Podle občanského kalendáře má dnes svátek Zbyněk. Podle jedné varianty je domáckou formou jména Zbyhněv, jež lze vyložit jako posilující hněv.

Jméno Zbyněk se v Čechách používá po staletí. Nejvíce je proslavil český rod pánů Zajíců z Hazmburka, kde jich bylo požehnaně. Nejznámějším z nich byl Zbyněk, který roku 1403 usedl na arcibiskupský stolec. Spíše než knězem však byl válečníkem. Zpočátku přál i Husovým reformám, ale doba byla zlá. Církev měla tři papeže a král Václav IV. nařídil pro jistotu neuznat ani jednoho. Arcibiskup však jeho rozkazu neuposlechl a raději uprchl. Avšak již roku 1409 se před králem pokořil a společně uznali za papeže Alexandra V. Pak vše vzalo rychlý spád.

Arcibiskup odsoudil učení Viklefovo, a tím i Husovo. Toho dal navíc do klatby. Král Václav IV. s tím nesouhlasil a za trest zabral všechny církevní poklady. Zbyněk začal mít v Čechách horkou půdu a chtěl uprchnout do Uherska. Po cestě však onemocněl a 28. září 1411 zemřel v Bratislavě. Na pohřbu prohlásil sám Mistr Jan Hus, že si Zbyňka vysoce vážil, a jen litoval, že dal na špatné rady jiných.

Podle církevního kalendáře se dnes připomíná Benno z Míšně, patron Mnichova, Altbayernu a drážďansko-míšeňského biskupství, který se stal také ochráncem rybářů a soukeníků. Narodil se roku 1010 v Sasku nebo Durynsku ve významné šlechtické rodině. Vybral si však duchovní dráhu a roku 1040 přijal kněžské svěcení a krátce na to i úřad opata v Hildesheimu. Proti jeho vůli jej roku 1066 jmenovali biskupem v Míšni. Přestože zpočátku úřad odmítl, byla doba jeho episkopátu pro celou diecézi požehnáním. Nechal vystavět kostely a kláštery a obrátil mnoho pohanů na křesťanství. Nesouhlasil však s válečnými akcemi císaře Jindřicha IV. v Sasku a ten ho dal na rok uvěznit. Roztržka mezi nimi se dále prohlubovala, až jej v roce 1085 panovník z biskupského úřadu sesadil. Teprve po uplynutí tří roků se mohl Benno opět vrátit. Od té doby se věnoval obracení slovanských pohanů, což mu později vyneslo titul "apoštol Slovanů". Zemřel v požehnaném věku 16. června roku 1106 v Míšni a v roce 1523 jej papež Hadrián VI. svatořečil. Jeho nejznámější zobrazení je malba od Johanna Michaela Rottmayra v Mnichově.

Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.