Umìní vyjít se souèasnou výší pøíjmù,
aneb
Nejsme bohatí, ani chudí
Výzkumy veøejného mínìní, kterými se zabývá Sociologický ústav Akademie vìd ÈR a jeho Centrum pro výzkum veøejného mínìní, zùstávají spíše nepovšimnuty, veøejná média o nich informují jen zøídka. Bude-li mezi našimi ètenáøi o nì zájem, mohu o nich referovat pravidelnìji.
Nejnovìjší výsledky se týkají hodnocení ekonomické situace našich domácností, jak ji vnímají lidé v reprezentativním poètu dotázaných 1071 osob, a jak mi o tom poskytla svoji zprávu sociolo¾ka Mgr. Markéta Škodová. Základní otázkou bylo, jak je pro naše obèany obtí¾né vyjít s pøíjmy a zda svoji domácnost pova¾ují za bohatou èi naopak chudou, které potøeby si mohou ještì dovolit koupit a které u¾ nikoli.
Podle tohoto šetøení v øíjnu t. r. je pro dvì tøetiny našich domácností skuteènì slo¾ité vyjít se souèasnou výší pøíjmù. Konkrétnì pro 37 % osob je to „spíše obtí¾né“, pro 14 % „obtí¾né“ a pro deset lidí ze sta „velmi obtí¾né“. Pochopitelnì problémy s hospodaøením mají zejména lidé se základním vzdìláním, šedesátiletí a starší, nepracující dùchodci, nemluvì o nezamìstnaných, ekonomicky neaktivních lidech s dìlnickými profesemi, ale té¾ øadoví úøedníci, provozní pracovníci – a pøiznejme podle politické pøíslušnosti té¾ potenciální volièi sociálnì demokratické strany nebo ti, kteøí se pøiznávají, ¾e k volbám stejnì nepùjdou.
Tí¾ivou finanèní situaci poci»ují jak lidé se základním nebo støedoškolským vzdìláním bez maturity, a ještì nejvíce v této skupinì pøiznávají problémy ¾eny proti mu¾ùm. ®ivotní úroveò svých domácností také hodnotí jako velmi špatnou.
Pro více ne¾ tøetinu obèanù (36 %) nedìlá hospodaøení s pøíjmy vìtší problémy, avšak ve srovnání s podobným šetøením v minulém roce se ukazuje, ¾e se zvyšuje i v této skupinì poèet lidí, kteøí se svými pøíjmy vycházejí obtí¾nì. Jsou to osoby samostatnì výdìleènì èinné, vysoce kvalifikovaní odborníci, vedoucí pracovníci, - z velké vìtšiny s vysokoškolským vzdìláním a politicky orientovaní na Obèanskou demokratickou stranu.
Tøípìtinová vìtšina èeských obèanù nepova¾uje svoji domácnost ani za bohatou, ani za chudou. Pouze 6 % dotázaných oznaèuje své domácnosti za velmi chudé. Ovšem spíše bohatou vidí svou domácnost shodnì také 6 %, velmi bohatými se cítí u nás pouze 1 % obèanù.
Na co staèí i nestaèí pøíjmy? Velká vìtšina domácností (91 %) doká¾e svými pøíjmy uspokojovat základní potøeby (jídlo, obleèení, bì¾né potøeby). Více ne¾ polovina mù¾e z pøíjmù uspokojovat i své zájmy a koníèky. Více ne¾ tøetina obèanù doká¾e ještì spoøit a nakupovat zdravìjší nebo kvalitnìjší potraviny. S podporou rodièù (a» u¾ dìtí anebo obrácenì, kdy rodièe podporují rodiny svých dìtí) je to ji¾ horší. Své dìti a rodièe rozhodnì podporuje 5 % dotázaných, 18 % odpovídá „spíše ano“, ale zbývající „spíše ne“ èi „rozhodnì ne“.
Sociální slu¾by, zdravotní péèe a vzdìlání. Nejvìtší spokojenost vyjadøují lidé s mo¾nostmi pøístupu ke vzdìlání a zdravotní péèi. Velmi kriticky je však hodnoceno zabezpeèení lidí ve stáøí a zdravotnì posti¾ených obèanù. Neuspokojivì hodnotí svou pøíjmovou situaci 20 % mladých lidí, kteøí chtìjí zakládat své rodiny. V regionálním srovnání hodnotí celkovou situaci v sociálních slu¾bách, zdravotnictví nebo v zamìstnanosti, obyvatelé hl.m. Prahy, v jiných krajích je situace dosti rozdílná.
K výraznému poklesu proti minulým letùm došlo na trhu práce. Klesají mo¾nosti získat zamìstnání po urèitém o¾ivení ještì v roce 2007, stejnì tak do roku 1997 byla mo¾nost být zamìstnán vnímána jako dobrá, ale koncem 90. let u¾ dochází k soustavnému poklesu.
* * *
Podobné výzkumy by mìly zajímat pøedevším státní, veøejné a samosprávné orgány, nemluvì o politických stranách. Bohu¾el – opak je spíše pravdou.