Senior pranostiky - èervenec
I kdy¾ se poèátkem tohoto prvního prázdninového mìsíce nacházíme v období tak zvaného Pavlovského léta, pro které bývá charakteristické jisté utlumení medardovských pøehánìk, k veliké nelibosti všech školákù, ¾ákù a studentù se však ze zaèátku prázdnin zachovaly pranostiky dosti pesimistické. 2. èervence býval další mariánský svátek a jedno rèení tvrdí – Déš» na Navštívení Panny Marie trvá a¾ do Zuzany. A proto¾e ta má svátek a¾ 8.srpna, tak by to byl vlastnì druhý Medard!
Pøi tvoøení èervencových pranostik bohu¾el naši pøedkové dosti trestuhodnì zapomnìli jak na slovanské vìrozvìsty, tak i na Mistra Jana Husa. Zajímavý svátek – Sedmi bratøí - pak býval 10. 7. A zøejmì ta sedmièka byla inspirací pro následující rèení – Prší-li na Sedm bratøí, sedm nedìl støecha neuschne, èím¾ by ovšem opìt i tito bratøi pøekonali i medardovskou ètyøicítku! K disposice ale máme i variantu optimistickou – Neprší-li na Sedm bratøí, bývají ¾nì suché.
Velmi známé pranostiky nacházíme uprostøed tohoto mìsíce. Svatá Markéta, nebo také Markyta toti¾ dává u¾ po staletí našim sedlákùm dùle¾itou agrotechnickou radu – Svatá Markyta hodila srp do ¾ita. Samozøejmì, ¾e dnes pøivá¾í tato svìtice do polí jinou techniku. Faktem ale zùstává, ¾e toto rèení u nás platí témìø pøesnì pro ní¾iny s nadmoøskou výškou do 240 metrù, i kdy¾ v posledních letech se nástup ¾òových prací ponìkud urychluje.
Zaèátkem poslední èervencové dekády pøichází se svými pranostikami další velmi známá svìtice – Na Máøí Magdalenu oèekávej jistý déš». Musíme ale uznat, ¾e naši pøedkové to umìli perfektnì odùvodnit – V den svaté Máøí Magdalény ráno poprchává, nebo» svého Pána oplakává.
Další dùle¾itý, tzv. kritický den byl 25. èervenec. Svatý Jakub by toti¾ mìl rozhodovat nejen o dalším poèasí v létì, ale dokonce i o Vánocích - Jak teplý Jakub, tak studené Vánoce, - Kolik mraèen na Jakuba, tolik v zimì snìha!
A hned po Jakubovi nám svatá Anna pøináší první náznaky podzimu - Svatá Anna – chladna z rána. Z meteorologického hlediska je tøeba dodat vysvìtlení, ¾e ten pocit chladu je zpùsoben spíše zvýšenou vlhkostí vzduchu, ne¾ poklesem teplot v noci.
1. 7.
Èervenec a srpen jsou nejteplejšími mìsíci v roce.
Takovéto banality naše pøedky nezdobí,
pøesto se však Jaroslava na nì vùbec nezlobí.
2. 7.
Navštívení Panny Marie èisté - pøináší ovoce jisté.
Èistému vše èisté, to se Patricii libí,
a proto¾e není škrob, jablka vám klidnì slíbí.
3. 7.
Lidé se radují létu a vèely kvìtu.
Radomír je optimista, raduje se prostì všemu,
smutek u nìj nemá místa, stále má k svìtu.
4. 7.
Déš» na svatého Prokopa – zmokne ka¾dá kopa.
Tento problém se však velmi snadno vyøeší,
a¾ se prostì všechny louky zastøeší.
5. 7.
Je-li v èervenci brzy déš» a pak slunce,
bude v pøíštím roce bohatá ¾eò.
Naši staøí vìrozvìsti pøišli na to brzy,
pøijde-li déš» a¾ po slunci, to nás nìkdy mrzí.
6. 7.
Slunce peèe – déš» poteèe.
O tom rèení Mistr Jan Hus marnì smutnì pøemítal,
kdy¾ se pekl na hranici, hustý déš» by uvítal.
7. 7.
V èervenci køepelka volá: Pojïte ¾ít! Pojïte ¾ít!
Za pìt penìz! Za pìt penìz!
Bohuslava pøesnì neví jak si to má vylo¾it?
Má jít sekat za pìt penìz, nebo za pìt penìz ¾ít?
8. 7.
Jaký èervenec – takový leden.
Témìø pøesnì platí to – na ostrovì Bora - Bora,
u nás platí extrémy, vysvìtluje moudrá Nora.
9. 7.
Co èervenec neupeèe – to u¾ srpnu neuteèe.
Co se vleèe, neuteèe – Drahomíra vysvìtluje,
v èervenci-li není léto, do srpna se pøestìhuje.
Jaká povìtrnost na Sedm bratøí,
taková po sedm týdnù patøí.
Libuše a Amálie skromnìjší jsou sleèny,
vìdí dobøe, ¾e prognóza bývá problém vìèný.
11. 7.
Èervenec ¾ne ¾ita a té¾ višnì k sobì pøivítá.
Proè se Olga raduje? – Je to velmi prosté -
v¾dy» griotka na višních jenom pro ni roste!
V èervenci déš» a sluneèní pohoda –
hojná bude v pøíštím roce úroda.
Pro Boøka budoucí úroda znaèí velký chleba krajíc,
sluneèná v èervenci pohoda, to je pro nìj bonus navíc.
13. 7.
Svatá Markyta hodila srp do ¾ita.
Dávno u¾ to neplatí, pøiznat si to musíme,
do ¾ita se hází flinta, a pak také za kombajny
v pøírodì se dusíme.
14. 7.
Na mokrý èervenec následují bouøe a krupobití.
Karolína není líná, nikdy netrpívá nudou,
i kdy¾ kroupy nemiluje, do polévky dobré budou.
Vìje-li na den Rozesílání apoštolù ji¾ní vítr,
bude velká drahota a tam, odkud vìje, velká láce.
Ten kdo šetøí mívá za tøi, to k Jindrovu krédu patøí.
Slinit prsty proti vìtru, není pro nìj ¾ádná práce.
16. 7.
Kdy¾ dne ubývá – horka pøibývá.
Luboš má rád paradoxy, dokonce je obdivuje,
a tak opìt po roce vrchol léta oznamuje.
17. 7.
®enci na pole – vèely z pole.
Martinì na lány zlátnoucí zùstala vzpomínka hezká,
namísto ¾encù a vèelièek, kombajny rojí se dneska!
O svatém Kamilu slunce má nejvìtší sílu.
Drahomíra dnes jen zírá, svou ple» správným krémem mastí,
pilnì mastí, kýho výra, jako kdysi Otta vlasti.
V èervenci do košile rozdìlej se a v prosinci po uši odìj se!
V èervenci se Èenìk potí dokonce i v košili,
v zimì prosí ko¾ešníky, by mu ko¾ich ušili.
20. 6.
O svatém Eliáši i pod keøem schne, po nìm ani na køoví.
Dneska Ilja s Eliášem schnouti ovšem nehodlají,
tak v hospùdce pod lipami svých pár pìnících si dají.
21. 7.
Na Proroka Daniele nalije té¾ do mandele – nebo do kopy.
Tohle ovšem Vítìzslav jen velmi tì¾ko pochopí,
a tak jako obyèejnì nalije si korbele.
Na svatou Magdalenu pohoda – pro vèely výhoda,
a kdy¾ slota – to lichota.
Svatá Máøí je dnes pro nás prostì I.A tøída,
i v poèasí stále klady se zápory støídá.
23. 7.
Kdy¾ prší o Apolináøi, dlouho se z lesù paøí.
Libor taky „trochu paøil“ - na posledním potlachu.
Houby našel, pak je vaøil, a teï váhá, zda navštívit
Skálu nebo Smotlachu.
Co èervenec neuvaøí – srpen nedopeèe.
Kristýna je kulináøka, pøitom navíc dáma,
na èervenec nespoléhá, uvaøí si sama.
25. 7.
Pakli na Jakuba slunce svítí, má pak krutá zima býti.
®e by toto mìlo platit? – Kroutí hlavou Jakoubek,
téhle dlouhé pøedpovìdi podívá se na zoubek.
26. 7.
Svatá Anna – chladna zrána.
Pravda je to prostièká jak ranní rosy,
musí ale v potaz býti brána,
proto dávno nechodíme bosi.
27. 7.
Kdy¾ èervenec pìknì høeje, o Vánocích se zima zaskvìje.
Vìroslav je „Létoslav“, pøesto správnì vnímá klima,
v létì má být prostì teplo, no a v zimì zase zima.
28. 7.
Staví-li v èervenci hromadu mravenci
po kraji všude – tuhá zima bude.
A tak Viktor u¾ od mládí, v¾dycky koncem èervence
v mraveništích opatrnì hledá Ferdu Mravence.
Roztrhne-li v èervenci pavouk svou sí» ve dvì, brzy déš» se ozve.
Marta v létì málokdy o pøedpovìï deštì stojí,
tì¾ko se to ale dozví, pavoukù se toti¾ bojí.
30. 7.
Èervenec, srpen, záøí muka, ale potom bude mouka.
Boøivoj u¾ ale kouká, jak to dále pùjde všecko,
na øíjnové vinobraní u¾ se tìší jako dìcko.
31. 7.
Od svatého Ignaca – leto se obraca.
Ignác v slezském náøeèí, pøináší problémek jediný -
pùlí toti¾ nejen léto, ale také prázdniny.
Text: Vladimír Vondráèek
Ilustrace: FrK Kratochvíl
***
Zobrazit všechny èlánky autora