Nahlédnìme do edice ètyøicítky Sedláèkových dopisù z Litomyšle a Rychnova s názvem Profesora Augusta Sedláèka listy dùvìrné, které objevil v píseckém archivu Ondøej Koláø. Tedy dopisù zaèínajícího profesora gymnázia v Rychnovì nad Knì¾nou v letech 1869-1875, jeho¾ na fotografii vidíme právì v roce pøíchodu do tohoto mìsteèka. Tohoto rodáka z Mladé Vo¾ice (*1843) teï nahlí¾ejme prizmatem skoro tøíleté korespondence s Karolinou Marcelou Rajskou (*1850) ze mlýna v Kolodìjích nad Lu¾nicí. Jí bylo na zaèátku dopisování necelých 18 let, za ty roky se vidìli tøikrát, my nevíme, kdy a kde se seznámili, a ani to, kdy jejich vztah skonèil. Pravda je, ¾e byla šestá ze sedmi dìtí v rodinì, ¾e se pak – po sedmi letech – provdala za jiného gymnaziálního profesora a mìla s ním tøi dìti. Pro nás nech» je východiskem tìch pár zmínek – citujeme je tu bez úprav všecky – v Sedláèkových dopisech z Rychnova (ty její se nedochovaly), adresovaných nejmilejšímu srdci, drahé, milené, nejdra¾ší, pøedrahé, ale taky mé drahé mne zasmucující Karlince, pøed tím se hnìvavší a nyní bohdá ji¾ usmíøené. Na dokreslení v jeho dopisu z Litomyšle, odkud po roce do Rychnova pøišel: Vaše podobizna v pozlaceném rámeèku (co jediný obraz v mé komnatì) na stìnì visí, a kdy¾ Vás samu nevidím, aspoò se tìším Vaším obrazem, který jest jedinou dru¾kou mé samoty.
3. února 1870: Jak jsem Vám ji¾ døíve psal, vyuèuji také zde dvì dívky zámo¾ného mìš»ana, jeho¾ paní vzdìlaností vyniká daleko na referentku a také svou vytøíbenost ducha tak na odiv nestaví, jako tato. Zdejší vyšší škola rozplynula se v niveè a zøídí se teprv za 1 a 1/2 léta, a¾ bude národní škola dle nového zákona doplnìna.