Tycho de Brahe
* 14. prosince 1548
+ 24. øíjna 1601
Vìtšinu astronomických pøístrojù si navrhoval nebo i vyrábìl sám. Byl neobyèejnì technicky nadaný a zruèný. Nìkteré z pøístrojù si Brahe dovezl s sebou do Èech. Jako èlovìk byl svérázný a ve svých vìdeckých pozorováních neobyèejnì hou¾evnatý. I tak lze s odstupem nìkolika století hodnotit tuto známou osobnost.
Ostatky slavného dánského astronoma jsou pochovány v pra¾ském chrámu Panny Marie pøed Týnem. Poslední léta svého ¾ivota strávil v rudolfínské Praze, kam pøiplul lodí v roce 1599 na pozvání Tadeáše Hájka z Hájku, svého dávného pøítele a astronoma, jinak osobního lékaøe a rádce samotného císaøe Rudolfa II. V Praze pùsobil od roku 1599, kdy vstoupil do slu¾eb Císaøe Rudolfa II. O císaøském mìstì øekl:Praha je vhodná pro má studia a je zde èilý styk národù.
Øíká se o nìm, ¾e byl svérázný co se týká jeho vìdeckého bádání. Velmi nerad se o své objevy s nìkým dìlil. Vytváøel si vlastní teorie. Brahe sympatizoval, ale nesouhlasil napø. s teorii Koperníka, který tvrdil, ¾e slunce je støedem vesmíru. Podle teorie Braha prý Zemì je støedem vesmíru. Celý ¾ivot marnì hledal potvrzení pohybu Zemì na polohách blízkých a vzdálených hvìzd. Jako první zjistil, ¾e komety patøí k nebeským tìlesùm vzdálenìjším, ne¾ Mìsíc. Nìjakou dobu pro¾il i v Benátkách nad Jizerou. Zde, z oken zámku provádìl nìkterá svá pozorování, k nìmu¾ nepou¾íval dalekohled. Pøesto ale byla jeho pozorování velmi pøesná. 
Tycho Brahe pocházel ze slavného šlechtického rodu. Proto mìl mo¾nost získat prvotøídní vzdìlání. Nejprve studoval øeènictví a filosofii, od roku 1562 zaèal v Lipsku studovat práva. Bìhem studií se zaèal projevovat jeho zájem o astronomii. Kromì astronomie studoval medicínu a oblíbil si také alchymii. Napsal i nìkolik menších pojednání o hvìzdné obloze a o pøístrojích, ale i básnì. Mimo Lipské university studoval ještì na univerzitách v Rostocku, Kodani, Wittenbergu i Basileji.
Jedna legenda vypráví, ¾e v Rostocku pøišel v roce 1566 pøi souboji o èást nosu. Za hlubokou jizvu v oblièeji se velmi stydìl. Zakrýval ji protézou ze zlata a støíbra, kterou si k nosu pøilepoval a vrstvou pudru.
Jeho vìdecké práce, zejména v oblasti astronomie jej proslavily po celé Evropì. Vìtšinu astronomických pøístrojù si navrhoval nebo i vyrábìl sám. Byl neobyèejnì technicky nadaný a zruèný. Nìkteré z pøístrojù si Brahe dovezl s sebou do Èech. Jako èlovìk byl svérázný a ve svých vìdeckých pozorováních neobyèejnì hou¾evnatý.
Kdy¾ mu dánsky král Frederik II. dal v léno malý ostrov Hven vybudoval na nìm v letech 1576 – 1580 astronomickou observatoø. Byla vybavena nejpøesnìjšími pøístroji té doby. Byla zde i mechanická a chemická laboratoø, lékárna, sklárna a knihtiskárna.
Po smrti krále Frederika II. opustil roku 1597 Brahe Dánsko, odešel do Nìmecka a v roce 1599 se stal zásluhou Tadeáše Hájka z Hájku císaøským astronomem. Dánsku pøipomíná jeho památku observatoø – Kulatá vì¾ v Kodani.
V Praze je na Tycho de Brahe hned nìkolik památek. Z nejznámìjších to jsou; hrob v Týnském chrámì, Sousoší Tycho Brahe a Johannes Kepler u Gymnázia Jana Keplera (odhaleno v roce 1984).
Další památka se nachází v Keplerovì gymnáziu v Parléøovì ulici; Pamìtní deska na vchodu do gymnázia nás upozoròuje na základy (dnes ji¾ neexistujícího) domku, kde Brahe bydlel a také konal pozorování. Dùm pro nìho zakoupil sám Rudolf II. roku 1601.
Tycho Brahe byl pozván 13. øíjna 1601 na hostinu do paláce Petra Voka na Hradèanech. Po této hostinì onemocnìl a 24. øíjna roku 1601 zemøel. Pohøební øeè za pøítomnosti krále Rudolfa II. pronesl v Týnském chrámu Ján Jesenský.
Týnsky chrám – místo odpoèinku Tycho Brahe
Jedním z nejvyhledávanìjších objektù interiéru Týnského chrámu je místo posledního odpoèinku dánského hvìzdáøe ve slu¾bách císaøe Rudolfa II. Tycho de Brahe, který byl v Týnu pohøben v roce 1601. A v této souvislosti snad jedna zajímavost z moderních dìjin kostela Matky Bo¾í pøed Týnem. Pøes padesát let zde byl kostelníkem Karel Davídek, který se zaslou¾il také o to, aby hrobka slavného hvìzdáøe (najdete ji v chóru u prvního pilíøe vpravo) byla v¾dy peèlivì udr¾ována. Dal ohradit náhrobní desku a nechal pozlatit písmena. Peèlivá ka¾dodenní práce pana Davídka samozøejmì neunikla pozornosti mnoha desítek a stovek návštìvníkù a mezi nimi pøedevším turistù z hvìzdáøova rodného Dánska. V dubnu 1973 byl proto nenápadný mu¾ z pra¾ského staromìstského kostela pan Karel Davídek, kostelník v Týnu - èestný konsistorní rada a strá¾ce hrobky Tycho Brahe vyznamenán osobním øádem Droning Margrete Jejího velièenstva královny dánské Margarety II.
Vlastimil Valeèko