Støípky z mocnáøství
vám nabízíme neuèesanì a na pøeskáèku. Kyvadlo odporu k Rakousku se u¾ pøesunulo na opaènou stranu, a tak i ty støípky jsou spíše vlídné a úsmìvné…
Ferdáèek
Tahle zvláštní a vlastnì skoro tragická postava z dynastie Habsburkù mi dlouho le¾í v hlavì. U¾ jsem psal o šílené výchovì korunního prince Rudolfa, ale obìtí zupáckých metod výchovy urèitì nebyl jenom on. Také císaø Ferdinand I., nìkdy zvaný Dobrotivý, si u¾il své.
Budoucí císaø, korunní princ Ferdinand Karel Leopold Josef František Crescentia (1793 – 1875), sedìl na císaøském trùnu jenom krátce jako Ferdinand I. Ovšem nenechte se zmást, uherským králem byl korunovaný jako Ferdinand V. A byl také posledním korunovaným èeským králem 1836. Jeho vláda opravdu dlouho netrvala, nìkolikrát jsem se tady u¾ zmínil, ¾e v roce 1848 ho na císaøském trùnu støídal jeho synovec František Josef I. A po krátkou dobu jeho vlády vlastnì øídil zemi Klemens Metternich. Jeho císaøský ¾ivot byl tedy vpravdì jepièí, ale jeho lidský èas stojí za zaznamenání.
V man¾elství císaøe a uherského a èeského krále Františka I. a Marie Terezie Neapolsko-Sicilské patrnì kulminovaly genetické potí¾e tohoto rodu. Byli bratrancem a sestøenicí 1. stupnì, vlastnì ze stejných prarodièù. Mladý korunní princ byl od poèátku sledován s velkými obavami. Jeho teta a matka pozdìjšího císaøe Františka Josef I., arcivévodkynì ®ofie, o nìm jako o idiotovi hovoøila od poèátku. Sami posuïte, zda za tím byly i zájmy jejího syna.
Budoucí císaø nedostal do vínku zrovna dobrý vklad sudièek. Trpìl epilepsií, tady padoucnicí, a aèkoliv je to asi skuteènì podivné posti¾ení mnoha geniù, budoucí císaø na génia v dìtství nevypadal. Nedokázal sám ani vyjít po schodech a tehdejší lékaøská vìda ho léèila klidem a nudou. Potom byl k chlapci povolán nový vychovatel, František Maria von Steffaneo-Carnea, a tohle jméno bychom si mìli zapamatovat. Aè nevybavený souèasnými znalostmi medicíny, spíše intuitivnì zaèal rozvíjet následníkovy schopnostmi, velmi podporován matkou, Marií Terezií Sicilskou. Po smrti matky ovšem skonèilo i pùsobení dobrého vychovatele, proto¾e šarlatáni na císaøském dvoøe pochopitelnì schopného ze svého støedu vypudili.
Mìøeno s odstupem, schopnosti budoucího císaøe patrnì nebyly tak tragické. Mìl zjevnì talent na jazyky, zvládl jich pìt a znal prý i základní èeské fráze. Jako císaø získal pøezdívku Dobrotivý, proto¾e byl známý vlídným chováním k podøízeným. Mìl vlastnì také štìstí na ¾eny ve svém ¾ivotì. I po brzké smrti jeho matky se další dvì man¾elky císaøe Františka I o následníka trùnu staraly s péèí skoro pøíkladnou.
Zdá se, ¾e i Ferdáèkova man¾elka, sardinská princezna Marie Anna Karolína, byla excísaøi dobrou man¾elkou, aèkoliv mo¾ná víc svého èasu trávila v rodné Itálii. A ještì k tomu Ferdáèkovi. Svùj ¾ivot do¾íval v Praze na Hradèanech a na svých panstvích v Ploskovicích a Zákupech. Mezi Pra¾any prý byl velmi oblíben pro laskavost a vstøícnost a také hezký vztah k dìtem, kterým z koèáru i na procházkách rozdával rùzné pochoutky. Stejnì jako almu¾ny pro chudé. Proto se pro nìj ujala tak vlídná pøezdívka.
Ferdáèek se v Praze dokonce pøehoupl svým vìkem pøes osmdesátku. Jeho ¾ivotní pou» skonèila na Pra¾ském hradì a tohle spojení Hradèan s císaøským rodem Habsburkù asi patøilo k tìm lepším.
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora