Lysá hora - královna Beskyd

Neobyčejná hora s několika zajímavými NEJ.

NEJvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1323 m n. m.). Následují vrcholy Smrk (1276 m), Kněhyně (1257 m), Čertův mlýn (1206 m), Radhošť (1129 m), Travný (1203 m).

NEJznámější postavou Lysé hory je loupežník a mstitel Ondráš. Podle pověstí našel na svazích v těžko přístupných skrýších Lysé hory bezpečný úkryt se svou chasou. Zbojník Ondráš, syn rychtáře Šebesty z Janovic, provozoval začátkem 18. století v této oblasti zbojnické řemeslo, mstil křivdy pánů, spáchané na poddaném lidu. Pro peníze byl nakonec zabit nejbližšími přáteli.

NEJstarší turistickou chatou na Lysé hoře byla „Albrechtova chata“, otevřena 21. července 1895. Koncem roku 1933 byla dokončena stavba noclehárny Beskidenvereinu, později zvaná „Kamenný dům“. První česká „Bezručova chata“ byla dokončena roku 1934 a pro veřejnost slavnostně otevřena v červnu 1935. Po znárodnění vytvořily obě chaty jeden celek pod názvem „Bezručova chata na Lysé hoře“. V bývalé „Albrechtově chatě“ restaurační provoz zanikl a stala se pouze ubytovnou. Ubytovna „Kamenný dům“ připadla po skončení války spojům a patří jim dodnes. Obě chaty v sedmdesátých letech do základu vyhořely, německá v roce 1972 a česká v roce 1978. V lednu 1997 vznikla Nadace Lysá hora, která pod heslem „turisté sobě“ si vzala za cíl obnovení historické „Bezručovy chaty“ na Lysé hoře. Základní kámen byl položen přesně na den dvacet let po té, co vyhořela původní „Bezručova chata“ 11. března 1998. Chata měla být zprovozněna do jednoho roku, dosud se záměr nepodařilo realizovat.

NEJčastěji jsou na vrcholu členové Klubu přátel Lysé hory, který vznikl roku 1980. Během let se rozrostl na několik set členů. Stát se jím mohl každý, kdo absolvoval za rok nejméně 25 výstupů, nebo kdo během pěti let vystoupil stokrát na vrchol Lysé hory. Zájem o výstupy byl takový, že někteří jednotlivci vystoupili na vrchol denně, za rok tedy 365krát. Podle nepsaných pravidel získal „lysař“ za sto výstupů bronzový odznak, za 250 stříbrný a za 500 výstupů zlatý. V roce 1997 bylo na padesát držitelů zlatého odznaku, ročně jich bylo udělováno přibližně sedm. Klub přátel Lysé hory měl členy mezi domácími turisty, ale také z celé Moravy, Prahy a dokonce i ze Špindlerova Mlýna.

NEJvýše umístěnou meteorologickou stanicí Moravskoslezských Beskyd je na Lysé hoře. První pozorování počasí bylo prováděno od roku 1897 a prvním pozorovatelem byl Jaroslav Winkler, „Restauratent“ z Albrechtovy chaty. Záznamy byly prováděny německy, až od listopadu 1918 jen česky. Veškeré pozorování a měření bylo ukončeno 30. dubna 1940 a obnoveno na jeden měsíc až v lednu 1942. Od srpna 1944 začali počasí pozorovat němečtí vojáci, obsluhující na Lysé hoře zesilovací stanici rádiového spojení. Dne 31. prosince 1944 však pozorování a měření s blížícím se koncem války definitivně skončilo. Leteckou meteorologickou stanici zřídili na Lysé hoře koncem května 1946 vojáci československé armády. Zprávy o počasí byly podávány velmi nepravidelně a teprve 25. února 1947 v 7 hodin SEČ začalo první „řádné“ pozorování. V roce 1954 byla dokončena stavba zděné budovy pro potřeby meteorologické stanice. V tomto roce byla stanice obsazena profesionálními pozorovateli. Pravidelné měření a pozorování počasí a předávání zašifrovaných meteorologických zpráv začalo v nové budově meteorologické stanice 6. října 1954 v 7 hodin SEČ. Od 1. ledna 1969 byl na stanici zaveden nepřetržitý 24ti hodinový provoz. V lednu 1990 skončilo předávání zpráv pomocí radiostanic a do provozu byl uveden dálnopis, čímž se předávání zpráv značně zjednodušilo. V březnu 1991 byla stanice vybavena počítači i tiskárnami, čímž se šifrování a předávání zpráv dále zjednodušilo, pořizování klimatických výkazů se značně zrychlilo a usnadnilo.

NEJdrsnější klima z celých Moravskoslezských Beskyd panuje právě na Lysé hoře. Lysé hoře. Průměrná teplota vzduchu je zde 2,8 st. C. Absolutní maximum teploty vzduchu 29,4 st. C bylo na Lysé hoře 5. července 1957, absolutní minimum mínus 30,9 st. C dne 9. února 1956. Průměrně ročně spadne na Lysé hoře 1358 mm srážek. Maximum srážek za měsíc 569 mm spadlo v červenci 1913, minimum necelé 2 mm v říjnu 1951. Na Lysé hoře je průměrně za rok 224 dnů se srážkami (nejvíce v květnu, nejméně v září). Absolutní maximum spadlých srážek za den 200,00 mm bylo 19. července 1949 (tj. 200 litrů vody na plochu 1 m čtverečního povrchu země). Průměrně za rok napadne na Lysé hoře 521 cm sněhu; nejvíce 959 cm nasněžilo v zimním období 1952/53, nejméně 245 cm v zimním období 1924/25. Nejvíce sněhu napadne v únoru (až 93 cm), absolutní maximum 290 cm napadlo v březnu 1939. Na Lysé hoře sněží průměrně 108 dnů v roce, ale v zimním období 1974/75 sněžilo celkem 213 dnů. Slunce na Lysé hoře svítí průměrně za rok 1558 hodin; průměrně v roce je na Lysé hoře 113 dnů bez jakéhokoliv slunečního svitu. Větry převládají na Lysé hoře západní, průměrně v roce je na Lysé hoře 171 dnů s vichřicí (nejčastěji v prosinci a lednu). Bouřky se na Lysé hoře vyskytují 37 dnů v roce, nejčastěji v měsíci červnu.

NEJvýše položený okrsek Horské služby je na Lysé hoře. Vznik okrsků Horské služby v Beskydech: 1951 - Ráztoka; 1952 - Staré Hamry; 1954 - Rožnov, Javorový, Velký Polom, Lysá hora; 1960 - Velké Karlovice, Vsetín. V dubnu 1954 na shromáždění v Luční boudě v Krkonoších došlo k reorganizaci Horské záchranné služby. Záchrana v horách byla zařazena k tělovýchově a dostala současný název HORSKÁ SLUŽBA.

NEJvíce obětí Moravskoslezských Beskyd je právě na Lysé hoře, jak dosvědčují četné pomníčky. Oběti Lysé hory a Beskyd připomíná velký dřevěný kříž, umístěný poblíž turistické cesty pod vrcholem.

NEJvýše postavený televizní vysílač v Moravskoslezských Beskydech je na Lysé hoře. Stožár TV vysílače vytváří charakteristickou dominantu kuželovitého vrcholu Lysé hory. Jeho výstavba začala v roce 1973 a dokončena, včetně úprav, byla v roce 1984. Vysílání televizního signálu bylo zahájeno 1. 3. 1980, tehdy II. televizní program na 37. kanálu. Výška objektu je 78 m.

NEJpůsobivější zážitek z návštěvy Lysé hory poskytne za pěkného počasí panoramatický rozhled. Znalci v záplavě níže položených vrchů a vrcholů bezpečně rozpoznají Malou Prašivou (706 m), Prašivou (843 m), Čupel (860 m), Kyčeru (769 m). Javorový (1032 m), Velkou Čantoryji (995 m), Travný (1203 m). Dokonce zahlédnou štíty Belanských Tater, Vysokých Tater a Západních Tater, pohoří Malé Fatry, Klačanskou Maguru (1368 m) a vrch Čudácká (827 m). Směrem k západu Radhošť (1129 m), pohoří Vsetínských vrchů a mírně zvlněnou "javornickou linku" pohoří Javorníky. Vršení kopců a hor, prokládaných údolími, připomíná čeření mořského příboje. Vítr si tady hraje v korunách stromů a paství oblaka v modrojasu oblohy. Tady člověk postojí v pokoře i v úžasu.

Text a foto: Richard Sobotka

Popisky k foto:

Lysé hoře dominuje televizní vysílač.
Kříž pod vrcholem na památku obětí Lysé hory a hor. 
Nástupištěm k výstupu na Lysou horu je nádraží ČD ve Frýdlantě nad Ostravicí. 
Verše Petra Bezruče na patě televizního vysílače výstižně charakteruizují Beskydy.