Vykradená demokracie
aneb pasti na důchodce

Potkal jsem se s tím poprvé, proto nechci příliš zobecňovat. Možná je to jenom jeden úlet, ale možná také dost časté a nechutné parazitování na důchodcích.
Narazil jsem na internetu na inzerát, který mne zaujal. Administrativní práce domů, blíže nespecifikovaná, slušně placená. Teprve později jsem pochopil, proč je vhodná pro důchodce a ženy v domácnosti. Ozvali se velmi korektně, pozvali na osobní pohovor. Krátké povídání, obecné dotazy směřující zřejmě především ke zjištění, zda nejsem absolvent pomocné školy. Potom skoro dojemné konstatování, že práci pro mne sice nemají, ale nabízejí možnost okamžitého přivýdělku. Tisícovku, když podepíšu zpětně nějaké daňové přiznání. Pochopil jsem rychle a zeptal se: chcete někoho daňově přikrýt? Chtěli. To už jsem tu hru s nimi hrál, zajímalo mne to. Proto potřebovali lidi, kteří v minulém roce nebyli ekonomicky aktivní a nepodávali daňové přiznání. Nejlépe tedy ženy v domácnosti a důchodce. Ustrnul jsem ovšem, když jsem pochopil, jakou částku mám zdanit. Okolo 150 tisíc, které jsem jako převzal v průběhu roku za vysoce kvalifikovanou práci. Proto zkoumali, zda nepřišli lidé nevzdělaní.

Nebudu to dál dramatizovat. Co jsem tak viděl, pán už takových přiznání asi 10 měl. Řekněme, že 10 ekonomicky neaktivních občanů souhlasilo a podepsalo. Nejsem silný v počtech, ale řekl bych, že po všem zdanění ta firma uloupila více než milion prakticky čistá ruka, za celých 10000 korun, které zaplatila patrně těm nejpotřebnějším. Důchodcům, možná matkám v domácnosti, které obracejí každou korunu, aby vyšly. Tolik úvodem.
Pojďme ale dál. Jaká je asi zevnitř společnost v zemi, v níž jsou slušní důchodci ochotní hrát podobnou hru. Nejde o žádné kriminální živly v důchodu, ale o jakousi střední vrstvu. Možná o bývalé úředníky, zaměstnance, takový střední stav, ale lidi, kteří se většinou ne vlastní vinou ocitli na společenské periferii. Za tisícovku jsou ochotní prodat své svědomí, protože „oni“ se o nás nestarají a jenom kradou. Nepokrytě a beztrestně. Tak proč ne my, alespoň malinko.

Druhá rovina je neméně děsivá. Ti využití důchodci podepisují, že měli příjem 1000 Kč na hodinu. Netuším, jaký je třeba hodinový příjem zdravotní sestry na nejnáročnějším pracovišti, ale nepředpokládám, že by dosáhl výše platu ombudsmana Českých drah, který je nepochybně pro společnost daleko potřebnější. Cítíte to také, ty pokřivené relace, to podcenění společensky potřebné a náročné lidské práce? Já tedy ano. Tahle, a nejenom tahle společnost parazituje na pokřivené morálce, vykradené demokracii, kterou jsme už akceptovali. Všeho schopní manažéři, kteří se už i veřejně holedbají svými schopnostmi, za které si nechají platit už nejen desetinásobky průměrných mezd. Ti nejschopnější už to možná dotáhli na stonásobky. Jeden byl dokonce tak úspěšný, že dokázal zlikvidovat loterijní společnost, což je úspěch nebývalý.

Může a chce se někdo divit tomu, že je někde prostý řadový důchodce ochotný se prodat za desetinu měsíčního důchodu, který mu často nestačí ani na základní životní potřeby? Podobné společenské dopady považuji za nejtragičtější a nejsmutnější důsledky naší vyprázdněné a vykradené demokracie.

Josef Hejna