Jak Nìmci slaví svátky vánoèní…
Nìmecké Vánoce zaèínají u¾ v øíjnu a listopadu – pøedevším v obchodech. Objevuje se tam postupnì vánoèní výzdoba a regály se zaèínají plnit vìcmi vhodnými k výzdobì, èi jako dárky. Lidé jsou vìtšinou ještì pomìrnì klidní, jen ti absolutnì organizovaní peèlivci a spoøivci u¾ kupují dárky. A ti, kteøí se rozhodli strávit Vánoce mimo domov èi mimo Evropu, u¾ mají dávno zajištìný pobyt na vyvoleném místì. Doba mezi Vánoci a Novým rokem bývala pro všechny cestovní kanceláøe dobou maximálního stresu a pro zákazníky nejdra¾ším obdobím roku.
Koncem listopadu vyplácí vìtšina firem „ vánoèní“, co¾ je èasto jeden plat navíc. Tímto dnem zaèíná ten pravý vánoèní shon. Obchody se plní lidmi, kteøí urputnì hledají nìco, co jejich rodinní pøíslušníci nebo pøátelé ještì nemají a co by jim mohli darovat. Ètyøi nedìle pøed Vánoci zaèíná Advent. Døíve to byla doba pùstu, odøíkání a duševní pøípravy na vánoèní svátky. Dnes je to doba nákupu dárkù a také oslav konce roku. Firmy poøádají pro zamìstnance vánoèní párty, lidé se setkávají s pøáteli, které jinak tak èasto nevidí. Ve všech domácnostech se instaluje vánoèní osvìtlení a veèer se zapálí svíèka na adventním vìnci – napøed jedna, potom dvì, tøi, ètyøi – a u¾ stojí Vánoce pøede dveømi (tak to zní a rýmuje se v jedné nìmecké písnièce). Dìti dostanou adventní kalendáø, na kterém ka¾dý den otevírají jedna dvíøka, skrývající nìjaké sladké pøekvapení. Advent je také období pojídání vánoèního cukroví.
6. prosince pøichází Mikuláš. I to je pøedevším dùvod k rozdávání dárkù, vìtšinou sladkostí a to pøedevším dìtem. Mikuláš (Nikolaus) pøichází v doprovodu èerta, Knechta Ruprechta a nebo Krampuse a vyslýchá menší, vìøící dìti, jestli byly v uplynulém roce hodné, poslouchaly rodièe a moc nezlobily. Potom jim pøísnì naká¾e chovat se dále slušnì a za odmìnu jim dá nìjakou tu malièkost. Ten hlavní dárek dìti u¾ dostaly pøedem, pokud si veèer pøed 6. prosincem daly pøede dveøe boty, do nich¾ (nebo k nim¾, pokud jsou dárky moc velké) jim rodièe nalo¾í dáreèky.
Kdy¾ u¾ hoøí všechny ètyøi svíèky na adventním vìnci, pøicházejí Vánoce. Nejpozdìji na Štìdrý den, vìtšinou ale døíve se v obývacím pokoji postaví a ozdobí stromek. Nìkteøí, vìtšinou mladí lidé, si s tím nedìlají velkou práci a prostì vytáhnou z krabice skládací stromek z plastiku. O Štìdrém dnu chodí hodnì rodièù odpoledne s dìtmi do kostela, kde se poøádá ochotnické divadelní pøedstavení s tématem narození Je¾íše Krista v Betlémì. Úèinkujícími jsou pøedevším dìti z farnosti, které tu hru studovaly a zkoušely nìkolik mìsícù pøedtím. Následující štìdroveèerní veèeøe je bohatá i na kapra se nezapomíná, ale èasto jsou párky s bramborovým salátem, raklet a nebo foundy. Hlavní atrakcí veèera je rozdávání dárkù, které rodièe v nestøe¾eném okam¾iku naran¾ovali spoleènì s Je¾íškem (Christkind) pod stromeèkem. Kdy¾ to velké vzrušení trochu opadne, zpívají se vánoèní písnì. V nìkterých muzikálnì zalo¾ených rodinách z toho vznikne opravdový koncert, k nìmu¾ eventuelnì pøijdou coby hosté pøíbuzní a pøátelé. Ve vìtšinì pøípadù se ale Štìdrý den slaví v kruhu rodiny. Døíve rozšíøené pùlnoèní mše se konají vìtšinou jenom ve vìtších mìstech, proto¾e na vesnicích je nedostatek duchovních, kteøí zpravidla mají na starosti nìkolik farností.
Na první svátek vánoèní – Bo¾í hod – oslavy vrcholí. Hodnì lidí jde výjimeènì do kostela, kam jinak celý rok ani nepøijdou. A v poledne je slavnostní obìd.
Nìmecko je rozdìlené na severní, kde je vìtšina evangelíkù a ti si peèou husy, kachny a nebo krùty, na katolickém jihu pøevládá zase kapr a nebo jiná ryba. Odpoledne je urèeno pro návštìvy rodiny nebo pøátel, spojené s gurmánskými orgiemi v pojídání dortù a cukroví. I na Štìpána – druhý svátek vánoèní – to probíhá podobnì, tedy s bohatým slavnostním obìdem a návštìvami.
Vánoèní stromky a osvìtlení vydr¾í pøes Silvestra a Nový rok do svátku Tøí králù 6. ledna. Potom se stromky odstrojí a vánoèní svátky definitivnì konèí. Ve školách jsou prázdniny, které zaèínají krátce pøed Štìdrým dnem a konèí po Novém roce. V katolických zemích, jako je Bavorsko, je konec prázdnin a¾ po Tøech králích.
Z 82 milionù lidí, ¾ijících v Nìmecku je 60 procent katolického a evangelického vyznání. To jsou lidé, kteøí více nebo ménì oslavují Vánoce podle starých tradic. Dalších 35 procent obyvatel nepatøí k ¾ádné církvi. Vìtšina z nich ale oslavuje Vánoce podobnì jako jejich vìøící spoluobèané. Zbývajících 5 procent, tedy zhruba 400.000 jsou muslimové, kteøí Vánoce pochopitelnì neslaví. Mezi tìmi je ale spousta netolerantních, kteøí se sna¾í køes»anùm jejich Vánoce rùznými akcemi znepøíjemnit nebo znechutit. Proto mají nìmeètí policisté a hasièi o tìchto svátcích míru a pohody pohotovost, zákaz dovolených a pøedevším ve velkých mìstech spoustu práce s likvidací rùzných rušících akcí, organizovaných pøedevším mladými arabskými nebo tureckými mu¾i muslimského vyznání.
