. “Pokud se změní váš přístup, budeme měnit i naše postoje.”

“Neuznáváme režim Izraele, protože je založený na okupaci a rasismu. Neustále napadá své sousedy. Zabíjí lidi. Vyhání je z domovů,” řekl Ahmadínežád. “Nesouhlasíme se způsobem, jakým se USA snaží řídit svět. Myslíme si, že tento způsob je špatný. Vede k válce, diskriminaci a krveprolití.” Má pravdu, nemá…? Křičí zloděj, chyťte zloděje? Je skutečně duševně omezený šílenec, nebo jsme z něho bestii udělali my všichni společnou rukou? Věřit,nevěřit…? Máme přestat vnímat jeho slova o likvidaci Izraele, o Chomejního fatwách…? Že by ze dne na den zapomněl, že byl ještě včera popíračem holocaustu…?

Ovšem, když prý může mít jaderné zbraně Izrael, Indie a Pákistán, tak proč ne Írán? Islámská republika Pákistán je druhou nejlidnatější muslimskou zemí na světě, vlastní jaderné zbraně a v současné době je místem s největším počtem teroristických útoků. Novou vládní stranu Pákistánu tvoří muslimové. Islám je zde státním náboženství, které praktikuje až 98 procent Pakistánců, kteří chtějí zavést islámské právo šariá… Přesto Pákistán neděsí USA, Evropskou unii, na rozdíl od Íránu, který atomovou zbraň zatím nemá. Proč nám nevadí Pákistán, válečnický národ, který je politicky rozpolcen, plný nebezpečí, atentátů, skrývajících se teroristů a raket, co doletí i do Evropy…? Proč nás neděsí, že by se jich mohli zmocnit extrémisté z Talibanu nebo Al-Kajdy…

Měsíc před útokem na World Trade Center v New Yorku se údajně sešel v Afghanistanu osobně bin Ladin se dvěma penzionovanými pracovníky z pákistánského jaderného programu, aby spolu jednali o možnosti výroby atomové zbraně pro Al-Kajdu. Nejmobilnější atomovkou je ta v kufříku, vážící asi 40 kg a ovládaná jediným člověkem. Pokud prý taková bomba vybuchne v New Yorku na Times Square, zpopelní okamžitě desetitisíce osob… Co tedy říct na změnu rétoriky prezidenta Ahmadínežáda? Je vyřčena účelově, upřímně nebo ze strachu, že Izrael, jako prodloužená ruka USA, zaútočí na íránská jaderná zařízení? Je však třeba zamyslet i nad budoucností. Dnes ještě Írán atomové zbraně nemá, možná chce svět jen uchlácholit, aby vše v klidu stihl a potom…?

Obrátil Ahmadínežád včas, nebo mu hrozí “americko-britská slepota k iráckým zbraním hromadného ničení” a Husajnův osud…? Po mnoha měsících mrazivé přetahované, kdy jedni tvrdili, že útok židovského státu na Írán je utopie, aby vzápětí jiné hlasy konstatovaly, že útok může začít ještě letos, v podstatě každým dnem a je opodstatněný. Islámský stát totiž prý může mít každou chvíli radioaktivní materiál vhodný pro výrobu atomové bomby. Ale když se dokáže fanatický islamistický sebevražedný atentátník, co touží umřít, aby se dostal do ráje, odplálil v plném židovském školním autobuse, proč by jiný fanatik nemohl jen zmáčknout spínač jiného detonátoru…? Američané však tato fakta vylučují, přesto ministerstvo zahraničí USA prostřednictvím Agentury pro obrannou bezpečnostní spolupráci oznámilo Kongresu prodej Izraeli 1 000 nejmodernějších bomb, schopných ničit podzemní bunkry.

Počítá se s tím, že pumy by pravděpodobně byly užity v případě izraelského vojenského úderu proti jaderným zařízením Islámské republiky Írán. Hlavním dodavatelem zakázky v objemu 77 milionů dolarů má být nejvýdělečnější zbrojařská společnost Boeing Integrated Defense Systems. Podle Jerusalem Post má být 113 kilogramová puma malého průměru GBU-39 SDB (Small Diameter Bomb) jednou z nejpřesnějších bomb světa, se stejnými průraznými schopnostmi jako mají běžně 900 kilogramové bomby, ačkoliv nese jen 22,7 kg výbušnin. Výška jen necelé dva metry umožňuje naložit více do letounu více těchto bomb a zasáhnout i více cílů.

Pokud by ale Izrael chtěl zcela zničit íránská jaderná zařízení, musel by zaútočit na desítku cílů. Byl by mezi nimi Natanz, kde se v centrifugách obohacuje uran, Isfahán, kde je uloženo v podzemních tunelech 250 tun plynného hexafluoridu uranu a Arak, kde těžkovodní reaktor produkuje plutonium. Jeden z cílů leží 1350 ve vzdálenosti od Izraele. V lednu 2009 podnikli Izraelci útok na kolonu nákladních vozů vezoucí zbraně pro palestinské hnutí Hamás na území Súdánu ve vzdálenosti 1300 kilometrů, kdy nálet podnikly stroje F-16I, které měly krytí stíhačkami F-15. I tuto operaci lze chápat jako přípravu k útoku na íránská jaderná zařízení…

“Jako už několikrát se v Izraeli nakupují plynové masky, nahonem se vyklízejí kryty v bytech, které tvoří místnosti s půlmetrovými betonovými stěnami, ocelovými pancéřovanými dveřmi a větráky ve stropě s filtry proti chemickým bojovým plynům,” říká Peter Bachrach, když mě během druhé libanonské války provázel novým bytem svého syna Ramiho nedaleko Haify, na kterou dopadaly rakety katuša Hizballáhu.

Inu, jak dopadne ta tragická licitace a přetahování o válku? Nebude z toho nakonec ta třetí a definitivní, jak předpovídají “osvícení” pro rok výhružně tajemného čísla roku 2012…?

Text a foto:Břetislav Olšer