Evropská populace mo¾ná jednoho dne zachrání barasingy v Indii a Nepálu
Ostravská zoo je jediným chovatelem barasing v Èesku a má na starosti koordinaci chovu tìchto vzácných jelenù v celé Evropì, který mù¾e mít v budoucnu dùle¾itou roli v pøe¾ití druhu.
Jelen barasinga se dnes v místech svého pøirozeného výskytu nachází ve dvou rezervacích v Nepálu a celkem v 11 rezervacích ve støední, severní a severovýchodní Indii. Mimo tyto chránìné lokality se barasinga nevyskytuje. Brání mu v tom jednak pytlaèení, jednak skuteènost, ¾e je to zvíøe ¾ijící pøedevším na loukách. Jeliko¾ jsou louky snadno pøemìnitelné v pole, v chránìných lokalitách jsou zastoupeny jen zøídka. Výskyt jelena barasingy je proto negativnì ovlivnìn i zemìdìlstvím. Pakli¾e tento druh ve své domovinì vymizí, lze oèekávat, ¾e se to odrazí také v populaci tygrù, pro které je barasinga jedním z klíèových slo¾ek potravy. Aby se zvýšila šance na pøe¾ití tohoto druhu, jsou barasingy chovány také v evropských zahradách. „Poèet jedincù ani chovatelù není ale pro zachování druhu mimo domovinu optimální. Kupøíkladu na americkém kontinentì ¾ije jen velmi malá nekoordinovaná populace (èítající 68 zvíøat). Šanci na pøe¾ití má jelen barasinga pøedevším v Evropì. Evropská populace je jedinou populací mimo Asii, která je dostateènì velká na to, aby mohla dlouhodobì prosperovat, vysvìtluje vìdecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháèek.
A jak si stojí evropská populace? Veškeré údaje o evropské populaci shrnuje Zoo Ostrava v Evropské plemenné knize pro barasingy a právì v tìchto dnech vychází její nové vydání shrnující chov barasing ji¾ od roku 1919. K prvnímu lednu letošního roku èítala evropská populace 156 zvíøat ve 12 chovatelských institucích. V prùbìhu roku 2019 se populace barasing rozrostla o 31 kolouchù, zároveò však došlo k uhynutí 26 jedincù. Došlo také k pøesunutí tøech zvíøat mezi institucemi. „Stávající evropská populace je roztøíštìna do nìkolika izolovaných stád. Do dnešní doby témìø nedocházelo k pøesunùm zvíøat mezi institucemi, pøesto¾e právì jimi se zajiš»uje pøíliv nových genù do stáda. Tím se udr¾uje populace zdravá,“ popisuje Pluháèek. V loòském roce se situace evropských chovù zmìnila, nebo» byl pro barasingy vytvoøen Evropský záchovný program (EEP) a jeho koordinace (vèetnì vydávání plemenné knihy) byla svìøena do rukou Zoo Ostrava. „Z dat vidíme, ¾e barasingám by podobnì jako u sikù velmi prospìlo samèí stádo, které by slou¾ilo jako rezervoár geneticky nepøíbuzných dospìlých samcù. Ti by mohli pomoci reprodukci u celé øady chovù, co¾ by v dùsledku mìlo pøíznivý vliv i na budoucnost celého druhu,“ doplòuje vìdecký pracovník.
Chovné stádo barasing mohou návštìvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava pozorovat pøi projí¾ïce safari expresem ve výbìhu Indie.
Safari v ostravské zoologické zahradì otevøené v roce 2014 zahrnuje tøi výbìhy o celkové rozloze 6 hektarù. Ve výbìzích Afrika, Persie a Indie ¾ije pøes sto zástupcù africké a asijské fauny ve více ne¾ 10 druzích. Návštìvníci se mohou projet safari expresem ka¾dý den v dobì od 10 do 17:45 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 a¾ 20 minut. Nástupištì se nachází pod výbìhem ¾iraf.
Letošní mláïata
Ve výbìzích Afrika a Indie jsou k vidìní letošní mláïata. V africkém výbìhu je to šest mláïat vzácných vodušek abok (dva samci a ètyøi samièky) a pìt mláïat antilop losích (jeden samec a ètyøi samièky). Pøi pøejí¾dìní z Afriky do Persie mohou návštìvníci zahlédnout ve výbìhu velbloudù tøi mláïata (jednoho samce a dvì samièky). Další mláïata jsou pak v Indii, a to u axisù indických – jeden samec a tøi samièky. V tomto výbìhu by v prùbìhu sezóny mìla pøijít na svìt i mláïata dalších druhù – vzácných jelenù barasing a turù nilgau pestrých.
Staronový druh
Do výbìhu Persie, který v souèasné dobì obývá chovné stádo vzácných divokých oslù onagerù a samèí skupina vzácných daòkù mezopotámských, se vrátila gazela perská, nazývaná té¾ d¾ejran. Zoo pøed nìkolika lety chovala dva samce této nejvìtší asijské gazely, z nich¾ jeden uhynul a druhého jsme pak v rámci mezinárodní spolupráce pøevezli do Zoo Helsinky k devítièlenné skupinì samic. Jeho mise zde byla úspìšná a Zoo Ostrava získala nìkolik jeho potomkù – celkem tøi samce jako základ nové samèí skupiny. Aktuálnì zde pobývají dva z nich, v mezidobí byl jeden pøevezen do partnerské zoo v Holandsku. Po otevøení hranic by mìl být další odvezen do Maïarska a nahradit tamního chovného samce za úèelem udr¾ení genetické variability populace chované v lidské péèi. Samec z Maïarska pak najde (doèasný) domov v samèí skupinì v ostravském safari.
Historický terénní vùz
Netradièní novinkou ve výbìhu afrických zvíøat je exponát vozu Land Rover z roku 1971, který Zoo Ostrava vìnovala ostravská spoleènost B of B cars s.r.o. „Vozy Land Rover jsou neodmyslitelnì spjaty s pøírodou na všech kontinentech, Afrika není výjimkou. Do dnešního dne mù¾ete vidìt vozy Land Rover slou¾it v tìch nejextrémnìjších podmínkách jak místním lidem, tak svìtovým organizacím,“ vysvìtluje Ing. David Kiša, jednatel spoleènosti, která je autorizovaným zástupcem Jaguar a Land Rover v Moravskoslezském kraji. „I to byl ten dùvod, proè jsme se rozhodli veterán darovat právì naší ostravské zoo. Za pomocí technikù Zoo Ostrava jsme z vozu odstranili èi pøipevnili èásti pro zajištìní bezpeèí zvíøat,“ dodává.
Zoo Ostrava se dr¾í mezi nejnavštìvovanìjšími turistickými cíli v Èeské republice
Ostravská zoologická zahrada se v roce 2019 umístila na 12. místì v ¾ebøíèku návštìvnosti turistických cílù, které pravidelnì vydává agentura CzechTourism. V loòském roce ji navštívilo rekordních 580 091 lidí, co¾ je nejvíce od zalo¾ení zoo v roce 1951. V Moravskoslezském kraji si u¾ nìkolik let dr¾í druhou pozici za Dolními Vítkovicemi. A mezi zoologickými zahradami se nìjakou dobu umis»uje na tøetím místì za zoo v Praze a Zlínì.
Loòský rok byl pro ostravskou zoo opravdu mimoøádný. Kromì rekordní návštìvnosti se daøilo i na poli chovatelském – v poètu chovaných zvíøat byla pøekonaná hranice 5000 jedincù a v prùbìhu roku se narodil rekordní poèet mláïat – 2376, co¾ je témìø dvojnásobné mno¾ství oproti roku 2018. V areálu zoo byly otevøeny dvì nové expozice – Tsavo (pro mangusty trpaslièí a dikobraze jihoafrické) a Zahradní umìní Dálného východu. Kromì toho probíhala výstavba nìkolika nových voliér, které budou návštìvníkùm otevøeny v tomto roce. Jedná se o voliéry pro naše druhy sov, pro vzácné dravce orly královské a velká voliéra pro jihoamerické ptáky, do které budou moci návštìvníci pøímo vstoupit a pozorovat zvíøata z bezprostøední blízkosti.
Jsme velmi rádi, ¾e k nám lidé míøí v tak vysokém poètu, a to nejen kvùli umístìní v ¾ebøíèku návštìvnosti turistických cílù. Od roku 2016 je naše zoo zapojena do systému podpory projektù na ochranu pøírody prostøednictvím pøíspìvku ze vstupného. První tøi roky to byla jedna koruna ze vstupného, pak došlo k navýšení na koruny dvì. To znamená, ¾e èím více lidí do zoo dorazí, tím více ochranáøských projektù bude podpoøeno. Jedná se o projekty probíhající na rùzných místech svìta, ale samozøejmì i v Èeské republice. Ka¾dý návštìvník tak spoleènì se Zoo Ostrava pomáhá chránit pøírodu a nejohro¾enìjší druhy ¾ivoèichù i rostlin.
Zoo Ostrava je otevøena dennì od 9 hod. Aktuální zavírací doba areálu je 19 hod. Pokladny a pavilony se zavírají o hodinu døíve, tj. v 18 hod.
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava
Foto: Pavel Vlèek
Veškeré údaje o evropské populaci shrnuje Zoo Ostrava v Evropské plemenné knize pro barasingy a právì v tìchto dnech vychází její nové vydání shrnující chov barasing ji¾ od roku 1919. K prvnímu lednu letošního roku èítala evropská populace 156 zvíøat ve 12 chovatelských institucích. V prùbìhu roku 2019 se populace barasing rozrostla o 31 kolouchù, zároveò však došlo k uhynutí 26 jedincù. Došlo také k pøesunutí tøech zvíøat mezi institucemi. „Stávající evropská populace je roztøíštìna do nìkolika izolovaných stád. Do dnešní doby témìø nedocházelo k pøesunùm zvíøat mezi institucemi, pøesto¾e právì jimi se zajiš»uje pøíliv nových genù do stáda. Tím se udr¾uje populace zdravá,“ popisuje Pluháèek. V loòském roce se situace evropských chovù zmìnila, nebo» byl pro barasingy vytvoøen Evropský záchovný program (EEP) a jeho koordinace (vèetnì vydávání plemenné knihy) byla svìøena do rukou Zoo Ostrava. „Z dat vidíme, ¾e barasingám by podobnì jako u sikù velmi prospìlo samèí stádo, které by slou¾ilo jako rezervoár geneticky nepøíbuzných dospìlých samcù. Ti by mohli pomoci reprodukci u celé øady chovù, co¾ by v dùsledku mìlo pøíznivý vliv i na budoucnost celého druhu,“ doplòuje vìdecký pracovník.
Letošní mláïata