Vìèná matka
Velmi se mi libí, ¾e ty prastaré báje vlastnì zaèínají u mateøství. Bohynì zemì a sama Zemì, Gaia, vznikla po prvopoèáteèním Chaosu. Byla matkou všeho, co na zemi ¾ilo a rostlo.
Nejdøív zrodila sama ze sebe hvìzdnaté nebe Úrana, pak vysoké hory, nakonec široké a hluboké moøe Pontos. Ze svého syna, Urana, potom udìlala i svého man¾ela a s ním zplodila nejen dvanáct Titánù, ale také tøi velmi ošklivé Storuké a ještì tøi jednooké obry Kyklopy - Bronta, Steropa a Arga. S jedním Kyklopem jsme se u¾ kdysi potkali pøi slo¾itém Odysseovì putování.
Zdá se ovšem, ¾e Uran své potomky nenávidìl, pochopitelnì zejména ty obludné, kde¾to matka Gaia milovala všechny své dìti. A tak se asi rodil pomalu první bo¾ský masakr, s ním¾ rád pomohl nejmladší a cti¾ádostivý Titán, Kronos. Povìsti o zpùsobu Uranova vykastrování se trochu liší a tak zùstanu jenom u konstatování, ¾e z Uranovy krve se ještì zrodily Giganti, se kterými potom zápasil Gain vnuk Zeus. A také Nynfy. Krásné, ale sporné Afroditì rád èasem vìnuji celou kapitolu.
Podle nìkterých bájí zrodila Gaia z krve ranìného Úrana i bohynì pomsty Erínye. Podle jiných se zrodily z jejího spojení s bohem vìèné tmy Erebem.
Bo¾sky znehodnocený Uran potom neodešel do zaslou¾eného dùchodu, ale souzeno mu bylo vìèné zatracení. Gaia nemìla ale potomky jen s Úranem, Tartarem a Erebem. Bohu moøe a moøských hlubin Pontovi zrodila syny Nérea, Thaumanta a Forkýna a kromì toho dcery Kéru a Eurybii. A tady bych asi uzavøel vývoj i historii vìèné matky.
Zdá se, ¾e moc Kronova zrála a rostla postupnì poté, co starší Titáni se s rozkoší povalovali v jeskyních Mléèné dráhy a lenošili, nejmladší z nich se postupnì ujímal nebeského kormidla.
Man¾elkou nejmladšího Titána se stala jeho sestra Rhea. Vztahy v té podivné a nepøíliš funkèní rodinì asi nebyly nejlepší, Gaina láska ke všem dìtem (i tìm nepovedeným), naopak Kronova neláska a¾ nenávist k vlastním dìtem.
Ještì pøipomenu, ¾e Gaia hrozila Kronovi, ¾e se proti nìmu vzbouøí jeho dìti a tak se zrodil dramatický pøíbìh, který popíšu pøíštì.
