Slušný øidiè
Kdo to vlastnì je?
Slušný øidiè je dobrý øidiè a opaènì.
Slušný øidiè ví, ¾e nese¾ral Šalomounovo hovno. Chápe, ¾e zákon stanoví obecná pravidla, která mají chránit jeho i druhé lidi. ®e zákon zajiš»uje jeho bezpeèí a nemá smysl o nìm planì diskutovat.
Slušný øidiè umí bezpeènì øídit.
Slušný øidiè ví, ¾e bezpeèí je jako loï, do ní¾ nelze bez následkù navrtávat díry.
®e bezpeèí je jako domek z karet, kde staèí fouknout, aby se zhroutil.
®e bezpeèí je jako domino, kde staèí uvolnit jednu kostku, aby se zhroutila celá stavba.
Slušný øidiè proto zákon zná, ctí a dodr¾uje, aby nezatí¾il své svìdomí vinou za své selhání.
Slušný øidiè není lajdák, špindíra a nezodpovìdný hazardér.
Slušný øidiè ví, ¾e auto podává svìdectví o svém majiteli, a proto udr¾uje svùj vùz èistý a v øádném technickém stavu.
Slušný øidiè ctí starou pravdu, ¾e „všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest“ (J.A. Komenský). Umí si rozvrhnout èas, vytvoøit si èasovou rezervu a pøedejít èasové tísni. Nemá zapotøebí demonstrovat svou dùle¾itost rychlou jízdou, hazardovat, a zvyšovat si zbyteèným pøedjí¾dìním sebevìdomí.
Slušný øidiè ví, ¾e èlovìk je tvor omylný a poèítá s mo¾ným selháním svým i druhých lidí. Uvìdomuje si, ¾e náhoda je vùl, ¾e musí být pøipraven øešit nenadálé situace. Nerozptyluje se proto telefonováním, hádkami èi øešením pracovních problémù. Ví, ¾e se auto v m¾iku mù¾e stát smrtelnou zbraní, a proto s ním zachází opatrnì.
Slušný øidiè nepokládá øízení za relax èi adrenalin. Je si vìdom, ¾e v skrytu jde o jednotvárnou, ale nepøetr¾itou nároènou mozkovou èinnost, která vyèerpává. Nepøeceòuje své síly, neriskuje a vyu¾ívá pøíle¾itosti k aktivnímu odpoèinku. Nestydí se zastavit, nìkolika cviky se rozhýbat èi projít se na èerstvém vzduchu.
Slušný øidiè si uvìdomuje, ¾e jeho schopnost bezpeènì dojet se sni¾uje mj. tì¾kou stravou, únavou, nedostatkem spánku, konflikty, nevhodným obleèením, monotónní jízdou, nastupující nemocí, kouøením, nepohodlím, u¾itím nevhodných lékù, alkoholem. Umí odpovìdnì svùj stav vyhodnotit a pøedcházet mo¾nému neštìstí.
Slušný øidiè ví, ¾e hustý provoz a rozdílnost lidských povah vyvolává konflikty mezi úèastníky. Je ohleduplný, má pochopení pro slabosti druhých, neurotizující situace nevyhrocuje. Umí pøipustit vlastní selhání a chlapsky nést následky.
Slušný øidiè umí èíst a oèekávat pravdìpodobné chování rùzných úèastníkù provozu. Doká¾e pøedvídat i mo¾né chování vozidel na rùzném povrchu za rùzných povìtrnostních podmínek. Nepøijímá dary ve formì smyku, umí jim pøedejít stylem jízdy.
Slušný øidiè je slušný.
Je slušný ne proto, ¾e mu hrozí pokuta a ztráta bodù. Je slušný proto, ¾e se to sluší.
Neporušuje pravidla i kdy¾ není kontrolován.
Je pøece slušný proto, ¾e je tak vychován, ¾e patøí mezi slušné lidi.
Kam patøíte vy?
Jste slušný jen kdy¾ vás snímá kamera a kontroluje policajt?
A nestydíte se za to?
Ivo Antušek