Patøím mezi èasté návštìvníky Mìstské knihovny a nìkdy mì zaujme vypùjèená kní¾ka víc ne¾ jindy. Mezi takové patøí publikace Neznámý Stalin bratøí ®orese a Roje Medvìdìvových, kterou vydala Akademia v roce 2003. Historiètí publicisté v ní odhalili diktátorovu lidskou zrùdnost a stihomam osamìlého masového vraha, ale kniha obsahuje i øadu málo známých zajímavých skuteèností. A o ty bych se chtìl podìlit s tìmi, pro nì¾ toto dìjinné období je stále zajímavé.
Stalinova smrt v roce 1953 nebyla pro zasvìcené neèekaná, zdraví se mu zhoršilo ji¾ v pøedchozích dvou letech. Lékaøù se bál, nedùvìøoval jim, tak¾e nepodstupoval ¾ádné léèení. Jeho nemoc a smrt byly záchranou pro ostatní politické pøedáky, proèe¾ vznikaly teorie o vra¾edném spiknutí, které se ukazují jako vysoce nepravdìpodobné. Jisté však je, ¾e v období mezi mrtvicí prvního bøezna a 2. bøeznem, kdy koneènì byli pøivoláni lékaøi, došlo k dìlení moci mezi konkurenèními skupinami Malenkov-Beria a Chrušèov-Bulganin. Toto období je podrobnì zmapováno a publikace je probírá, stejnì jako boje o nástupnictví a vliv, Chrušèovùv projev na XX. sjezdu a jeho následky.
Zajímavá je historie vzniku sovìtské atomové bomby. Na té sovìti intenzivnì pracovali u¾ od roku 1942 za pomoci amerických levicových fyzikù Fuchse a Pontecorva. Ti, z idealistického pøesvìdèení, podávali sovìtské rozvìdce podrobné zprávy o americkém postupu. Rusové zprvu tyto zprávy podceòovali a teprve 7. 3. 1943 pøednesl akademik Kurèatov výsledky analýzy tìchto zpráv a konstatoval, ¾e „jde o materiály obrovského neocenitelného významu pro celý stát a spoleènost.“ Pak teprve zaèali sovìti vytváøet týmy odborníkù, hledat lo¾iska uranu, a za pomoci vìzòù budovat doly, závody a laboratoøe. Zøejmì proto Stalin na postupimské konferenci témìø nereagoval na zprávu o výbuchu 1. atomové pumy. Vìdìl moc dobøe, oè jde, a ¾e se tak stane. Churchilla dokonale zmátl, ten si myslel, ¾e vùbec nepochopil, co mu øíká.
Pro nás, pamìtníky, je zajímavé vylíèení útoku na SSSR na jaøe 1941. Vyplývá z nìj, ¾e Stalin dobøe znal datum a hodinu napadení, a ¾e v rozporu s opakovanými tvrzeními v tisku, vojska dostala tuto informaci nìkolik hodin pøed útokem a byla uvedena do pohotovosti. Stalin byl obviòován, ¾e na pøedsunuté hranici v Polsku byla jen asi polovina sovìtských „západních“ divizí. Druhá pùlka, lépe vybavená vojenskými zaøízeními a stavbami, èekala na staré hranici. Sám maršál ®ukov po válce konstatoval, ¾e je pravdìpodobné, ¾e by nedostateènì vyzbrojené a ménì pohyblivé sovìtské jednotky stejnì neodolaly, kdyby úderu èelily u¾ na západní nové hranici, co¾ by zhoršilo pozdìjší situaci u Moskvy, Leningradu a na jihu zemì. Také západní historici po válce konstatovali, ¾e Blitzkrieg skonèil uprostøed èervence 1941, kdy Rudá armáda zastavila nìmecké tanky ve stepích kolem Odìsy a na centrální frontì u Smolenska. Nebyl tak splnìn ani jediný úkol plánu Barbarossa a nìmecké ztráty pøedèily oèekávání. Hitler nemìl zálohy, ztratil èas, a zima, na ni¾ nebyl pøipraven, mu prohrála celou válku.
Chrušèov ve svých pamìtech tvrdil, ¾e po zaèátku války byl Stalin morálnì zcela rozlo¾en a údajnì se chtìl vzdát vedení zemì. Dokonce se prý polekal, kdy¾ k nìmu pøijeli èlenové politbyra, a snad si mìl i pomyslet, ¾e ho pøijeli zatknout. Tato èasto opakovaná tvrzení však ve svých pamìtech nepotvrzují ani maršál ®ukov, ani admirál Kuznìcov. Podle pozdìji nalezených knih návštìvníkù, které vedla ochranná jednotka kremelské pracovny, pøicházel ke Stalinovi od rána 22. 6. 1941 jeden odpovìdný velitel a stranický funkcionáø za druhým po celých 11 hodin a JVS podepsal mnoho zásadních rozhodnutí. V dalších dnech se kolobìh návštìvníkù nezastavil.
Publikace se dále zabývá osudy Stalinova a Leninova archivu, uranovým gulagem, vztahy mezi Stalinem a Lysenkem a prùbìhem války na Dálném východì. Zajímavá je úloha Gruzína v roli ruského cara a také popis likvidace Nikolaje Bucharina. Stalinovu osobu charakterizuje kapitola o osudu jeho matky, která ¾ila osamìle a chudì v jediné místnosti paláce v Gruzii.
Pro nás, seniory, je to ètení poutavé a ¾ivé. Ka¾dému, kdo se zajímá o nejnovìjší dìjiny, je mohu vøele doporuèit.
Patøím mezi èasté návštìvníky Mìstské knihovny a nìkdy mì zaujme vypùjèená kní¾ka víc ne¾ jindy. Mezi takové patøí publikace Neznámý Stalin bratøí ®orese a Roje Medvìdìvových, kterou vydala Akademia v roce 2003. Historiètí publicisté v ní odhalili diktátorovu lidskou zrùdnost a stihomam osamìlého masového vraha, ale kniha obsahuje i øadu málo známých zajímavých skuteèností. A o ty bych se chtìl podìlit s tìmi, pro nì¾ toto dìjinné období je stále zajímavé.