Jak vstoupili jsme do NATO Poznámka redakce: Mnozí si pamatujete Vladimíra podle jeho povídek, které vycházely i na SeniorTipu. Smutná zpráva byla, kdy¾ Vladimír po krátké nemoci v roce 2014 zemøel. Urèitì uvítáte ještì jeho další doposud nepublikované èlánky z nevydané kní¾ky "I to se mù¾e stát... Aneb nevá¾nì o vá¾ném."
Václav ®idek
***
Naštvali jsme se strašlivì! Kdo? No pøece Ferda Ajnfach, jeho pøíbuzní, všichni Ferdové, já a naši kamarádi. Proè? Zjistili jsme, ¾e je nás pøesnì tolik, jako èlenských státù NATO, vèetnì tìch nových! A pøitom nás nikdo nepozval do Independence ve státì Missouri, kde se konala velká vstupní sláva. Dobrá, øíkáme si, pozvání pøijde na slavnostní ples na Hradì, také ke stejné pøíle¾itosti. Zase se na nás vykašlali! Pøitom ka¾dý z nás mohl krásnì reprezentovat jeden z èlenských státù! Tak jsme si øekli, a» si všichni trhnou nohou, my vstoupíme do NATO sami a taky nikoho nepozveme!
Uspoøádali jsme velkou pøípravnou konferenci, kde se mìlo rozhodnout, kde tu slávu uskuteèníme a jaký bude program. O místì konání bylo rozhodnuto brzo: Chodíme ka¾dý ètvrtek spoleènì do hospody „U Pytlíèkù“ a bylo by od nás vìrolomné, kdyby se taková sláva konala nìkde jinde. Dále bylo rozhodnuto, ¾e všichni pøijdou ve slavnostním èerném obleku, bílé košili, pokud mo¾no frakové, s èerným motýlkem nebo alespoò s parádní kravatou, aby se za ní nemusel stydìt ani Václav Klaus. Èerné polobotky jako samozøejmost.
Ferda Cvajfach zajistí na laserové tiskárnì vytištìní malých vlajeèek NATO, které si pøipevníme na klopu. Dále bude mít ka¾dý na obleku vlajeèku státu, který reprezentuje. Pak byl ještì schválen program.
Další diskuze se vedla o tom, kdo bude mít slavnostní projev. Volba padla na Krále, proto¾e vyššího potentáta mezi sebou nemáme. Vstupní øeèi nových èlenù mají být proneseny v domácím jazyku.
Ferda Drajfach, pøedstavující Polsko a Ferda Fýrfach jako Maïar ponìkud pobledli a vyjádøili se, ¾e jsme cvoci. Ferda Fynffach dostal za úkol pøipravit k podpisu slavnostní listiny ozdobené symboly, pøedstavujícími základní atributy NATO. Navrhl, ¾e by mohl na titulní stránku namalovat bombardér B-528 nebo Northrop-Grumman B-2 Spirit a tøeba tank Abrams M1A1.
Ferda Sexfach, který ctí historii, po¾adoval, aby na titulní stranì byly pøedevším historické zbranì: ®i¾kùv palcát, cepy, píky, halapartny a alespoò jeden øemdih. Trochu nás tím zaskoèil, ale potom jsme to vyøešili demokraticky: Øekli jsme mu, ¾e je blbec.
Nadešel den D. Vpluli jsme slavnostním krokem k Pytlíèkùm a náhodní hosté nestaèili zírat, proè takoví mezinárodní diplomaté zvolili pro svoje jednání právì ¾i¾kovskou hospodu. Nakonec se ujednotili, ¾e to bude asi kvùli utajení, a ¾e se zcela náhodnì stali svìdky mimoøádné mezinárodní události.
Po slavnostním uvítání dostal slovo Král. Mluvil výteènì, za jeho projev by se nemusela stydìt ani Madlén Ólbrajtová. U¾ mluvil skoro pùl hodiny a poøád jsme nevìdìli, oè se vlastnì jedná. Teprve nakonec nás pøekvapil neoèekávaným sdìlením, ¾e podpisem pøedlo¾ených listin vstoupíme do NATO. Zvolali jsme ¾ivijó a mnoga ljeta, pøipili pytlíèkovským pivem, které bylo jako køen, a slovo dostali pøedstavitelé Èeska, Polska a Maïarska.
Všichni u¾ byli pøinamazaní, staèili to bìhem Králova projevu. Bylo tì¾ko rozeznat, kdo blekotá víc, jestli Polák nebo Maïar. Nakonec jsme jim museli øíct, aby toho u¾ nechali. Hostinský, který teprve teï se odvá¾il pozeptat na pøání, byl vyzván, aby upekl tøi husy. Byl objednávkou tak spokojený, ¾e by byl v sále uvítal i samotného nebo¾tíka habeškého excísaøe.
Pak došlo k podpisùm. Ferda Fynffach se vyznamenal! Vyštrachal nìkde na pùdì kroniku Socialistického svazu mláde¾e, rudou hvìzdu, srp a kladivo pøelepil balícím papírem a na nìm vytvoøil jakousi potvoru, o které jsme usoudili, ¾e je to jakýsi køí¾enec mezi bombardérem, ponorkou, obrnìným vozidlem a selským valníkem vèetnì trakaøe. Nedali jsme ale na sobì nic znát a s dùstojností diplomatùm vlastní jsme ka¾dý podepsali jakýsi zmatený text, který si mohl ka¾dý vykládat po svém jak chtìl.
Pak jsme setrvali v dlouhých bilaterárních i multilaterárních rozhovorech, které v¾dy zajímají obì nebo všechny strany. Ještì se nestalo, ¾e bych se v nìkterých novinách doèetl, ¾e „a setrvali spolu v pøátelském rozhovoru pøi projednávání zále¾itostí, které ani jednu stranu nezajímaly“. Nás zajímaly všechny námìty. Mluvilo se hlavnì o holkách. Hojnì jsme pøi tom popíjeli. Nakonec jsme zbaštili ty tøi husy. Vstoupili jsme do NATO po èesku.
Z prùèelí zdi se na nás díval zvìtšený obrázek. S pøívìtivým úsmìvem Ladùv Dobrý voják Švejk.
Vladimír Kulíèek
* * *
Anotaèní foto: Radio Praha
http://www.radio.cz/de/rubrik/gesagt/alles-ueber-das-bier
Kolá¾: Marie Zieglerová Zobrazit všechny èlánky autora
Ferda Sexfach, který ctí historii, po¾adoval, aby na titulní stranì byly pøedevším historické zbranì: ®i¾kùv palcát, cepy, píky, halapartny a alespoò jeden øemdih. Trochu nás tím zaskoèil, ale potom jsme to vyøešili demokraticky: Øekli jsme mu, ¾e je blbec. 