Máme rádi zvíøata… (6) Máme rádi zvíøata, zvíøata, zvíøata,
Proto¾e jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradì, zahradì, zahradì
Nehlaïte lva po bradì, ukousne vám prst.
Od posledního pøíspìvku Ivana Kolaøíka uplynulo v Melbourne mnoho vody. Dnes je tu opìt s novým pokraèováním pro seriál „Máme rádi zvíøata“, tentokrát se mù¾eme dovìdìt mnoho zajímavého o papoušcích, kterých je podle jeho údajù na 56 druhù.
Není tomu tak dávno, co na stránkách Senior Tip probìhl seriál „Mezi nebem a zemí“, do kterého pøispívali svými pøíbìhy ètenáøi. A tak tomu je i nyní u nové série èlánkù. Jak bude dlouho seriál trvat, bude zále¾et jen na vás, tím ¾e si zavzpomínáte a budete nám posílat na adresu info@seniortip.cz své pøíbìhy. Nejde nám o odborné texty, ale jen o veselé i neveselé pøíbìhy o zvíøátkách a zvíøatech kolem vás.
Na závìr musím autora pochválit a podìkovat za ST i za ètenáøe, ¾e dod¾el dané slovo a v krátkém èase ji¾ napsal pro Senior Tip ètyøi opravdu velmi zajímavé texty o zvíøatech u protino¾cù v Austrálii.
Pohodové poètení vám všem pøeje
Václav ®idek èlen Redakèního týmu
* * *
Mizerové papouchové
Je mi trochu záhadou, proè se lidé rozplývají, kdy¾ vidí papouška. To je zøejmì tím, ¾e v Èesku tito opeøenci nejsou.
Zato Austrálie jimi pøímo oplývá. A hned zkraje musím øíct, ¾e a¾ na vyjímky, to nejsou pøíliš populární ptáci.
V Austrálii máme 56 druhù papouškù a z toho jenom 5 jich lze najít mimo naší zemi. Ty, které rádi máme jsou sice uøvaní, ale pøekrásnì zbarvení Rainbow Lorikeet a Australian King Parrot. Tito královští papoušci jsou velcí a vìtšinou se párek dr¾í pohromadì. Jsou také nádhernì zbarvení. Sameèek je jediný australský papoušek, který má kompletnì rudou hlavièku a bøíško, zatímco tìlíèko má krásnì zelené. Jeho dru¾ka má zelenou hlavièku a záda a rudé bøíško. Prostì nádhera. Proto se také cítíme poctìni, kdy¾ zavítají na naší zahradu. Dokonce jsme jim ochotni odpustit, kdy¾ se na ní chovají nezpùsobnì a nechají po sobì spouš». Ještì pestøejší papoušci jsou ovšem Rainbow Lorikeet. Ti za velkého køiku létají v hejnech a nechají se lidmi krmit. Kliïánko se èlovìku usadí na hlavì, ramenou a rukách, jen kdy¾ jim podstrèíte nìjaké semínko. Nejvíce si pochutnávají na sluneènicových. Lorikeets k nám také obèas zabrousí a my se také radujeme. Nejvíce tìchto milých papouškù jsme ovšem mìli na chatì v Novém Ji¾ním Walesu. Dokonce podle nich byl pojmenován park, ve kterém jsme mìli naší chatu-Lorikeet Park. Tam to byli naši velicí a nerozluèní pøátelé. A jeliko¾ vìdìli moc dobøe, ¾e by nazlobili ¾enu Máòu, kdyby jí okusovali poupátka a keøíèky, tak se radìji vrhali na naší snídani nebo veèeøi, kterou jsme obyèejnì mívali venku.
Vùbec nejmajestátnìjší je pak Yellow-tailed black cockatoo. Tento papouch dosáhne velikosti a¾ 65 centimetrù. Jak jeho jméno napovídá, tento opeøenec je èerný jako uhel se ¾lutým vnitøkem ocasu a ¾lutou skvrnou na obou stranách hlavièky.
Zatímco jsme se spatøením tohoto druhu mohli kochat na chatì, v Melbourne jsme je nikdy bohu¾el nevidìli.
Nu a teï se podívejme na zloduchy papouchy. Mezi ty jistì patøí Sulphur-crested Cockatoo. Toto jsou velcí, uøvaní a dlouho ¾ijící ( 50-60 let je prùmìrná ¾ivotnost,) bílí ptáci se ¾lutým høebínkem na hlavièce, který se rozevøe, kdy¾ je papouch stresovaný nebo rozlobený. Lidé, hlavnì ti, co se pomátli na rozumu, si je za neskuteèné peníze (od $1000 a¾ do $16000!!!) poøizují jen aby tyto své miláèky mohli nauèit mluvit. A oni se opravdu mluvit celkem snadno nauèí. Samozøejmì, ¾e je lidé také uèí sprostá slova a papouch pak obla¾uje lidskou spoleènost svými jadrnými nadávkami. ®e je to pták velice inteligentní nasvìdèuje to, ¾e dá dohromady i celá souvìtí. Rùzné vìdecké experimenty ukazují jak se Cockatoo dovede celkem hravì dostat z labyrintu klecí zavøených petlicemi a zámky. Jen kdy¾ ho na konci èeká nìjaká potrava.
Tento papouch má velký a silný zobák a je neradno jím být klovnut. Byli jsme svìdky pøíhody, kdy se mu malá holèièka sna¾ila do klece podstrèit oøíšek, ale zlý papouch do zobáku pevnì sevøel malinké prstíèky rychle bolestí modrající a jeèící holèièky. Pomohl teprve proud vody z hadice, co¾ papoucha naštvalo takovým zpùsobem, ¾e ze sebe chrlil nadávky ještì dlouhou dobu potom.
Za pozornost také stojí zmínka, ¾e Cockatoo je nejpopulárnìjším terèem pašerákù fauny, proto¾e napøíklad v Japonsku má tento pták obrovskou cenu.
Zatímco se lidem líbí jak Cockatoo ¾vaní, farmáøi ho z celého srdce nenávidí, proto¾e hejna Cockatoo dovedou naprosto zdevastovat úrodu. Pohled na eukalypty obalené stovkami Cockatoo je neuvìøitelný. Zelený eukalypt vypadá jako zasnì¾ený. Zrovna tak vypadají pole. A to je právì to, co nutí farmáøe tyto ptáky støílet. Mohou to dìlat pouze oni, pakli¾e mají zvláštní povolení. Jinak jsou tito papoušci v Austrálii chránìní. Èlovìku zùstává rozum stát, proè je Austrálie nevyvá¾í. Austrálie by za nì dostala tolik penìz, ¾e by nám vláda dokonce mohla taky jednou trochu zdvihnout lidem penzi.
Nejménì populární je urèitì Corella papoušek. Tento bílý papoušek je celkem malý, ale pøesto dovede napáchat mnoho škody. Stovky tìchto stále potravu hledajících papouškù se snášejí na zahrady, které s oblibou nièí. Hejna se jich pasou na høištích a vùbec kdekoliv roste tráva. Nevím, co jim èiní za radost se houpat a brousit si zobáky na telefonních drátech, které také èasto pøekousnou. Jsou to potvory, které se vùbec nebojí hlasitého pokøiku, tleskání nebo dobøe míøené baèkory. Teprve prudký proud vody je odstraší a to pak za neuvìøitelného køiku odlétnou k nìkomu jinému. Díky dlouhému suchu dennì o¾írají nové výhonky. Legraèní je na nì pohled jak se pasou okolo rušné vozovky a nic si nedìlají z tisícù aut jedoucích v jejich bezprostøední vzdálenosti. Aèkoliv jsme milovníci pøírody, tyto ptáky v ¾ádném pøípadì nemusíme. Jeliko¾ jsou také chránìni tak nemohu pou¾ít drastiètìjšího kroku, ne¾ postøiku hadicí, abych se jich nadobro zbavil.
Co na toto závìrem øíct? Všechna tolika lidmi obávaná zvíøata, která obývají náš kontinent vás nechají na pokoji, pakli¾e jim dáte pokoj vy. U papouškù je to jiné. Nìkteré druhy vám dovedou pro nic za nic tak znepøíjemnit ¾ivot, ¾e jste schopni vzít zákon do svých rukou a chladnokrevnì je nav¾dycky zlikvidovat. Silné zdi vìzení by vás alespoò ušetøily øevu papouškù!
Máme rádi zvíøata… (6)
V Austrálii máme 56 druhù papouškù a z toho jenom 5 jich lze najít mimo naší zemi. Ty, které rádi máme jsou sice uøvaní, ale pøekrásnì zbarvení Rainbow Lorikeet a Australian King Parrot. Tito královští papoušci jsou velcí a vìtšinou se párek dr¾í pohromadì. Jsou také nádhernì zbarvení. Sameèek je jediný australský papoušek, který má kompletnì rudou hlavièku a bøíško, zatímco tìlíèko má krásnì zelené. Jeho dru¾ka má zelenou hlavièku a záda a rudé bøíško. Prostì nádhera. Proto se také cítíme poctìni, kdy¾ zavítají na naší zahradu. Dokonce jsme jim ochotni odpustit, kdy¾ se na ní chovají nezpùsobnì a nechají po sobì spouš». Ještì pestøejší papoušci jsou ovšem Rainbow Lorikeet. Ti za velkého køiku létají v hejnech a nechají se lidmi krmit. Kliïánko se èlovìku usadí na hlavì, ramenou a rukách, jen kdy¾ jim podstrèíte nìjaké semínko. Nejvíce si pochutnávají na sluneènicových. Lorikeets k nám také obèas zabrousí a my se také radujeme. Nejvíce tìchto milých papouškù jsme ovšem mìli na chatì v Novém Ji¾ním Walesu. Dokonce podle nich byl pojmenován park, ve kterém jsme mìli naší chatu-Lorikeet Park. Tam to byli naši velicí a nerozluèní pøátelé. A jeliko¾ vìdìli moc dobøe, ¾e by nazlobili ¾enu Máòu, kdyby jí okusovali poupátka a keøíèky, tak se radìji vrhali na naší snídani nebo veèeøi, kterou jsme obyèejnì mívali venku.
