Chvála uhlíku a køemíku I dnes budu s dovolením pokraèovat ve chvále chemie a sdìluji, ¾e ta úvodní kolá¾ by mìla být jakýmsi logo této velké vìdy.
A hned se pustím do chvály dalších dvou velmi zajímavých a velmi chvályhodných chemických prvkù, které mají navíc opìt hezké èeské názvy konèící milou pøíponou –ík.
Uhlík a køemík nejsou chemické prvky jen tak ledajaké, nebo» také patøí na zemìkouli a v pøírodì mezi setsakra rozšíøené. Uhlíku je v našem lidském tìle objemových 20% a køemíku v zemské kùøe dokonce 26%, a co do procent je zde porá¾í pouze kyslík.
Na uhlíku je toho chvály hodného tolik, ¾e nevím co vybrat a èím zaèít. Je jistì sympatické, ¾e má opìt jednopísmennou chemickou znaèku „C“, a ¾e jeho èeský název je opìt hezèí ne¾ latinské Carboneum. Je to typický nekov, který taje pøi nepøedstavitelné teplotì pøes 3500°C! Má tolik výjimeèných vlastností, a¾ to zará¾í. U¾ tøeba to, ¾e se v pøírodì vyskytuje jako jedna z nejmìkèích látek – tuha, a také jako vùbec nejtvrdší - diamant. Chvály hodnost tuhy, kterou potøebujeme do tu¾ek i v elektronice, a diamantù, bez kterých si mo¾ná nìkteré marnotratnice nedovedou svùj ¾ivot vùbec pøedstavit, snad netøeba více zdùrazòovat.
Uhlík se také s dalšími chemickými prvky sluèuje velmi rád a navíc velmi slo¾itì. Tvoøí snad ty nejslo¾itìjší øetìzce a také základní „cihlu“ všech organických slouèenin a tím i všech ¾ivých organizmù. A tìch slouèenin je prý snad a¾ 18000! Pøitom tyto slouèeniny, a» u¾ pøírodní nebo syntetické, jsou základem svìtové energetiky, co¾ je doufám všeobecnì známo. Ze školy si snad mnozí také pamatujeme, ¾e bez kyslièníku uhlièitého, který rostliny èerpají z našeho ovzduší, by nevyrostl ani jediný lísteèek èi kvítek. Skleníkový efekt však zde pro jistotu probírat nebudeme…
Povìzme si radìji nìco, co mo¾ná ještì nevešlo v obecnou povìdomost. Nejprve v pøírodì a pak i v laboratoøi byly toti¾ objeveny další modifikace uhlíku, které mají díky své krystalové struktuøe pøímo neuvìøitelné vlastnosti. Na pøíklad grafen se chová zcela jinak ne¾ bì¾né materiály. Je více ne¾ 200x pevnìjší ne¾ ¾elezo, má výbornou vodivost, navíc je tvrdší, lehèí a snadno recyklovatelný! A ještì jedna ohromující informace. Bìhem necelých dvou let se cena jednoho ètvereèního centimetru tohoto nepøedstavitelnì tenounkého materiálu sní¾ila asi milionkrát a nyní se ještì stále pohybuje kolem stovky dolarù za centimetr ètvereèní, ale dále klesá! Grafen zpùsobí revoluci i v oblasti tolik sledované a problematické fotovoltaiky, a není divu, ¾e se to na tomto poli fyziky a chemie nositeli Nobelových cen pøímo hem¾í.
A teï si vychválíme krátce a u¾ bez jakýchkoliv èísel další dùle¾itý chemický prvek – køemík. Je to pomìrnì tvrdý polokov, který se vyskytuje zejména v zemské kùøe. Sice pouze ve slouèeninách, zato ale ne lecjakých. Také s rád se kamarádí zejména s kyslíkem a jako køemen s ním vytváøí nádherné krystalické polodrahokamy. Èirý køiš»ál, fialový ametyst, barvy dalších jsou pak v názvech rù¾enín, citrín a záhnìda, a opál mù¾e mít barvy nejrùznìjší. No – nechvalte to!
Køemík se vyskytuje ve všech horninách vyvøelých, ale i v pískovcích a jílech. Slou¾í tedy jako základní surovina pro výrobu skla, porcelánu i rùzných stavebních materiálù. Ale hlavnì – podobnì jako uhlík se uplatòuje v elektrotechnice. „Køemíkový“ výzkum dovedený a¾ do nejperfektnìjších elektrotechnických a optických produktù má své nejvìtší sídlo v ji¾ní èásti San Franciska a tak zde má tento ú¾asný prvek dokonce své „Køemíkové údolí.“
O chvály hodnosti uhlíku a køemíku by se dalo popsat ještì mnoho, a mo¾ná ještì více stran, ale ani s osvìtou se to nesmí pøehánìt. Proto je nejvyšší èas s chemickými chválami pøestat, co¾ tímto èiním.
