Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Stvoøení svìta (3)
 
V rádoby vìdeckém sondování vzniku svìta a naší Zemì se ocitáme asi uprostøed tvoøení Bo¾ího. I kdy¾ Bùh mo¾ná neznal naše souèasné dìlení prehistorie, faktem zùstává, ¾e nìkdy na pøelomu prahor a prvohor se na Zemi objevují první ¾ivoèichové, samozøejmì v moøi. Ve všech geologických epochách se støídala klimatická období velmi teplá a velmi studená, a zmìny byly pro nás nepøedstavitelné.

 

V dobách ledových èasto znaènì narùstaly kontinentální ledovce, v dobách meziledových pak nìkdy pravdìpodobnì zmizely i polární ledovcové èepice! Rozdíly v globálních prùmìrných teplotách byly více ne¾ deseti stupòové, hladina svìtových oceánù klesala a stoupala obèas i o nìkolik desítek  metrù. Teplá i studená období mohla být jak vlhká, tak i suchá. A ka¾dá klimatická zmìna pøinesla výraznou zmìnu jak do vývoje rostlinstva, tak i ¾ivoèichù. A mo¾ná nìkoho pøekvapí, ¾e vlastnì právì z tìch klimatických zmìn tì¾íme dodnes. Vdìèíme jim toti¾ jak za naše zásoby èerného i hnìdého uhlí, tak i za zásoby ropy a zemního plynu. Všechny tyto souèasné zdroje energie toti¾ vznikly z vyhynulých rostlin, stromù a ¾ivoèichù. Dá se tedy bez nadsázky øíci, ¾e opravdu díky klimatickým zmìnám máme na Zemi stále celkem slušné zásoby energie, i kdy¾ samozøejmì nejsou nevyèerpatelné! Pro zajímavost – dle souèasných statistických údajù se dá zjistit, ¾e naše svìtové zásoby ropy staèí u¾ jen asi na 40 let, zásoby zemního plynu na více ne¾ 160 let a kupodivu zásoby uhlí by mìly ještì staèit na více ne¾ 400 let! Ale zpìt do hluboké minulosti.
 
V prvohorách a druhohorách mù¾eme u¾ poèítat dobu ve stovkách milionù, od tøetihor v desítkách milionù let, ve ètvrtohorách u¾ jen v milionech a postupnì u¾ jen v tisícovkách let. Pravdou ovšem je, ¾e pøi sondování dostupných pramenù nará¾íme èasto na velmi rùzná datování jednotlivých období. A tak je tøeba zdùraznit, ¾e analytici a tím více prognostici to prostì nikdy nemìli, nemají a nikdy nebudou mít lehké, a nepøesnosti pøi rùzných pøedpovìdích prostì musíme zahrnout do lítosti. Klima se významnì podílelo i na vývoji ¾ivoèichù. Je známo, ¾e na vymøení druhohorních dinosaurù mìla velký podíl právì klimatická zmìna. Ta se nejprve zaslou¾ila o zmìnu skladby rostlin na zemském povrchu, a pak pøirozený boj o potravu s dalšími tvory ti obrovití dinosauøi prohráli. A je jasné, ¾e klimatické zmìny se podílely i na vývoji ¾ivoèicha druhu homo. A to nejen na jeho tìlesné schránce, ale i na vývoji jeho mozku a psychiky. Staèí si pøedstavit, jak se musel ohánìt a co vše musel vymyslet praèlovìk, aby pøe¾il tøeba dobu ledovou! A dokonce tento praèlovìk to pøírodì brzo bohu¾el zaèal vracet, kdy¾ se – jistì z nutnosti – rozhodl, opatøit si další pùdu pro zemìdìlské plodiny vypalováním lesù. Po delším èase se tím èlovìk stal dalším „klimatotvorným èinitelem“ a zaèal sám pøispívat ke zmìnì klimatu. Málokdy – zejména v dobì prùmyslové - to ale bylo ku prospìchu vìci!
 
Vra»me se ale do dob biblických. Samozøejmì se u¾ dávno pøišlo na to, ¾e první dny bo¾ského tvoøení byly zcela urèitì podstatnì delší, ne¾ naše dnešní, v¾dy» i ten èas se teprve dotváøel. A kdy¾ jen trochu pøimhouøíme oèi, tak slušný chronologický soulad s vìdeckými teoriemi nacházíme v tom, ¾e na Zemi byly nejdøíve rostliny, ¾e ¾ivot vznikl v moøi, a i kdy¾ si podle Bible ptáci svùj pøíchod na svìt trochu uspíšili, èlovìk se objevil podle všech teorií opìt docela správnì a¾ na závìr „tvoøení“. Dokonce se zdá, ¾e právì my èlovíèkové jsme se pøírodì ani Pánu Bohu moc nepovedli, nebo» u¾ dávno nejsme k obrazu jeho, a ¾e by mo¾ná bylo lépe, kdyby si Bùh dal „leháro“ u¾ šestého dne dopoledne a stvoøil Adama a¾ po slušném odpoèinku, na který mìl jistì právo! A po smutných tisíciletých zkušenostech by mo¾ná bylo lépe, kdyby tehdy jako první byla stvoøena Eva, èím¾ by se mo¾ná pøedešlo mnoha dalším lidským komplikacím. Jistì nemusím explicitnì vysvìtlovat k jakým! Stále více se dnes ukazuje, ¾e zcela jednoznaènou „èísi“ chybou bylo, ¾e vývoj èlovìka a lidstva byl ponechán svému osudu. A tak na to doplácíme nejen my souèasníci, ale bude na to doplácet zøejmì i mnoho dalších generací. Dnes mù¾eme jen doufat, ¾e tyto naše „objevné“ závìry nebudou pova¾ovány za trestuhodné rouhání.
 
A na závìr ještì jedna zajímavost. Témìø ve všech tìch kolosálních zmìnách, které se na naší modré planetì dìly – vèetnì vývoje rostlin, ¾ivoèichù i èlovìka – „mìla prsty“ i naše zemská atmosféra. A to poøádnì dlouhé! A¾ se „trochu“ divím, ¾e to více nezdùraznil Charles Darwin ve své slavné práci „ O pùvodu druhù.“ No – budi¾ mu to odpuštìno!
 
Text: Vladimír Vondráèek 
Ilustrace: FrK Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny èlánky autora


Komentáøe
Poslední komentáø: 15.11.2018  17:45
 Datum
Jméno
Téma
 15.11.  17:45 Von
 15.11.  09:54 Jana
 15.11.  09:54 Jana
 14.11.  09:43 ferbl