Letmým zamyšlením nad jménem lze rozpoznat jeho dvì èásti:"milující dobro nebo komu je dobro milé". V dalších zemích je jeho obdoba Dobromíra.
Jednou z nositelek tohoto jména byla i buditelka z doby národního obrození Magdaléna Dobromila Rettigová, spisovatelka, autorka oblíbené Domácí kuchaøky.
Narodila se ve Všeradicích, kde byl její otec purkrabím. U¾ v sedmi letech jí otec zemøel. V té dobì nebylo na¾ivu ani jejích pìt sourozencù. Zùstala sama s matkou a s ní odešla do Prahy, kde ¾ily u pøíbuzných. Tam získala základní poznatky o domácím hospodaøení. Musela v rodinì se vším pomáhat, ale pøi tom se dále vzdìlávala. Poznávala vše nové z knih a sama se také nauèila èíst a psát èesky. Její vychování bylo nìmecké a své první literární pokusy psala nìmecky.
Zásadní obrat v jejím ¾ivotì znamenala známost a pozdìji sòatek s vlastencem Janem S. Rettigem. Vzali se roku 1808 a o deset let pozdìji odešli z Prahy do Ústí nad Orlicí. Teprve tam zaèala psát èesky. Nejprve psala jenom drobnosti, které otiskovala ve vlasteneckém tisku. Její man¾el byl v roce 1824 pøelo¾en do Rychnova nad Knì¾nou a tím se paní Dobromila pøiblí¾ila hradeckému kulturnímu prostøedí. Nakonec se roku 1834 pøestìhovali do Litomyšle, kde Rettigová pùsobila a¾ do své smrti.
Napsala sice mnoho drobných èlánkù a povídek, nesmrtelnost si však získala pøedevším jako spisovatelka kuchaøské knihy nazvané "Domácí kuchaøka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky èeské a moravské".
Tato kniha se stala bestsellerem devatenáctého století a vycházela v rozlièných úpravách ještì i na poèátku století dvacátého. Tøeba¾e recepty jsou bohu¾el mnohdy i velmi nezdravé a finanènì nároèné, pøesto bychom v této knize mohli najít i pomìrnì bohatý výbìr salátù z èerstvé zeleniny, nevyjímaje zeleninu ménì známou. Najdeme zde i velké mno¾ství zeleninových jídel.
Pokud tuto kuchaøku dostane do ruky dnešní nápaditá kuchaøka, vùbec ji nezaskoèí neobvyklé výrazy. Bezradná nezùstane a "vrazí" do mouèníku polovinu vajec, omezí tuky, pøípadnì dá i ménì cukru, v jiném pøedpisu napøíklad vynechá tmavou zásma¾ku, zkrátí nìkteré doby tepelného zpracování a výsledkem mohou být nové recepty, které se nabídne dnešním moderním zpùsobùm pøípravy jídel, je¾ se sna¾í vytváøet rovnováhu mezi pøíjmem energie v potravì a jejím výdejem pøi práci a pohybu.
Další kuchaøské knihy Magdaleny Dobromily Rettigové:
"Pojednání o telecím
"Pojednání o telecím mase a Kafíèko a vše, co je sladkého".
V Ústí nad Orlicí si otevøela "kuchaøskou školu" pro èeská dìvèata. A právì z tìchto kurzù pak vznikla její slavná "Domácí kuchaøka". Rozhodla se, ¾e nebude dívky vychovávat pouze pomocí literatury, ale i prakticky. Zaèala zvát mladé dívky k sobì domù a uèila je vaøit podle svých receptù. Spoleènì kuchtily spousty honosných a nároèných jídel. Je logické, ¾e vše nemohly sníst, proto se u Rettigù objevovaly èasto návštìvy, které si nemohly vynachválit dobrùtky paní domácí. A to je pøece ta nejlepší reklama. Je zaznamenáno, ¾e paní Magdalena takto vyuèila témìø 2000 dívek!
Je autorkou dalších knih a sepsala i své celo¾ivotní zkušenosti z chodu domácnosti, ale o tom nìkdy pøíštì.
Magdalena Dobromila Rettigová zemøela 5. srpna 1845 v Litomyšli a vloni 31. ledna uplynulo 220 let od jejího narození...
Dnes má svátek Dobromila
Napsala sice mnoho drobných èlánkù a povídek, nesmrtelnost si však získala pøedevším jako spisovatelka kuchaøské knihy nazvané "Domácí kuchaøka aneb Pojednání o masitých pokrmech pro dcerky èeské a moravské".