Jak hladce přejít z aktivního života do důchodu

Důchodci mají zájem pracovat. Jaké jsou výhody a jaká úskalí ekonomické aktivity seniorů? Tím se mimo jiné zabýval sociologický výzkum společnosti Respekt institut 50+ Aktivně.

Vzhledem k současnému stárnutí populace lze považovat pracovní aktivitu lidí s nárokem na starobní důchod za žádoucí. Samotný odchod do důchodu se pojí jak s pozitivními tak s negativními jevy. Na jednu stranu se lidé zbaví svých pracovních povinností, které pro některé mohou být stresové nebo fyzicky zatěžující, a získají více volného času, který mohou využít k realizaci svých zájmů, na něž dříve neměli čas. Na druhou stranu může být tento přechod spojen se ztrátou sociální pozice, kontaktů, pocitu seberealizace a v neposlední řadě též s poklesem životní úrovně.

Personalisté se v rámci výzkumu 50+ Aktivně shodli, že zájem lidí o předčasný odchod do důchodu klesá. Důvodem tohoto jevu může být, že roste procentní krácení důchodové dávky při odchodu do předčasného důchodu. Předčasný důchod nejčastěji volí lidé, kteří přijdou o práci. Představa, že půjdou dříve do důchodu, je jim milejší než to, že budou nezaměstnaní.

Flexibilní přechod – inspirace ze zemí EU

Důchodový systém v Česku je nastaven velmi nepružně. Lidé musí volit buď setrvání v práci nebo odchod do důchodu. Některé státy mají přechod mezi produktivním a důchodovým věkem nastaven flexibilněji. Příkladem může být takzvaný částečný důchod. Starší pracovník (například od 55 let) má možnost zkrátit si pracovní úvazek o 40 až 60 procent s tím, že mu zaměstnavatel dorovnává mzdu na zhruba 60 až 80 procent její původní výše. Například v Rakousku se stal tento model mezi staršími pracovníky tak oblíbený, že se jeho podmínky několikrát postupně zpřísnily. Podobně nastavené schéma částečného důchodu má také Německo nebo Švédsko.

Jinou možností, jak zvýšit flexibilitu přechodu z aktivního věku do důchodu, je zavedení věkového pásma, v jehož průběhu lze do důchodu odejít – je to tak třeba ve Finsku či Švédsku.

Důchod je ulehčení

Senioři se v rámci výzkumu 50+ Aktivně shodli, že hlavní motivací pro práci v důchodu je ekonomická situace, konkrétně snaha zachovat si životní úroveň, na kterou byli dosud zvyklí.

Většina z nich ale dává před prací na plný úvazek přednost zkráceným úvazkům nebo občasné práci „na dohodu“. Důvodem je nejen fyzická kondice, ale také fakt, že důchod je vnímán jako doba odpočinku, se kterým nejde práce na plný úvazek dost dobře dohromady. Příležitostnou práci nebo částečný úvazek považovala za dobrou možnost přivýdělku více než polovina dotázaných respondentů. Zároveň ale poukazovali na to, že takových možností není na českém trhu práce dostatek.

Ačkoliv hlavní motivací pro práci v důchodu jsou finance, respondenti výzkumu zmiňovali i další výhody ekonomické aktivity souběžné s důchodem – pocit potřebnosti a užitečnosti, udržení si sociálních kontaktů, pravidelný každodenní rytmus. Z tohoto pohledu se nabízejí i jiné než výdělečné aktivity, například dobrovolnictví.

Zajímavý pohled nabízí výzkum SHARE z roku 2009, který se zajímal o to, zda senioři vnímají odchod do důchodu jako ulehčení či nikoliv. Z výsledků plyne, že čeští senioři vnímají odchod do důchodu jako ulehčení bez ohledu na to, zda odešli do důchodu teprve nedávno nebo jsou v něm již několik let. Oproti tomu Dánové či Švýcaři se do důchodu těší, pokud však nastane, nevnímají ho už tak kladně. Nejspokojenější jsou důchodci v Rakousku, zato Nizozemci patří mezi nejmenší příznivce důchodu.

Více o projektu a výzkumu 50+ Aktivně naleznete na http://www.respektinstitut.cz/50-aktivne/

Hana Čápová, Respekt institut

Článek byl vytvořen v rámci projektu 50+ Aktivně, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.