Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miriam,
zítra Libìna.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

KRÁLOVSTVÍ LAŠSKÉ


aneb

mo¾ná nevíte, ¾e...

 


Laši to nemìli nikdy lehké, ale v¾dy mìli tuhý koøínek i výdr¾. Z Lachù vyšel Leoš Janáèek: jejich kultura mu byla inspirací k Lašským tancùm. Hukvaldy poøádají Janáèkovo hudební Lašsko, existují mnohé lašské lidové sbory, soubory, lašské „izby".

 


Pøed více ne¾li tøiceti lety diskriminace Lachù sílila nejdøíve v podobì mraèen a ochlazení, pak tuhé zimy, na ní¾ jsou ovšem v¾dy zvyklí. Ledy zaèaly roztávat, kdy¾ v hanáckém exilu – v Olomouci došlo k významnému poèinu roduvìrných Lachù: dne 15. záøí 1987 se tu sešel ilegální spolek Lašská obroda pod krycím názvem Radegast. Tento den byl prohlášen Prvním dnem všeho Lašstva. Bylo vyhlášeno LAŠSKÉ KRALOVSTVÍ, pøesnì rok nato MEGALIA LACHIA - øíše veškerého lašského lidu. Aè se všechny události odehrávaly na podzim, pro Lachy znamenaly jejich Jaro. Kde bylo tehdy Valašské království (poznámka autorky).


Po roce 1989 nastalo v lašské otázce znaèné zlepšení v podobì èinù: roku 1990 probìhlo první kolokvium k nedo¾itému 85. výroèí narození básníka Ervína Goja (Óndry Lysohorského) ve Frýdku-Místku. V té dobì se velmi rozmáhala známá Valacho-manie, je¾ Lachy utiskovala. Roduvìrný Zdenìk Vilém Krulikovský nezahálel: s frýdecko-místeckými lašskými bratry zalo¾ili pøed koncem roku 1999 – tzv. "za pìt minut dvanáct" sdru¾ení Moravskoslezské Lašsko. A byl to on, kdo byl opìt jednomyslnì zvolen Lašským králem Zdeòou Vilušem I., øeèeným Chrabrým. (Poprvé ji¾ 15. 9. 1987!) Na otázku, zda Lašsko pøe¾ije rok 2000, mohl s úsmìvem odpovìdìt kladnì.


Dne 27. dubna 2002 zalo¾ila dru¾ina Lachù na Èeladné MARKRABSTVÍ LAŠSKÉ.
Tím stvrzeno, ¾e Èeladná je centrem Lašska a není Valašská, jak ji mìlo mylnì za svou Valašské království (poznámka autorky). Za Lašského markrabìte byl zvolen Radim Uzel (pùvodem z Ostravy), který byl Lašským králem 20. 8. 2005 potvrzen do úøadu. Tento den byl zároveò vyhlášen za Den nezávislosti Markrabství lašského. Pøi významných pøíle¾itostech Laši pìjí Lašskou hymnu, která poprvé zaznìla pøed více ne¾ dvaceti lety.


AMBASÁDA KRÁLOVSTVÍ LAŠSKÉHO
Od roku 2011 sídlí v Praze - v Restauraci U Kotvy (ve Spálené ulici). Její zalo¾ení vyšlo z potøeby Lachù, ¾ijících v Praze èi pøistìhovaných, sdílet své názory v rodné øeèi. Krajanù, je¾ zavítají do hlavního mìsta nakrátko, krajanù z Ameriky, Austrálie i dalších zemí, hlásících se k Lašsku. I kamarádù a sympatizantù. Na pùdì ambasády jsou všichni vlídnì pøijati. V jejích prostorách se poøádají divadelní pøedstavení, hudebnì- literární poøady: v roce 2012 pøedstavení o Ondrášovi-Pánu Lysé hory, s reprízami celé po republice. V rámci poøadù lze zakoupit knihy o Lašsku, pøedevším: Lašsko-Etnografický a kulturní region Moravy a Slezska, Kní¾ka pro ka¾dého Lacha, Èesko-Lašský slovník (Z. V. Krulikovský), Lašský dostavník – èvtrtletník o kulturním dìní Lašska, sbírku básní Rytiny-Køí¾ kamene a pramene Beskyd (O. Szymanská), pøedmìty a materiály s lašskou tématikou,
lašský likér.


Druhá ambasáda sídlí na Valašsku - v Kolibì Pod horu/Dolní Beèva. Království Lašské dnes zasahuje do území Moravy, Slezska, Polska, Slovenska.


Olga Szymanská
(s pomocí textu Z. V. Krulikovského, pøevedeného z lašského náøeèí do èeštiny - k 1. èásti èlánku)

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky
 



Komentáøe
Poslední komentáø: 22.04.2017  08:39
 Datum
Jméno
Téma
 22.04.  08:39 ferbl