Máme rádi zvíøata (9)
Tøi opièky - Mizaru-Kikazu-Iwazu Zasláno k seriálu „Máme rádi zvíøata“.
Myslím, ¾e je všeobecnì známé sousoší tøí opièek, z nich¾ si jedna zakrývá oèi, druhá uši a tøetí ústa. Nìkdy je ještì doplnìno ètvrtou, která si zakrývá bøíško.
Pùvodní provedení sousoší je døevoøezba ze 17. století a je ulo¾ena v japonském chrámu - šintoistické svatyni Nikko Tošogu a dle buddhistické legendy se do Japonska dostalo z Èíny. Zajímavé je, ¾e se liší výklad co opièky pøedstavují v buddhistickém výkladu a ve výkladu na západì, respektive v køes»anství. Zatím, co v buddhizmu a zejména celé japonské spoleènosti, kde jsou velmi populární, mají ka¾doroèní oslavu, probíhají festivaly, dìti znají a zpívají populární písnièku: Mizaru-Kikazu-Iwazu se opièky vykládají a chápou jako výzva nedívej se na to co není v poøádku, neposlouchej to, co není v poøádku, neøíkej to, co není v poøádku, nìkdy té¾ jako nedívej se na zlo, neposlouchej zlo, nemluv zlo, pokyn nikoho nepomlouvat, nestrkat nos do cizích zále¾itostí, neèinit jiným pøíkoøí.
Tak v západním pojetí jsou opièky symbol klamu, neupøímnosti a ignorace, èi neodporování zlu. Nejhorší v západním výkladu je vypouštìní toho zla a omezení se na nevidìt, neslyšet, nemluvit.
Také se uvádí, ¾e sousoší opièek mìl mezi svými vìcmi Mahátma Gándhí, ¾e mìl i jejich vzkaz zakomponovaný ve svém myšlení poèínání v politice.
Jak bylo uvedeno v pøedchozím, domovinou opièek je Japonsko a po mé zkušenosti z této zemì, znalosti jednání Japoncù a znalosti Japonska se domnívám, ¾e za tu dobu se poselství opièek zakódovalo do jejich genù a podílí se na tom, jak vypadá ¾ivot v Japonsku a toho co tato zemì docílila a kde dnes je.
Proto bych si pøál, aby se ty opièky prosadily u stále vìtšího poètu lidí - tedy to jejich poslání se ujalo i u nás. Zejména v poslední dobì a tak si dovedu pøedstavit, ¾e jedna, by» v podobì opièek èi opièákù (máme pøeci emancipaci a mee too) pøedvedli ty dvì ve funkci prezidenta, pøedseda vlády a ta tøetí opièka jako pøedsedkynì parlamentu.
