ilá povaha, upøímná a skromná! Setkal jsem se s Brandlem jen jednou, v širší spoleènosti brnìnských pánù – ale vìøte, nevymizí mi nikdy z pamìti ten hodný starý pán. Bohu¾el, jsem nucen øíci „s t a r ý“ , v¾dy» náš dìjepisec Brandl zaøaïuje se ji¾ sám mezi ty veterány, jim¾ èeský národ nade vše a osobní prospìch a¾ na místì nejposlednìjším.
Vincenc Brandl má pro nás veliký význam jako dìjepisec. Jsa moravským archiváøem, mìl pøíle¾itos» prostudovati všechny rukopisy a listiny zemského archivu moravského i mìst moravských a nabýti takto vpravdì ohromných vìdomostí o dìjinách naší vlasti. Brandl koøistí také z vìdomostí svých ve prospìch našeho národa. Snad ka¾dému, kdo jen ponìkud obírá se èetbou známa jest Brandlova „Kniha pro ka¾dého Moravana, naše to dìjiny, nad nì¾ podnes nemáme lepších. Vedle této vydal Brandl nìkolik ještì knih, je¾ jsou veledùle¾itými zejména pro spisování pøíštích dìjin Moravy. Brandl jest veliký uèenec, svìdomitý pracovník a ryzí Èech.
Narodil se dne 5. dubna 1834 na St. Brnì z chudých rodièù. Chodil do škol nìmeckých, ponìvad¾ tehdy ještì o èeských školách, zejména v Brnì, nebylo ani øeèi, studoval na nìmeckém gymnasiu, kde¾ vlastenectví v srdci jeho roznítil professor Klácel. Universitu studoval ve Vídni. Oddal se nejprve právnictví, ale pozdìji studiu dìjin. Byl professorem na nìmecké mìstské realce v Brnì a na základì svých bádání, studií a vìdomostí dìjepisných stal se zemským archiváøem moravským.
Jeho zásluhy byly uznány jak doma, tak v cizinì. Kdy¾ byla zøízena èeská akademie vìd a umìní v Praze, byl Brandl podobnì jako Bartoš jmenován mezi prvními jejími èleny. Od pape¾e Pia IX. poctìn byl øádem sv. Anny. Mimo to jest èlenem jihoslovanské akademie vìd a královské uèené spoleènosti v Praze. Brandl jako¾to zemský archiváø ¾ije v Brnì a tìší se všeobecné pøízni a lásce.