Senior únorové pranostiky
Únor je nejzajímavìjším mìsícem v roce, u¾ tøeba tím, ¾e je nejkratší a navíc ještì má promìnlivý poèet dnù! Proto i Karel Èapek ho nazval „záprtkem“ mezi mìsíci.
Z našeho „pranostikového“ hlediska má pak hned na svém zaèátku jeden absolutní primát – Hromnicím pøipsali naši pøedkové nejvíce povìtrnostních rèení – pøes ètyøicet! I kdy¾ mají pravdìpodobnì keltský a tedy pohanský pùvod, 2.února se køtily svíèky, které se pak zapalovaly pøi jarních a letních bouøkách.
1. 2.
Únorová voda – pro úrodu škoda!
Hynek nemá vodu rád, v tuto dobu polím škodí,
pøesvìdèil se èastokrát – únorový sníh se hodí!
2. 2.
Na Hromnice o hodinu více – to je pravda celá.
Skøivánek si musí vrznout, i kdyby mìl zmrznout.
Nemù¾eme dìlat více, ne¾ zapálit opìt svíce,
skøivánka však nelitujme, ptáèek ví, co dìlá!
3. 2.
Na svatého Bla¾eje, pije skøivan z koleje.
Kdy¾ náhodou zima èiší, Bla¾ej pije z plných èíší,
nikdy se moc neupejpá, v¾dycky rád si naleje.
4. 2.
O svaté Veronice bývá ještì sanice.
Jarmila má sanice dvì, jako ka¾dá ¾ena,
kdy¾ jí mrznou, tak se cítí notnì poní¾ena.
5. 2.
Svatá Agáta bývá na sníh bohatá.
Teplomilka Dobromila nemá ráda bílo,
na jaro se stále tìší, u¾ aby tu bylo!
6. 2.
Na svatou Dorotu odme» sníh od plotu!
Vanda ¾ádný metaø není, poèasí se jistì zmìní,
a tak zatím odolává snìhovému komplotu.
7. 2.
Svatý Radko – na poli hladko.
Veronika vlastnì neví, co to rèení znamená,
nevìøícnì hlavou kroutí, smutnì krèí ramena.
8. 2.
V únoru kdy¾ skøivan zpívá, velká zima potom bývá.
Na mráz, na sníh a tak dále, Milada se mraèí stále
v skrytu duše stále doufá, ¾e u¾ zima má namále.
9. 2.
Svatá Apolena bývá v mlhu zahalena.
Vstupuje do politiky, u¾ má hroší kù¾i,
teï míøí do parlamentu, tam se také ml¾í!
10. 2.
O svaté Školastice navleè si rukavice!
Mojmír by rád hrdì hlásil – nebude jich tøeba více!
A tak zimní šatstvo shodil, bohu¾el však omarodil!
11. 2.
Únor bílý – pole sílí. Silnièáøi ale šílí!
Naše paní Bo¾ena, tì¾kou práci Bo¾e má,
„bílé svinstvo“ vymete, nikdy není zmo¾ená.
12. 2.
Kdyby mìl únor tu moc jako leden,
nechal by v krávì zmrznout tele!
Kdy¾ nemù¾e pod poklièku zahnat zimu do hrnka
Slavìna si zatím obèas na rampouchy zabrnká.
13. 2.
O svatém Øehoøi mrazy pøituhnou a moøí.
Na rozdíl od bøeznového,
Øehoø Druhý zimu protahuje,
Vìnceslav nic nenadìlá,
jen se tomu podøizuje.
14. 2.
Na svatého Valentýna zamrzne i kolo mlýna.
Pøesto ale zima zaèíná být líná.
Svatý Valentínek – jara tatínek,
a tak všechny valentýnské páry
dávají si dneska dary.
15. 2.
Mnoho mlh v únoru pøivodí mokré léto.
Jiøina slzami kropí naši cestu do Evropy
Pøitom vùbec nepospíchá, pod inverzí tì¾ko dýchá.
16. 2.
O svaté Juliánì pøiprav vùz a schovej sánì!
Ljuba radí – jeï na ly¾e, i kdy¾ jaro je u¾ blí¾e.
Vzhùru do hor, hurá na nì!
17. 2.
Kdy¾ v únoru mráz ostro dr¾í, to dlouho ji¾ nepodr¾í.
Copak slaví Miloslava? Podle jména mo¾ná „milo“!
My však víme, ¾e je ráda, kdy¾ u¾ kolem není bílo.
18. 2.
O svatém Šimonì schází sníh se stránì.
Pro souèasnou Gizelu pøekvapení tohle není,
všude kolem prostì cítí to globální oteplení.
19. 2.
Kdy¾ záhy taje – dlouho neroztaje.
Na svatého Patrika odhoï spodky i trika!
V Praze ba i v Nýrsku bude jako v Irsku.
20. 2.
Svítí.li slunce na bláznivé masopustní dny,
bude pìkná pšenice i ¾ito.
Oldøich nerad maso pouští, pøipadá si jak na poušti,
nebo» jako správný øidiè, pije pouze Pito.
21. 2.
Masopust na slunci – pomlázka u kamen.
Masopustní sluníèko láká dneska paní Lenku,
kvùli bronzu malièko, tráví svùj volný èas venku.
22. 2.
Kdy¾ mrzne na Petra nastolení,
bude mrznout ètyøicet dní bez prodlení
Kruté mrazy tento Petr velmi èasto pro¾il,
s jarem ale vrací se mu druhá míza do ¾il!
23. 2.
Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem
Svatopluk se smutnì dívá, jak se zima hroutí,
pro své syny znesváøené na Moravì proutí kroutí.
24. 2.
Na svatého Matìje pije skøivan z koleje.
Nás však nesmí zahanbit, proto taky budem pít!
Po piveèku, po víneèku ka¾dý rychle okøeje.
25. 2.
Kdy¾ skøivánek v únoru zpívá, brzy se pod nosem slívá.
Únor radí Lilianì – neschovávej ještì sánì,
Liliana neposlouchá, obleva u¾ venku šplouchá.
Na svatou Dorotu odmì» sníh od plotu!
Dorota teï v souèasnosti v kalendáøi místo mìní,
touto dobou vìtšinou u¾ koštì na sníh nutné není.
Je-li mráz na svatého Gabriela, bývají ¾nì veselé.
Alexandr má rád vandr, nejlépe u¾ bez ly¾í,
¾nì jsou pro nìj v nedohlednu, zatím jaro vyhlí¾í.
Je-li na svatého Romana jasno, bude hojná úroda.
Dneska ale Lumír únor uzavírá, nerad k tomu pøitakává,
dlouhodobá pranostika – kýho výra – není pro nìj pravá káva.
Jestli v únoru se mušky mlely, z jara rády umírají vèely.
Jeden nestaèí se divit, ¾e by malé vèelky umíraly rády,
tak¾e k této pranostice o pøestupném roce obra»me se zády.
Vladimír Vondráèek, meteorolog ve výslu¾bì
* * *
Ilustrace © František Kratochvíl
Zobrazit všechny èlánky autora