Vlaštovka nebo jiøièka? Aneb jakou ¾ivotní strategii zvolí ptaèí køí¾enec?
Bìhem bì¾ného srpnového veèerního odchytu vlaštovek na nocovišti v rákosinì se pøi tradièní krou¾kovací akci u rybníka Zrcadlo na Kopidlnsku v síti terénní ornitolo¾ky Zoo Ostrava Markéty Ticháèkové objevil zajímavý jedinec – napùl vlaštovka a napùl jiøièka. Podle determinaèních znakù se jednalo o køí¾ence našich dvou bì¾ných druhù – vlaštovky obecné a jiøièky obecné.
Jiøièka (foto Jiøí Š»astný)
V prùbìhu záøí vlaštovky i jiøièky odlétají na zimu do subsaharské Afriky. Po cestì je samozøejmì èeká nejedno nebezpeèí vèetnì lovu ve Støedomoøí i v Africe, tak¾e jen èást vlaštovek se v druhé polovinì dubna vrátí na svá hnízdištì. Díky krou¾kování teï víme nejen o migraci vlaštovek, ale i tøeba to, ¾e jsou vlaštovky vìrné místùm svého hnízdištì. Ale v¾dy tomu tak nebylo, nebo» ještì v 18. století se i Carl Linné domníval, ¾e se vlaštovky na zimu zahrabávají do bahna. A to právì proto, ¾e pøed odletem nocují ve velkých hejnech v rákosinách, kde jim vodní hladina pod nimi poskytuje relativní bezpeèí.
Vlaštovka (foto M. Ticháèková)
Vlaštovku obecnou (Hirundo rustica) lze od jiøièky obecné (Delichon urbicum) rozeznat pomìrnì snadno, a to jak v sedu, tak v letu. Vlaštovka má tmavou bradu a tmavá záda, jiøièka má bradu bílou a kromì toho má i bílou skvrnu u koøene ocasu pøi pohledu shora, na tzv. kostøci. Na jaøe je rovnì¾ nápadný dlouhý ocas vlaštovek. Oba druhy mají sice podobný vzhled i chování, pøesto jsou rozdíly tak veliké, ¾e ke køí¾ení dochází jen vzácnì. Je to však mo¾né kvùli promiskuitì vlaštovek, která není nikterak vzácná, i kdy¾ byly donedávna pova¾ovány za vìrné.
Vlaštovko-jiøièka (foto M. Ticháèková)
Výše zmínìný køí¾enec z Kopidlnska se více podobal vlaštovce. Mìl delší ocas, svìtlé zbarvení brady, ale špinavì bílý kostøec a ¾ádné bílé skvrny na ocasních perech. Nohy nebyly ochmýøené, jako má bì¾nì jiøièka. „Byl nápadný na první pohled, jeho odlišnost je patrná i z fotografií,“ vysvìtluje terénní ornitolo¾ka Zoo Ostrava Markéta Ticháèková, která zajímavého jedince krou¾kovala.
Vlaštovka a jiøièka patøí mezi pomìrnì známé, navzájem si pøíbuzné ptaèí druhy, které ¾ijí v blízkosti èlovìka. Oba druhy staví hnízdo z bláta, typ hnízda a jejich hnízdní preference se ale trochu liší. „Jiøièky staví více uzavøené hnízdo jen s malým vletovým otvorem a umís»ují ho obvykle pod støechy z vnìjší strany budov, zatímco vlaštovèí hnízdo je jen „mistièka“ a vlaštovky ho staví uvnitø,“ objasòuje Ticháèková rozdíly pøi hnízdìní. Vlaštovky nejradìji hnízdí tam, kde je ustájen dobytek nebo konì, a kde je tudí¾ dostatek hmyzu, a tím pádem i dostatek krmení pro mláïata. S tím, jak ubývá hospodáøských stavení, ubývá i vlaštovek.
„Vlaštovky opravdu za poslední desetiletí výraznì ubyly. V Praze odhadem a¾ o dvì tøetiny,“ øíká pra¾ský ornitolog Karel Pithart.
Aèkoliv se døíve vìøilo, ¾e vlaštovka do domu pøináší štìstí, nejsou teï v¾dy všude vítanými hosty. „Proti jiøièkám jsou dokonce èasto na budovy instalována rùzná plašící zaøízení, aèkoliv tito ptáci hnízdící v našem okolí nám jsou prospìšní právì redukováním obtí¾ného hmyzu,“ upozoròuje Ticháèková na jeden z nešvarù dnešní doby.
Text:Šárka Nováková, Zoo Ostrava
Foto:Markéta Ticháèková a Jiøí Š»astný
