Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Bohumila,
zítra Judita.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Od ly¾ování pøes kulomet k „milionáøi“ Èechovi

 

Nejen o kristiánce, taxlu a telemarku se Zbyškem Støedou, trojnásobným vítìzem Poháru Orlických hor v letech 1948-1951.

 

Pøedstavme na obrázku z února 2009 Zbyška Støedu, svi¾ného 90letého obèana Rychnova nad Knì¾nou (*1919), pùvodem z Hronova - tam jako malý kluèina v èervenci 1926 oficiálnì vítal T.G. Masaryka; odtamtud pak prezident pøijel do Rychnova nad Knì¾nou, ale to u¾ je jiná kapitola. Od pìti let jezdil na ly¾ích jak v krásných terénech okolí, tak pøi zájezdech do Pece a Špindlerova Mlýna. To v dobì, kdy v Krkonoších ve 30. letech minulého století podnikali túry po høebenech høebenáèi a zaèalo se louèkaøit. Technika jízdy louèkaøù, to byly elegantní sjezdy šusem, zakonèené kristiánkou, taxlem nebo populárním telemarkem. Nové ly¾e a hlavnì vázání se spodním tahem pak zdokonalily techniku jízdy v alpském stylu.

 

 

 

Úvodem – píše se èervenec 2009, pár dní pøed Vašimi 90. narozeninami - prosím o pár slov k zaèátkùm Vaší závodnické kariéry.
Jako student v létech 1936-40 jsem jezdil za LZK Mladá Boleslav a støední školu jen sjezdové závody. Po studiích jsem pracoval v Praze a jezdil na ly¾ích za LK Brouk a Babka (Bílá labu»), tehdy velmi populární klub, který anga¾oval øadu krkonošských mladíkù - ly¾aøská esa Šimùnka, Buïárka, Valeše a Seligra v rámci svých obchodních aktivit.

 

A pak pøišly Orlické hory.
V roce 1944 jsem se o¾enil a pøestìhoval do Skuhrova nad Bìlou a i tam díky pochopení Ing. Josefa Porkerta, majitele továrny, jsme mìli mo¾nost trénovat sjezd a slalom na krátkém, asi 250 metrù dlouhém lesním prùseku s pìti zatáèkami nad plovárnou, tehdy ještì se studentem Jirkou Šlitrem. Mimochodem - Josef Porkert byl jeho strýcem. Po skonèení války jsme zaèínali objevovat sjezdové terény i na Orlických horách, nejprve na stráních kolem Panoramy a pozdìji v Zákoutí u hotelu Praha a Alba, kopec Maruši. Tam zaèaly jezdit malé skupiny vyznavaèù sjezdového ly¾ování z Dobrušky (Vacek, Forejtek), Tøebechovic pod Orebem (Milan Bílý), Nového Mìsta nad Metují (Hartman, Kavan), Solnice (Faist, Jetel) a nebývalo nás víc ne¾ 20 a¾ 30. Kopec jsme si nejdøív pìknì ušlapali a pak se teprve jezdilo a nahoru šlapalo.

 

Pohár Orlických hor býval pojem.
První sjezdový závod se jel na Maruši v roce 1948 pod názvem „Pohár Orlických hor“ a prvním vítìzem se stal Beda Pinkava z Náchoda, ten pohár byl putovní a po tøech vítìzstvích v letech 1948- 51 je v mém dr¾ení. Další, ji¾ velké závody v 50. letech pak pravidelnì poøádaly kluby Ko¾ena Tøebechovice pod Orebem, Stavostroj Nové Mìsto nad Metují, ale hlavnì Sokol Dobruška. Všechny tyto podniky vy¾adovaly veliké úsilí poøadatelù pøi úpravách trati a organizaci - vleky tehdy nebyly a vše se šlapalo pìšky.

 

Mimochodem: Èím se mazalo?
Sjezdaøské vosky, hlavnì na pøevá¾nì vlhký sníh v Orlických horách, byly vzácností. A teï na sebe nìco prozradím - vosky na sjezd jsem si vyrábìl sám ze smìsi parafinu a slévaèského grafitového prášku. Na vlhkém snìhu jely znamenitì.

 

Prý má nìco spoleèného ruský kulomet Maxim se sjezdovkou na Øíèkách.
Postavením prvního ly¾aøského vleku a závodní sjezdovky u deštenského hotelu Alba se potvrdila vhodnost terénu pro sjezd i slalom, ale otevøely se i obrovské mo¾nosti rekreaèního ly¾ování na Orlických horách. A k Vaší nará¾ce: V roce 1947 jsem prodìlával vojenský výcvik v aspirantské škole v Rokytnici v Orlických horách. Ten rok bylo pøíšerné sucho a horké léto a my jsme tahali ruské kulomety Maxim po horách. Pøi jednom usilovném pochodu Rokytnice v Orlických horách - Øíèky prohlásil èlen naší èety na úpatí nynìjší sjezdovky: „Pánové, tam nahoru u¾ ten krám nevytáhnu, tady postavíme sjezdovku.“ Byl to Ruda Pavel, výborný ly¾aø z Ústí nad Orlicí, který to také dokázal a zalo¾il tak tradici ¾ákovských mistrovství ve sjezdu a slalomu na Orlických horách.



Vaše rodina má nìco spoleèného s hercem Vladimírem Èechem, který uvádìl na TV Nova populární poøad Chcete být milionáøem.

Jeho dìdeèek stejného jména a pøíjmení Vladimír Èech - tady ho vidíte na fotografii - se narodil v Rychnovì nad Knì¾nou, vystudoval zde tkalcovskou školu a odtud pøešel do pøádelny v Hronovì. Tam se seznámil se svou budoucí man¾elkou Jeannetou, rozenou Stelzigovou, a pøešel s ní jako øeditel textilní továrny do Lod¾e. V tomto polském mìstì se jim narodila dcerka Jarèa, man¾elství se však rozpadlo, Vladimír Èech si vzal za ¾enu Rusku a první man¾elka s malou holèièkou se vrátila domù do Hronova. Tam krátce nato zemøela a dìvèe bylo vychováno v rodinì její tety, tedy mé maminky, spolu se mnou; tady nás vidíte na spoleèné fotografii. „Kdy¾ jí bylo 18 let, objevil se u nás v Hronovì nìjaký pán, to jsem zrovna odjí¾dìl na študie, a chtìl u nás bydlet, ale tatínek mu øekl, ¾e to nepøichází v úvahu. Byl to její nevlastní bratr, otec souèasného herce Vladimíra Èecha,“ dodal.

Josef Krám 

Další èlánky autora
Já chci také hvìzdu
Zmiják
Políbila ji múza
Pium falsum
Byl Ferda Mravenc v Rychnovì?
Rozhovor s Luborem Boøkem
Unikátní nález
O Rychnovácích, co unesli váleènou loï
Bezruký Frantík 
Nejen o kristiánce
Padna na Jelenu
Rychnov není v Rusku
Jetti v hrobì
K narozeninám Lubora Boøka
Za Jiøím Šlitrem
Být profík se vyplatí
Jsem pohyblivý jako veška
Katovna v pustém lese
Hoøeòák z Lázní Bìlohrad
Hrabalení aneb Blecha z Rychnova
Muzeum hraèek
Interview over sea
O Jiøím Šlitrovi a garmošce
O støele Littlejohn
Co se musí stát?
Profesor s hlavou Hadrem ovázanou
Ohlédnutí za 35. folklorními slavnostmi pod Zvièinou
Èrven druhý
Pod fùrou hnoje do Ameriky
Proè máme Dobrovského
Jetti v Rychnovì

 



Komentáøe
Poslední komentáø: 29.07.2009  15:19
 Datum
Jméno
Téma
 29.07.  15:19 imraL