Kruèinka (Genista - nìkdy bývá pou¾íván název Ginestra) je rostlina z èeledi bobovitých, která zahrnuje pøibli¾nì 100 druhù. Jsou to polokeøe nebo keøe, ale i ni¾ší stromky, které kvetou záøivì ¾lutì. Jsou to teplomilné rostliny, vyhledávající obvykle sušší a èasto kamenitá místa. Vìtšina druhù roste ve Støedomoøí. U nás jsou pùvodní dva druhy, a to kruèinka barvíøská (Genista tinctoria) a kruèinka nìmecká (Genista germanica), na ji¾ní Moravì ještì kruèinka chlupatá (Genista pilosa).
Více druhù kruèinek bychom našli na svazích Vesuvu, zejména v pásmu nad hranicí lesa (pøibli¾nì 1000 m nad moøem a výš), kde vytváøejí souvislé porosty. Italský básník Giacomo Leopardi obdivoval tyto rostliny, ¾e se uchytávají na místech, kde jsou pøi erupci zasypávány popelem nebo zality lávou, a pøesto se znovu vracejí. Giacomo Leopardi jim vìnoval dlouhou oslavnou báseò Ginestra. Básník ¾il na pøelomu 18. a 19. století, kdy byl Vesuv èasto aktivní.
Pøi erupci v dubnu roku 1906 vychrlil Vesuv obrovské mno¾ství popelu. Ještì v tém¾e roce byla dovezena z Etny kruèinka etnenská (Genista aetnensis), která byla vysazena pro zpevnìní svahù. Tato kruèinka, dorùstající do výšky a¾ 3 m, se na Vesuvu velmi dobøe ujala a v souèasné dobì šplhá témìø k jeho vrcholu (1281 m nad moøem).
Kvetoucí kruèinky zaujmou i dnešní návštìvníky Vesuvu. Pro mì byly inspirací k napsání krátké básnì a namalování obrázkù - se zájmem sleduji postupné osídlování popelu a lávy rostlinami. Pro zajímavost pøidávám tøi obrázky kruèinek, poslední jsem namalovala podle fotografie z èervence 2016.
A nakonec ještì báseò.
KRUÈINKY
Neapolský záliv
pozdravilo slunce
modø rozlila se
po nebi i po moøi
Z ranního oparu
vynoøil se Vesuv
hora básníkù
i ji pohladilo slunce
Zaradoval se Vesuv
a záplavou tisíce kvìtù
potìšil srdce poutníkù
z dalekých krajù
A nakonec ještì báseò.