Miroslav Sígl
Události – pravdy – zrady – nadìjí
1967 - 1971
Základem knihy je pùvodní dobovì nazývaná „magnetka“ (110 stránek), která vyšla pod názvem Na vlnì 490 metrù bezprostøednì po listopadových událostech 1989 ve vydavatelství Naše vojsko v èervnu 1990 v neuvìøitelném nákladu 140 000 výtiskù a ve slovenštinì 80 000 výtiskù. Byla jednou z prvních, které líèily události osudového roku 1968 a zejména pøepadení naší republiky v srpnu 1968. V té dobì sehrál svou významnou úlohu Svobodný vysílaè, narychlo instalovaný v hloubìtínském podniku Tesla, kde se vyrábìly rozhlasové vysílaèe, a v nìm¾ televizní redaktor Miroslav Sígl zorganizoval rozhlasové vysílání, kdy¾ televizní obrazovky potemnìly.
Kní¾ka se stala souèástí mnoha knihoven, nechybí v Ústavu pro soudobé dìjiny Akademie vìd ÈR, jeho¾ autoøi se na ni èasto odvolávají a citují ve svých pùvodních dílech. Mnohokrát za tu dobu bylo autorovi naznaèeno, aby pøistoupil k jejímu novému vydání. Ètyøicáté výroèí událostí let 1967-1971 o¾ivilo vše dìjinné a osudové, vynoøila se znovu pobídka, nedat zapomenout na Svobodný vysílaè, který se pravidelnì ozýval s heslem Jsme s vámi, buïte s námi! v srpnových dnech 1968. Autora to pøimìlo vrátit se k bohatým archivním záznamùm, dopisùm a dokumentùm z minulých let, aktuálnì je doplnit, pøièem¾ základní data zùstávají ve své autentické a chronologické podobì tak, jak k dìjinným událostem docházelo, odpovídají tehdejším reáliím, na nich¾ nebylo nutné cokoliv mìnit.
Hrdinná epopej, vylíèená na stránkách této kní¾ky, má v sobì mimoøádnì silnou vypovídací hodnotu. Dokonce titul pùvodní kní¾ky nezmizel ani z internetových stránek, kde ji hledají souèasní zájemci, proto¾e v antikvariátech není k sehnání. Ve vzpomenutém Ústavu pro soudobé dìjiny Akademie vìd ÈR mají od autora bohatou dokumentaci z tìch dnù, obsahující na tisíc historických podkladù, které tam odevzdal ji¾ v roce 1993 a jejich dìkovný dopis patøí v jeho archívu k nejvzácnìjším.
Pøi své práci mìl novináø a spisovatel Miroslav Sígl mo¾nost setkat se s mno¾stvím obìtavých, odhodlaných a poctivých lidí, ale také s tìmi, kteøí neunesli tíhu totalitních let. Je rád, ¾e ještì ve svých 82 letech mohl pøispìt ke vzpomínkám a svìdectvím, o jaké byl v posledních letech ¾ádán bezpoètem mladých posluchaèù vysokých škol a jejich spoleèenskovìdních fakult. Pro¾il Masarykovu první republiku, okupaci fašistù i totalitní vládu komunistù. Je vdìèný všem, kteøí se zaslou¾ili o znovunabytí svobody v naší zemi.
MIROSLAV SÍGL
(*25. záøí 1926 v Obøíství, bývalý okres Mìlník), novináø a spisovatel.
V dobì nacistické okupace organizoval ilegální seskupení Masarykova kulturní generace a hned po válce se stal redaktorem Mladé fronty. V roce 1957 spoluzakládal týdeník Hospodáøské noviny a vedl nìkolik tvùrèích týmù v Televizních novinách. Hned zkraje padesátých let byl zbaven novináøského pùsobení, dva roky z toho byl ve vojenské základní slu¾bì, stejnì tak po roce 1968 byl existenènì posti¾en, zejména proto, ¾e po aktivním zapojení do událostí „Pra¾ského jara“ øídil v srpnu 1968 rozhlasové vysílání v tzv. Svobodném vysílaèi Jsme s vámi, buïte s námi! Ten slou¾il pøedevším státním a stranickým orgánùm v období XIV. Mimoøádného sjezdu KSÈ a následujícím událostem do doby, ne¾ se vrátili internovaní a pora¾ení ès. pøedstavitelé z Moskvy.
V letech 1971–88 pracoval jako øadový referent v Ústavu technického rozvoje a informací v Praze, za rozšiøování samizdatových Lidových novin byl vyslýchán StB a propuštìn ze zamìstnání.
V listopadových událostech stál u zrodu Syndikátu èeských novináøù a Klubu novináøù Pra¾ského jara ´68, kde øídil Media¾urnál a tiskový zpravodaj. Byl rovnì¾ spoluzakladatelem Spoleènosti vìdeckotechnických parkù, pozdìji Asociace inovaèního podnikání, kde rovnì¾ vedl deset let odborný èasopis. Ve své rodné obci byl nìkolik let kronikáøem do doby, kdy v srpnu 2002 pøišel zde o svùj rodný dùm.
Je èlenem Masarykova demokratického hnutí (èlenem redakèní rady periodika ÈAS), Masarykovy spoleènosti, Spoleènosti Viktora Dyka, Syndikátu novináøù ÈR, Obce spisovatelù a Klubu autorù literatury faktu, dále èlenem FITES (Svaz filmových a televizních tvùrcù).
Z jeho literární a odborné tvorby (od 12ti let pøispìvatel dìtských èasopisù, úèastník básnických soutì¾í), autor vysokoškolské uèebnice ®urnalistika – Organizace redakèní práce (Svaz ès. novináøù, 1966), Slovník nové soustavy øízení (ÈTK, 1966), Na vlnì 490 metrù (Magnet-Press, 1990), Ze šuplíku (básnì, 1990), Ba»ova prùmyslová demokracie (editor, 1990), Byli jsme pøi tom (úèast na sborníku,1993), Generace 45 (spolu s Jaromírem Hoøcem, Riopress 1997), Co jsem mìl na srdci (básnì, 1997), Mìlnický Pegas (sborníky vítìzných prací, 1997), Pegasí poetník (sborníky, úèast 1998-2008), Etudy z domova (básnì, 1999), Svému mìstu a kraji (redakce a úèast na sborníku, 1999), Osobnosti a osudy obce (odmìnìno v celostátní soutì¾i autorù literatury faktu Miroslava Ivanova, 2000), Opustíš-li mne, nezahynu (k 70. výroèí úmrtí Viktora Dyka, 2001), Ach, kdyby… – básnì, 2001), sborník Podbezdìzský buditel (2002), dramatické pásmo Máchovské preludium (2002), U nás doma (roèenky 1996 – 2002), Souznìní (úèast na sborníku, 2002), Kam jste se podìli (editor sborníku pøedèasnì zemøelých autorù, 2003), Co víme o smrti – populárnì nauèná encyklopedie (2006), Kdo byl a je kdo: Mìlnicko-Kralupsko-Neratovicko (Libri, 2006), Almanach èeských novináøù 1989–2008 (Libri Praha 2008).