Základní příjem

Utopie nebo řešení?

Svůj nedávný článek Media bez servítků   jsem zakončil slovy, že knížka nutí čtenáře k zamyšlení nad současností i budoucností. Napsal jsem, že směr současného vývoje nedokáže předpovědět s velkou mírou pravděpodobnosti nikdo. Patrně ani ti, kdož stojí v pozadí, na vrcholu moci a vrtí lidskou myslí. Poté, co jsem opětně narazil na zajímavý film Základní příjem, musím svá slova poopravit. Nabízí se v něm promyšlené řešení nejen současné finanční, hospodářské i politické krize současného kapitalistického systému, ale zejména stoupající nezaměstnanosti. Nejde při tom ani o revoluci, ani o komunismus, ani o odstranění soukromého vlastnictví.

Co je to ten základní příjem?
„Základní nepodmíněný příjem je označení pro pravidelnou peněžní dávku vyplácenou ve stejné výši všem občanům státu. Jak název naznačuje, vyplácení takové dávky by nebylo podmíněné ničím dalším, jde o dávku zcela nezávislou na příjmech, sociální situaci apod.“ (Wikipedia)

Myšlenka všeobecného základního příjmu sahá svými kořeny až do poloviny devatenáctého století a je inspirována Charlesem Fourierem. Dnes však už v sobě nemá nic utopického. O tomto neobvyklém pokusu o sociální spravedlnost ve společnosti se diskutuje v Severní Americe (na Aljašce se uplatňuje už od r. 1999), v Brazílii, tam to mají dokonce ve vládním programu, v Jihoafrické republice, ale i v Evropě, zejména v SRN a Švýcarsku. U nás je základní příjem součástí programu Pirátské strany, na Slovensku ji propaguje předseda SaS R. Sulík.

Základní myšlenka tkví v tom, že máme ústavou zajištěna základní práva, která nám mají umožnit svobodně žít, vyjadřovat se, pracovat a vytvářet hodnoty. Základní právo každého z nás je důstojně žít, mít kde bydlet, mít co jíst, mít možnost se vzdělávat, atd. Dalo by se to srovnat s dobou, kdy osvobodili otroky a každý dostal právo mít svou půdu, aby byl soběstačný a mohl se uživit. Dnes bychom také měli mít nárok na svou půdu, ale v podobě základního příjmu. A to nejen pro pracující střední vrstvu, která sice pracuje, ale zpravidla jen pro účely obživy a základního zajištění, ale také pro mladé, kteří právě vstupují do života, jsou plní ideálů a nápadů, jak a co kde vylepšit a zvelebit, a samozřejmě také pro starší občany, kteří společnosti přinášejí zkušenosti a hodnoty zralých lidí.

V ekonomickém systému moderních společností jsou pracovní místa jedním z nejvýznamnějších nedostatkových zdrojů. Tím lze zdůvodnit po odpočtu základního příjmu progresivní zdanění lidí pracujících ve prospěch těch, kteří pracovní místa nemají. Znamenalo by to získání příjmu pro mladé, chudé, rodiny s dětmi, důchodce a rapidní snížení příjmu horní skupině obyvatel, která akumuluje největší část.

Tady vyvstává otázka, kdo by ještě pracoval, když by nemusel. V SRN udělali průzkum, a zjistili, že 80 % lidí by pracovalo i v případě, že by jim základní příjem zajistil existenci. Někteří připustili, že by nějakou dobu volný čas využívali jinak, ale pak by stejně nastoupili do práce. Další část respondentů odpověděla, že by pracovala na částečný úvazek, jiní se vyjádřili, že by pracovali jinde, v oboru, který by je těšil, a byli tam prospěšnější. I mnozí z těch (60%), co si život bez práce nedovedou představit však dodali, že ostatním nevěří, že by z příjemců nikdo nepracoval, což je smutná nedůvěra, která neodpovídá výsledkům výzkumu.

V současné době mizí v ekonomicky vyspělých státech pracovní místa a tento trend bude pokračovat. Lidé po generace dřeli, vymýšleli a usilovali, aby jednou pracovat nemuseli. Ta doba přichází. Téměř na všech pracovištích za člověka pracují výkonné a sofistikované stroje, v řídicích složkách počítače, které neustále potřebu lidské práce snižují. Stroje pracují levněji, rychleji a efektivněji. Lidé se snaží ostrými lokty vydobýt si své místo na slunci, získat obživu a uchovat si práci. Práce však bude stále méně a její plody, namísto aby patřily lidem všem, si přivlastňuje jen nepatrná hrstka boháčů.

Pak je tu další otázka, kde na základní příjem vzít peníze.
Mezi možné zdroje patří daň z příjmu, ale i ekologická daň, daň z půdy, z energie, z přidané hodnoty, daň za mezinárodní finanční transakce či ze zisků státně vlastněných firem. Odpověď je však trochu složitější a netroufám si ji tady vysvětlit. Zastánci teorie základního příjmu odpověď znají a podrobně ji vysvětlují. Chcete-li ji znát i vy, nezbývá než si udělat na sto minut čas a pustit si o tom film.
http://media.bloguje.cz/772701-zakladni-prijem.php  - nebo
www.mustwatch.cz/film/zakladni-prijem/  

Protože vím, že mnozí nechtějí, nebo neumějí vyslovovat své názory, ať už kladné či záporné otevřeně a písemně, vybral jsem jich několik na ukázku z jiných webů.

Anonym:
Toto je dost dobrééé! Chtělo by to nějakou politickou stranu založit a mít základní příjem jako hlavní myšlenku. Občané by byli proti sobě, kdyby ji nevolili. A vzali bychom vítr z plachet i socanům apod.

Trast:
...obavám se, že bílej muž ve své podstatě není reformovatelnej ( celá jeho historie je o jednom módu, který dneska cyklicky kumuluje, aby po potřebném masakru nabral opět vítr do plachet), chce to prostě jinou zdegenerovanou opici, která by se na zadní stavěla v jiným pralese - naše prožitá stigmata zásadně vylučují podobný způsob existence, bohužel...)

Troll:
Ten film by bylo potřeba dostat do televize, nejlíp do hlavního vysílacího času a vyvolat všeobecnou diskusi. Kdo znáte někoho, kdo má vliv na tvorbu programu nejlíp v ČT nebo i jinde, nechť se jej snaží s filmem seznámit. Rozesílání linku na všechny strany by mělo být takovou samozřejmostí jako je dýchání.

Penzista:
Zdravím. Ti "vládnoucí" na vrcholku pyramidy Vás ovládají a zotročují pouze skrze jimi implantovanou falešnou moc distribuovanou peněžními poukázkami bez reálné hodnoty, sloužící pouze k přenosu ekonomického výsledku pracujících v reálném čase do kapes těch na vrcholku pyramidy různými sofistikovanými finančními instrumenty apod. Peněžní příjem běžného pracujícího nelze zhodnotit v dlouhodobém horizontu na reálnou hodnotu penzijním připojištěním ani ničím jiným, protože systém už je od nich takto asi 100 let nastaven: inflace, různé opakující se malé a větší krize až po hyperkrizi. Peníze jsou jeden z největších vynálezů lidstva zjednodušující mu život, ale byl zneužit a zprofanován povýšením na božstvo. Když si toto lidi kolektivně uvědomí (a nic jiného jim nezbude) jejich "moc" se rozplyne jako pára nad hrncem a ani nebudou muset být násilně odejiti. Zatím změny vždy probíhaly negováním starého systému a přehnaným očekáváním od nového. Nikam to nevedlo. Změna, která má být úspěšná, nemůže být důsledkem Revoluce, ale Evoluce.

ZMĚŇ SVOJE MYŠLENÍ A ZMĚNÍŠ TÍM SVĚT!

Ivo Krieshofer