Zvíøe s tímto podivným jménem je nejvìtší cibetkovitá šelma svìta obývající lesy jihovýchodní Asie. V Zoologické zahradì a botanickém parku Ostrava ji mohou návštìvníci vidìt na dvou místech - v expozici Èitván ve spoleèném výbìhu s vydrami malými a v Pavilonu indických zvíøat, kde momentálnì pár odchovává mládì.
Mládì se narodilo 16. dubna 2021. Celou dobu je v péèi svých rodièù, prospívá, ale zatím se ještì neví, jakého je pohlaví. První týdny po porodu trávilo mládì ukryté v boudì, pak zaèalo postupnì objevovat okolní svìt. Nejdøíve uvnitø pavilonu, pak se postupnì odva¾ovalo vyjít i do venkovního výbìhu. Zde mladý binturong vyu¾ívá mno¾ství vìtví a tlustých bambusových stvolù, po kterých obratnì šplhá. K jištìní vyu¾ívá ovíjivý ocas, za který se mláïata binturongù doká¾í i zavìsit.
Rodinu binturongù v Zoo Ostrava zachycuje video pøi krmení. Pøesto¾e se jedná o šelmy, v jejich jídelníèku pøeva¾ují plody, èím¾ se v pøírodì významnì podílejí na šíøení semen. Binturongové jsou ale i lovci - jejich koøistí jsou hlodavci, ryby èi ptáci, také vybírají ptaèí hnízda a nepohrdnou ani mršinami. V zoo se jejich krmná dávka skládá pøedevším z ovoce a zeleniny, masitou èást potravy tvoøí mleté hovìzí maso, kuøata a ryby.
* * *
Binturong (Arctictis binturong) ¾ije v tropických lesích od Nepálu a¾ po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobøe šplhá po stromech. Pøi pohybu ve vìtvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem. Je aktivní pøevá¾nì v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromù. I kdy¾ patøí mezi šelmy, je binturong spíše vše¾ravý. Je veden v Èerveném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 %! Pøíèinou poklesu je nièení pøírodního prostøedí z dùvodu tì¾by surovin a pøemìny na zemìdìlskou pùdu. V souèasnosti se jedná zejména o zakládání plantá¾í palmy olejné. Je také nelegálnì loven pro penisovou kùstku, která je vyu¾ívána v tradièní èínské medicínì.
Foto: E. Gombala.
* * *
Biodiverzita v Zoo Ostrava: Baboèky – barevné skvosty naší pøírody
Naše nejznámìjší baboèky, tj. admirál, paví oko a baboèka kopøivová patøí k barevným skvostùm naší pøírody. Spoleèné mají to, ¾e jako ¾ivné rostliny pro své housenky vyu¾ívají nejèastìji kopøivy dvoudomé – pro mnohé zahradníky nenávidìný plevel, pro baboèky zásadní rostlina pro jejich existenci.
Baboèka bodláková na motýlím keøi Baboèka kopøivová na motýlím keøi
Baboèky kladou ka¾dý rok dvì generace vajíèek. Pro vývoj housenek tìchto pestrobarevných motýlù jsou nezbytné porosty kopøivy dvoudomé. Dospìlí motýli pak velmi rádi sají nektar tzv. motýlích keøù – komulí. Nepohrdnou ani dalšími kvetoucími rostlinami, jako jsou levandule, dobromysl a podobnì. Pomoci jim mù¾eme jednak vysazováním kvetoucích bylin, ale taky tím, ¾e na zahradì ponecháme kout s rostoucími kopøivami.
Baboèka paví oko na levanduli
Housenky baboèky paví oko
V pøípadì, ¾e všechny kopøivy vyseèeme, neumo¾níme tìmto nádherným motýlùm se rozmno¾ovat. K pøezimování pak dospìlci vyu¾ívají sklepy budov anebo nejrùznìjší dutiny.
Foto:Kateøina Holubová, Šárka Nováková a Otakar Závalský.
Pozn.: 11. záøí 2021 mají senioøi do Zoo vstup zdarma.
