Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Tibor,
zítra Sáva.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Rostlina mìsíce - zimostráz
Bohatství stálezelných ozdobných lístkù.  Rozmanitì tvarovaný zimostráz v plùtcích i na okrajích záhonù je nedílnou souèástí také v soudobé zahradní architektuøe.
Pùvod
Zimostráz pøedstavují stálezelené keøe a malé stromky v poètu asi 30 druhù, které pocházejí ze Støedomoøí, východní Asie, Západní Indie a støední Ameriky. S ohledem na mrazuvzdornost mají pro naše podmínky význam zimostráz obecný (Buxus sempervirens) a zimostráz malolistý (Buxus microphylla), které ale byly prošlechtìny v øadu odrùd.
Charakteristika
U nás tvoøí zimostráz výhradnì keøe, roste pomalu. Pravidelnì stavìné vìtve skoro zanikají pod hustým drobným olistìním. Zimostráz pùsobí vá¾nì a strnule. Listy neopadávají, jsou ko¾ovité, vstøícnì postavené, celokrajné a drobné. Pøeva¾uje tmavší zelené zbarvení. Kvìty jsou nevýrazné ¾lutozelené, uspoøádané v ú¾labních svazeècích. Plod v podobì tobolky nemá výrazný okrasný význam. Koøenový systém je pomìrnì mìlký, ale bohatì vìtvený. Zimostráz malolistý pochází z Japonska, listy jsou úzce podlouhlé a v kultuøe se pìstuje od roku 1860. Má hustý široký rùst a je otu¾ilejší ne¾ zimostráz obecný. Zimostráz obecný pochází ze Støedomoøí, listy jsou drobné vejèité. U nás dorùstá vìtšinou jen do 3 m. Neodmyslitelnì patøí k francouzské zahradní architektuøe.
Nároky na pìstování
Oba zimostrázy jsou pomìrnì nenároèné, rostou od výsluní a¾ po stinná stanovištì. Optimálním místem je polostín s dostatkem vláhy. Výrazný sluneèní úpal zpùsobuje svìtlý odstín a¾ hnìdnutí listù. Na pùdní podmínky nejsou nároèné, rostou v lehèích i t쾚ích substrátech èi na sušším stanovišti. V zimì jsou otu¾ilé. Velmi dobøe snášejí øez, èasto se proto rozmanitì tvarují. Neškodí jim ani mìstské zneèištìné ovzduší. Okusem zvìøe netrpí. Nesnášejí ale psí moè.
Vysazujeme je vìtšinou s koøenovým balem v pøedjaøí. Po výsadbì zajistíme pravidelnou zálivku. Pøed zimou a pøi nedostateèných zimních srá¾kách i v zimì doplòujeme zálivku. Jako u jehliènanù i u stálezelených rostlin dochází také v zimì ke ztrátì vody výparem z listù. Rostliny na zimu nepøikrýváme, ale vhodnou mìlkou nastýlkou u koøenù zajistíme lepší hospodaøení se zimní vláhou. Ve velmi silných zimách mohou namrzat, ale po øezu znovu obrùstají. Pro velmi dobré regeneraèní schopnosti dobøe snášejí i hluboké seøíznutí. Starší exempláøe mù¾eme s úspìchem po hlubokém seøíznutí pøesazovat s koøenovým balem. Zimostráz èasto napadají škùdci, kteøí zpùsobují deformace listù. Aplikujeme opakovanì postøik v kvìtnu a èervnu. Deformované èásti sestøihneme a ihned spálíme. Keøe také napadají mšice a puklice.
Pou¾ití
Mnohým z nás se zimostráz pojí s ornamenty zámeckých zahrad. Pøesto jejich místo je jak v historické, tak moderní zahradní architektuøe. V souèasné dobì pro¾ívá zimostráz velkou renesanci a oblibì se tìší neuvìøitelné mno¾ství a¾ figurálnì tvarovaných keøù, které se dají pou¾ít i na balkony nebo terasy. S malými keøíky se zase setkáme v truhlíkách. Jednotlivì se èasto uplatòují jako dokreslení moderní architektury, doplòují schodištì a sochy. Zimostráz se pou¾ívá pøedevším do pøesných kompozic, do volných krajináøských úprav se øadí zøídka, vìtšinou jako podrost. Èasto se s ním setkáváme ale ve venkovských zahrádkách, èi u¾ v podobì plùtku nebo plochu vymezujících keøù, u vchodu do statkù apod. Velmi èasto se uplatòuje v zahradách jako ¾ivý plot. Vytváøí ni¾ší husté stìny, které výbornì izolují pøed prachem i hlukem. Ve skupinách se uplatòuje jako pøedsadba nebo podrost. Kontrastnì pùsobí s kvìtinami, jak letnièkami tak trvalkami èi poblí¾ listnatých døevin. Z jehlièin jsou vhodnými prùvodci pøedevším tisy a cypøíšky.
Na nízké tvarované i volnì rostoucí ¾ivé ploty do 0,70 cm se hojnì vyu¾ívá Buxus sempervirens "Suffruticosa" s nízkým a jemným rozvìtvením. Pro vyšší ploty volíme Buxus arborescens. Barevné efekty nabízejí listy Buxus sempervirens "Agrenteovariegata" s bìlopestrými listy nebo Buxus "Aureovariegata" èi ´Elegans´se ¾lutopestrými listy. Svìtle zelené listy má Buxus microphylla var. sinica. Modrozelené zbarvení nabízí Buxus sempervirens "Glauca" èi "Bullata". ®lutì lemované okraje listù má Buxus sempervirens "Marginata" se silnìjším vzpøímeným rùstem. Velmi úzké temnì zelené a namodrale ojínìné listy má Buxus sempervirens "Angustifolia" s hustým kompaktním rùstem . Vyšší keøe s okrouhle opakvejèitými listy má Buxus sempervirens "Rotundifolia". Bì¾nì zimostráz roste pomalu, výjimkou je odrùda Buxus sempervirens "Raket" s velkými roèními pøírùstky.
Jiøí Korejš
 
Poznámka redakce: Zájem lidí o vlastní kousek zelenì pøetrvává. I lidé, kteøí se o zahradnictví vùbec nezajímali, chtìjí mít nyní aspoò svùj zelený truhlík èi kvìtináè. Široký sortiment rostlin umo¾òuje pìstování mnoha druhù na balkonech, terasách a dalších malých plochách. Stále pøibývají také nové zahrady.
Evropská kampaò „Rostlina mìsíce“ odstartovala v roce 1992. Ka¾dý mìsíc je pravidelnì pøedstavována okrasná rostlina, vhodná pro trvalé venkovní výsadby do volné pùdy i do nádob. Také my jsme se rozhodli na našich stránkách tuto aktivitu podpoøit.  Program probíhá v devíti evropských zemích (Belgii, Èesku, Dánsku, Francii, Irsku, Nìmecku, Nizozemsku, Švédsku, Velké Británii). U nás byl zahájen v roce 2000. Program vede organizace Plant Publicity Holland, která spolupracuje se zahradníky-pìstiteli, øadou souvisejících oborù a odbornými zahradnickými ¾urnalisty nejen v Evropì, ale i v zámoøí.  
Úkolem je mimo jiné rozšíøit povìdomí laické veøejnosti a  zájem o vyu¾ití zahrad i menších prostor (balkony, lod¾ie) jako odpoèinkových a estetických ploch.
 
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 29.03.2007  12:12
 Datum
Jméno
Téma
 29.03.  12:12 Jana Vesuvanka díky
 29.03.  10:40 Ludmila T
 29.03.  08:31 Milan ano