Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Libìna,
zítra Saskie.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

PLOCHY A TVARY


Náš tip: Výstava Jan Kotík 1916-2002 ve Veletr¾ním paláci v Praze - do 23. 3. 2014 stojí za shlédnutí.


Jan Kotík, narozen 1916 v Turnovì, studoval Umìleckoprùmyslovou školu v Praze (1936-1941). Uèil na soukromé škole v Praze, v letech 1947-1953 vedl oddìlení pro industrální design. V jeho malbì z konce tøicátých let pøevládala dobová symbolika. Od roku 1942 se stal èlenem Skupiny 42: v obrazech kladl dùraz na atributy mìstských aglomerací, automaty, pasá¾e, kanceláøe, svìtelná dopravní návìští a v grafikách ztváròoval toté¾ téma. Oficiální zákaz vystavovat "formalismus" zasáhl i jeho. Mezi lety 1950-1953 jako vedoucí ateliéru ÚLUV redigoval èasopis Tvar (1948-1963) a knihy o prùmyslovém designu a kultuøe. Publikoval v èasopisech, pøedevším ®ivot, Tvar, Výtvarné umìní, Umìní a øemesla. Vìnoval se keramice, typografii a pøedevším sklu rytému i øezanému: spolupracoval se sklárnami pøedevším v Novém Boru a Kamenickém Šenovì, vystavoval je na Trienále v Milánì a jinde. Byl èlenem SÈUG Hollar a Umìlecké besedy.


Umìlcova výstava v Topièovì salonu v Praze (1957) pøinesla zásadní zlom v jeho tvorbì. Linie se zaèaly velmi osvobozovat a prvoøadou událostí se stala expresívní barevnost (Hlavy králù, Deukalion ad.). Po roce 1960 nastal autorùv obrat ke gestické malbì se zamìøením na plochu. Škála barev se omezila na èernou a bílou, nìkdy jejich odstíny, v tématicky rytmizovaných cyklech (Malba, Tabule, Plochy, Rastry, Formuláøe). Šlo o kaligrafické obrazy s písmem èi variabilní kótou, jimi¾ autor ruší pravoúhlý formát. Vznikaly tak pìti-šestiúhelníkové objekty. Roku 1968 se Kotík stal èlenem koordinaèního výboru umìleckých svazù. Po zaèátku šedesátých let a také v roce 1966 byl pozván od Britisch Art Council do Velké Britanie, roku 1980 byl hostem Cité Internatioal des Arts v Paøí¾i.

 


Po jednoroèním stipendijním pobytu v západním Berlínì (1969) uzrálo jeho rozhodnutí zùstat v Nìmecku: zde uèil na vysokých umìleckých školách. Po tøech letech byl in absentia odsouzen ke tøem letùm vìzení za nedovolený pobyt v zahranièí, zbaven ès.obèanství. Po trvalém pøesídlení radikálnì pøevládl malíøùv konceptuální projev s prvky èasu a prostoru, se zájmem vztahu díla k reálnému prostoru i reakci diváka. Autor vstøebával principy hlavnì minimalu a instalace. V letech osmdesátých vznikaly obrazy a objekty jako vzdálení potomci prostorové malby konce let šedesátých. Barevné rozsochaté objekty s vnitøní definující kresbou a zcela volnou vazbou na plochu dostaly podobu známých, tì¾ko definovatelných postav figurálních i ne-figurálních, s dynamickým a ¾ivým, dramatickým pohybem. Absolvoval pracovní pobyty v Olevano Romano a v New Yorku.


Na sklonku roku 1989 navštívil Kotík poprvé po letech ÈR, poté pùsobil ve funkci docenta na Akademii výtvarných umìní v Praze. Pomineme-li autorské knihy Tradice a kultura ès. výroby a Hrách na stìnu házeti (z doby pøed odchodem), v zahranièí umìlci vyšly kni¾ní tituly Konsum oder Verbrauch, Versuch uber gesellschaftlichen Reichtum Hofmann und Cambe a Neúplný komplex. Kotík mìl v té dobì na kontì bezpoètu samostatných a kolektivních výstav v ÈR a ve svìtì, zastoupení v desítkách veøejných i soukromých sbírkách, galeriích a muzeích. Zemøel v roce 2002.

 


Výstava Jan Kotík 1916-2002 ve Veletr¾ním paláci v Praze - do 23. 3. 2014 ukazuje umìlce celo¾ivotnì zaujatého podstatou umìleckého díla s jeho rolí ve spoleènosti, schopného výrazné reflexe i sebereflexe. Umìlce opakovanì transformujícího obrazovou plochu, který dospìl k rùzným a pøece osobitým mo¾nostem malíøského objektu. Vypovídá o svobodném moderním projevu. Retrospektivní koncept zdùrazòuje hlavní témata autorových tvùrèích etap a výjimeènou šíøi zábìru rùzných výtvarných projevù v jejich propojenosti. Øazení do oddílù je kombinováno s porovnáváním napøíè odlišnými obdobími. Výstava, zamìøená na mistrovy prùzkumy mo¾ností v malbì, pùsobí celistvì a zároveò jako velmi ¾ivý promìnný proud.


Olga Szymanská



Komentáøe
 
 Datum
Jméno
Téma