Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek 1. svátek vánoèní,
zítra ©tìpán.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Mydláøùv dùm
 
Mydláøùv dùm by správnì mìl být pra¾ský dùm, v nìm¾ kat Mydláø bydlel. Ale pro mne tomu tak není. Mydláøùv dùm – to je pro mne chrudimský dùm èp. 74, který jsem poznala v dobì mých studií. Kdy¾ jsem jako ètrnáctiletá šla Bøetislavovou ulicí k Širokým schodùm, pøímo hrùznì na mne zapùsobil vysoký úzký dùm podepøený do ulice døevìnými trámy. Okna slepá, tmavá, barabizna pøed zøícením, svìdek z jiných století, dùm k odpisu, zkrátka nuzák strašidlo. Co je to za dùm, zeptala jsem se. To je Mydláøùv dùm, øekli mnì a já se víc neptala. Chodila jsem kolem jeho podpùrných trámù ètyøi roky, jeliko¾ dùm dodr¾uje ulièní linii a patro je pøedsazeno na krakorce. Dùm nikdy nejevil známky ¾ivota. Nìkdy jsem si pøála, aby se stal zázrak a já mohla do nìj nahlédnout. Ale to bylo v té dobì nemyslitelné. Z druhé strany od divadla se pyšnil na hradbách ve výšinách v øadì pozdnì gotických, renesanèních domù jako páv se svými arkádami a neobvyklou vì¾í vystupující a¾ k nebi.
 
Po maturitì jsem z Chrudimi odešla a za èas se mi dostala do ruky Svátkova kniha Pamìti kata Mydláøe.  Samozøejmì jsem si osud kata Mydláøe spojila s chrudimským domem jeho strýce, bohatého výrobce mýdel a svíèek Matìje Mydláøe, který dùm èp. 74 koupil v sedmdesátých letech šestnáctého století a zaèal ho vzápìtí pøestavovat. Dùm je tøípatrový a má ve svém prùèelí loggie o pìti obloucích. Zábradlí galerie v prvním poschodí má bohatou figurální výzdobu. Stojící i le¾ící figury pøedstavují lidské vlastnosti. Stejnì originálnì je øešena zadní fasáda. Dvì okenní osy zabírají ve tøech patrech arkády se segmentovými oblouky, tøetí prostupuje schodiš»ová vì¾ míøící vysoko nad støechu.
 
Pøi ètení knihy jsem si marnì pøedstavovala, v kterých místech za hradbami asi stála katovna tehdejšího kata, kam se uchýlil mladý student Jan Mydláø. A kterou fortnou asi vcházel do mìsta. Proto¾e v dobì mých studií u¾ po hradbách nebylo povìtšinou ani památky, musela jsem zapojit svou fantazii. Pøipadalo mi hrozné, ¾e kdo jednou vkroèil do katovny, ¾e u¾ nemìl cestu zpìt. Jedním dechem jsem hltala cestu kata Jana Mydláøe z chrudimské katovny a¾ pøímo do katovny staromìstské, tedy do obydlí nejvyššího popravèího Koruny èeské. Struènì øeèeno, a¾ k Bílé Hoøe. Historie dokazuje, ¾e tato bitva byla nepøipravená a pøedem prohraná. Povstalci byli zatèeni, jejich majetek zkonfiskován a rozsudky vyneseny. Smrt všem zatèeným. Mistr popravèí Jan Mydláø mìl vykonat trest smrti. A tak se také stalo 21.6.1621. Poèínal si velmi zruènì, s pøevelikou rutinou a ani jednou neminul. Ztupil pøi stínání hlav ètyøi meèe. Pøi vyúètování tehdejší místodr¾itel uznal jeho brilantní a precizní výkon a èástku mu zvýšil. Postupem èasu se kat Jan Mydláø stal vá¾eným a zámo¾ným obèanem Starého mìsta. Knihu jsem doèetla a spojitost mezi chrudimským a pra¾ským Mydláøem jsem vidìla jen v jejich výjimeèných schopnostech a v preciznosti jejich práce.

 
 
Kdy¾ jsem do Chrudimi zavítala po roce 1972, nemohla jsem Mydláøùv dùm ani poznat. Podpùrné døevìné kùly zmizely a otrhaný a špinavý šat Popelèin byl ten tam. V domì se usídlilo Muzeum loutkáøských kultur. Nabízelo se zde ke zhlédnutí 8 500 loutek z celého svìta. Ani na vteøinu jsem nezaváhala a vešla dovnitø. Zdaleka mne nezajímaly loutky jako samotný dùm. Tajemný dùm z doby mých studií. Docela znovuzrozená vykopávka z dob dávno minulých. Uzounké strmé toèité schodištì, v ka¾dém patøe jen jedna prostá místnost. Chodila jsem po domì tam a zpátky, nemohla jsem se jím naba¾it. A kdybych takový nepraktický dùm vlastnila, šílela bych štìstím. Jedinou praktickou zvláštnost, kterou jsem objevila, bylo, ¾e studna byla vyvedena do prvního patra. Tomu nápadu jsem se musela poklonit. Jinak byla z domu pøekrásná vyhlídka. Ale na druhou stranu, kdy¾ jsem se v¾ila do rodiny Mydláøù, ti nemìli ve výhledu nic ne¾ prostá pole a lesy daleko široko. Ale zato na hlavní námìstí to mìli, co by kamenem dohodil. A jistì patøili k vá¾eným obèanùm, tím i k honoraci mìsta.
 
Pøi pøíští návštìvì Mydláøova domu, se u¾ nebudu štrachat po strmém schodišti, ale vyjedu nahoru výtahem, jeliko¾ v roce 2009 zøídili bezbariérový vstup do muzea.
 
Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny èlánky autorky
 


Komentáøe
Poslední komentáø: 20.05.2018  09:30
 Datum
Jméno
Téma
 20.05.  09:30 ferbl
 19.05.  17:56 Von